V loňském listopadu jsem s kamarádem prožila tři krásné t�...

Autor příspěvku: soleco | celé téma

V loňském listopadu jsem s kamarádem prožila tři krásné týdny v Dominikánské republice.Cestovali jsme od německé CK do Frankfurtu(vlakem,na německém území zdarma),odkud jsme odletěli do Punta Cany,nejvýchodnější letiště země.Z letiště nás až v noci odvážel mikrobus do hotelu do městečka na pobřeží Juan Dolio.Příjemné,klimatizované ubytování,moře a restaurace z balkonu na dohled.All inclusiv - hotelové služby a rozmanité jídlo nemělo chybu!! Samozřejmě po celý den válení se a opékání se na pláži,kdykoliv a do kteréhokoliv okolního baru možnost zajít na náš nejoblíbenější nápoj vaipiriňu s ledem.Trochu sportu - volejbal,tenis a dlooouhé procházky po krásné pláži s nezbytným sběrem mušlí.Juan Dolio je samo o sobě jinak chudá periferie hotelů,které jsou a další se vehementně staví podél pobřeží.Při procházkách ve městě nám místní obyvatel nedoporučoval chodit do odlehlých míst a ani abych byla ověšená třeba zlatem nebo i bižuterií kvůli příležitostným loupežím,které jsou tam prý časté. Fotoaparát všude s sebou a protože nejraději fotím lidi a někteří si všimnou,že je chci fotit už volají:"one dolar!"Takže rychle,nenápadně,případně pak přidat do kroku jinak bych se nedoplatila. Přikoupili jsme si dvě akce,výlet do hlavního města Santo Dominga a druhý motorovým člunem na opuštěný ostrov Catalina. Santo Domingo je největší přístav v zemi a také jsou tam znatelné velké třídní rozdíly - bohatství a chudoba,mezitím nic.Viděli jsme ohromnou bohatou čtvrť,krásný presidentský palác,vily s bourákama a nedaleko toho přepychu chudé baráčky nebo jen přístavky,kde se před nimi i vaří.Ulice plné dětí a zevlujících dospělých.Kdykoli se zastaví třeba i na křižovatce,několik se jich snaží umýt skla,v našem případě na mikrobusu.Ne všechny děti mohou chodit do školy a ty co chodí jsou vidět ve stejnokrojích a vyučování mají rozdělené na celý den.Nejmladší školáci chodí ráno,starší odpoledne a nejstarší večer.Nejchudší děti nechodí do školy vůbec.Byli jsme navštívit ohromné akvárium-komplex o vodní říši,želvy i leguáni.A také ve středu města podzemní jeskyně.Díky bohaté historii jsme viděli různé památníky,budovy(m.j.nejstarší kamenný dům Ameriky!),muzeum jantaru a obchody plné obrazů(tam snad každý druhý maluje!),rumu a suvenýrů.Lidé přívětiví,vděční za každý nákup. Výlet na ostrov Catalina byl odpočinkovým bonbónkem..rychlým motorovým člunem se zastávkou k vykoupání uprostřed Karibiku v průzračné vodě po krk a viděli jsme si prsty u nohou.Na ostrově nás čekalo výborné pohoštění,připravené najatými domorodci,koupání a zase sbírání trochu jiných mušlí.Návrat z ostrova byl pomalejší - na katamaránu,ale o to veselejší,protože se na něm tancovalo při jejich typické hudbě merenge a popíjel se jejich typický rum s colou. Náš průvodce celý výlet na ostrov natáčel na kameru a kdo chtěl(i my)si dokument na CD si mohl koupit. Pro hotely v celém komplexu se večer co večer pořádaly zábavné estrády,soutěže,animátoři byli přátelští a hosty trpělivě učili tančit merenge. Kamarád a já jsme byli na hotelu jediní Češi a po celý pobyt jsme nenarazili na překážku technického rázu nebo nedorozumnění mezi lidmi.Ba naopak,ač jsme se navzájem neznali ani potom blíže nepoznali,přesto jsme se denně zdravili a usmívali se na sebe.A to byl taky jeden z důvodů proč se mi tam tolik líbilo. Jo a ještě k tomu fotografování...místní děti naopak se fotí moc rády,jsou uvytržení,když se pak vidí v digi,ale je dobré vzít s sebou nějaké bonbóny a za odměnu,že zapózovaly,je jimi odměnit.Jsou zvědavé,milé a vděčné. Nemyslím,že se ještě do Dominikánské republiky někdy podívám ač bych ráda,ale přece jen pro českou důchodkyni ...ehm. ALE DOPORUČUJI VŠEM,V KAŽDÉM PŘÍPADĚ ZAJÍMAVÁ ZEMĚ A NÁDHERNÁ PŘÍRODA I KRÁSNÍ LIDÉ!!!