Brooklynský most: Symbol New Yorku s nezapomenutelným výhledem na Manhattan

Barbora Klementová Barbora Klementová, Průvodce Radynacestu.cz Vydáno 23. 1. 2017 • Přečteno 4609x

Vyberte si z našich 12 zájezdů do New YorkuZobraz zájezdy

Víte, že…

Než dojdete Z Brooklynu k newyorské radnici na konci mostu, ujdete asi dva kilometry? Budete ale chtít, aby ta procházka trvala věčně. Mrakodrapy vám budou čím dál blíž a zážitek z mostní procházky se vám vryje hluboko do paměti.

Brooklynský most: nejkrásnější a historicky nejvýznamnější z newyorských mostů, nedílná součást panoramatu města, jeden ze symbolů „velkého amerického snu“, první visutý ocelový most na světě a dnes jedna z nejvýznamnějších newyorských atrakcí. Pokud se přes něj při vaší návštěvě New Yorku neprojdete, jako byste tam snad ani nebyli. Výhled na panorama Manhattanu je z něj vskutku nezapomenutelný.

„Celý moderní New York, heroický New York, začal Brooklynským mostem,“ napsal kdysi britský historik Kenneth Clark. Můžeme mu dát za pravdu – stavba Brooklynského mostu v sedmdesátých a osmdesátých letech devatenáctého století za použití nových technologií jako by předznamenala zrod manhattanských mrakodrapů. V době svého dostavění byl Brooklynský most nazýván osmým divem světa a návštěvníky New Yorku nepřestává fascinovat dodnes.

Také samotní Newyorčané na něj nedají dopustit – v roce 1983 byla na oslavu stého výročí od jeho otevření uspořádána velkolepá, ohňostroji ozářená, slavnost, při níž obyvatelé New Yorku svému mostu sborově zpívali „Happy Birthday Brooklyn Bridge“. Most nazývaný také „ocelová harfa“ se objevil ve velkém množství filmů, byl opěvován básníky a zobrazován malíři. Za jedním z jeho oblíbených ztvárnění stojí například otec pop-artu Andy Warhol.

Historicky první spojení Manhattanu s Brooklynem

Věděli jste, že Brooklynský most původně nesl název „Newyorský a Brooklynský most“ (New York and Brooklyn Bridge)? V době svého vzniku totiž tento most postavený přes řeku East River spojoval dvě samostatná města: město New York a město Brooklyn. Dnes spojuje dvě stejnojmenné newyorské „boroughs“, tedy městské části města New York. A jeho dvě působivé neogotické věže fungují dodnes jako symbolické vstupní brány do každé z nich.

O spojení obou tehdejších měst usilovali městští radní již od počátku 19. století. Stále více osob se totiž potřebovalo dostat z Brooklynu na Manhattan za prací, vždyť město Brooklyn dosáhlo v sedmdesátých letech 19. století čtyř set tisíc obyvatel. Tehdy neexistoval žádný most, který by spojoval vzdálené břehy Východní řeky, a tak lidem nezbývalo nic jiného, než se přes ni dopravovat lodí.

Trajekty přepravující cestující však často uvízly v ledu nebo vlivem špatného počasí vůbec nevyplouvaly. Na jedné z lodí na řece East River uvázl v zimě roku 1852 v ledových krách i pruský inženýr a stavitel mostů John Augustus Röbling. A možná právě tehdy se mu v hlavě zrodil nápad na stavbu mostu, který by takovým útrapám nadobro zabránil.

Právě jeho návrh mostu přes řeku East River za pár let zvítězil. Nutno dodat, že se neobešel bez kritiky. Röblingovi odpůrci si představovali spíše zděný most a tvrdili, že most zavěšený na lanech zákonitě nemůže vydržet velký nápor newyorské dopravy.

Byl Brooklynský most prokletý?

I přes kritiku však byly v roce 1870 započaty stavební práce. Samotný J. A. Röbling se jejich zahájení nedožil – když se totiž pokoušel určit polohu jedné z věží, rozdrtil mu člun nohu. Nezachránila ho ani okamžitá amputace prstů a o dva týdny později zemřel na tetanus. Vedení stavby se poté ujal jeho syn, plukovník Washington Röbling.

Ani jemu se rodinné neštěstí nevyhnulo – dva roky po zahájení stavby ho na lůžko upoutala dekompresní nemoc, známá také jako kesonová nemoc či nemoc potápěčů, která postihuje osoby vystavené rychlému snížení okolního tlaku. Röbling junior zpočátku práce řídil alespoň na dálku a později je už mohl pouze pozorovat teleskopem ze svého bytu v Brooklynu. Nikomu jinému údajně nedůvěřoval tak, jako své ženě Emily Röblingové.

A byla to právě ona, kdo po něm převzal dohled na stavbě. Za tímto účelem ji Röbling musel naučit základy matematiky, statiky i stavebního inženýrství. A Emily Röblingová byla o pár let později také prvním člověkem, který se přes dokončený most, vzbuzující zpočátku takovou nedůvěru, vydal. Přejela ho v kočáře a na klíně tehdy držela kohouta: symbol vítězství.

Ještě před tím, než však přes most vůbec někdo mohl přejít, pronásledovaly jeho stavbu četné problémy. Trvala celých čtrnáct let a vyžádala si mimo jiné životy mnoha dělníků, většinou zesnulých na osudovou kesonovou nemoc. Dělníků tu pracovalo na šest set a most stavěli převážně ručně. Tito muži neměli vždy čas po konci směny sešplhat na zem a dostat se do svých domovů.

Proto přespávali ve speciálních sítích zavěšených v závratné výšce mezi kabely. Není divu, že mnoho z nich našlo svou smrt také ve vodách Východní řeky.

Neštěstí stíhá most i po jeho slavnostním otevření

Když byl most po dlouhých peripetiích slavnostně otevřen, konala se na jeho počest v květnu 1883 velká slavnost. Přijel na ni mimo jiné i tehdejší americký prezident Chester A. Arthur, guvernér státu New York (a pozdější prezident) Grover Cleveland a další významné osobnosti té doby.

Ti jako první tehdy spatřili v celé kráse největší visutý most na světě s nejdelším rozpětím – vzdálenost mezi opěrnými věžemi činila a dodnes činí neuvěřitelných 480 metrů. U příležitosti slavnostního otevření bylo prodáno sedm tisíc vstupenek vybraným občanům, kterým se tenkrát dostalo té cti přejít tento technický zázrak mezi prvními.

Později byl přechod mostu placený – pokud lidé chtěli most přejít, museli zaplatit částku ve výši jedné penny, ještě dražší byl přejezd na koni nebo v kočáře. Dnes je však přechod mostu zcela zdarma.
Neštěstí však jako by most provázelo neustále – asi týden po jeho otevření přes něj procházelo dvacet tisíc lidí. Jedna žena tehdy nešťastně klopýtla a uklouzla a kdosi zvolal, že most padá.

Strhla se obrovská davová panika, lidé cítili, že se jim most hýbe pod nohama a začali zběsile prchat na břeh. V důsledku této tlačenice dav ušlapal dvanáct lidí a dalších čtyřicet zranil. Most také od svého otevření přitahoval akrobaty i sebevrahy – dodnes na něm v sebevražedném či odvážném úmyslu zemřelo na padesát osob.

Procházka po Brooklynském mostě = nezapomenutelný zážitek

John August Röbling původně most navrhl pro železniční dopravu. Železnice nakonec most nikdy nevyužila, zato dnes ho využívají jak řidiči, tak chodci, cyklisté či lidé na inline-bruslích. Most mimo jiné sloužil jako důležitá úniková cesta z Manhattanu během teroristických útoků 11. září. Až budete v New Yorku, projděte se přes něj i vy, a to z Brooklynu na Manhattan, nikoliv naopak.

Jen tak se vám totiž naskytne neopakovatelný výhled na panorama newyorských mrakodrapů. Ideální výstupní stanicí metra je Clark Street v Brooklynu – nejprve dorazíte na pobřežní promenádu Brooklyn Heights, kde se pokocháte prvním nádherným výhledem na most i celé manhattanské panorama. Poté už můžete zamířit přímo na most, na kterém je chodník pro pěší umístěn jen pár metrů nad vozovkou.

 

Barbora Klementová

Barbora KlementováPrůvodceExpert

USA (New York)

New York, New York!

Vyberte si jeden z našich 12 zájezdů do New Yorku

Zobrazit aktuální zájezdy do New Yorku

Nejbližší volný zájezd odlétá již 22. září





URL stránky: http://www.radynacestu.cz/magazin/brooklynsky-most/

Doporučujeme z USA

Nejnovější z USA

Přihlašte se do Newsletteru a cestujte výhodně!