Ghetto di Roma: židovská čtvrť vypráví trýznivé dějiny a láká na svéráznou atmosféru současnosti

Petra Římská Petra Římská, Průvodce Radynacestu.cz Vydáno 24. 4. 2019 • Přečteno 655x

V celém hlavním italském městě je dodnes rozeseto na 16 000 příslušníků orientálního náboženství. Centrum je ale jen jedno – židovská čtvrť.

Vyberte si z našich 27 zájezdů do ŘímaZobraz zájezdy

Víte, že...

Název ghetto pochází z Benátek z roku 1516, kdy této menšině poprvé na světě byla vyhrazena oblast bývalých benátských sléváren? Italsky se slévat řekne „ghettare“, tím pádem název ghetto, bez jakýchkoliv rasistických náznaků, vznikl právě zde.

Židé jsou jeden z nejstarších národů světa. Dokonce i v Římě tvoří již přes dvě tisíciletí neodmyslitelnou součást města. Židovská čtvrť, tvořící byť trošku zvláštní odnož anticko-barokního města, patří k historii města a tvoří kolorit zdejšího turistického povyražení. Prozkoumáte jej s námi? 

Komunita, která v židovské čtvrti žije a funguje po staletí, patří k nejstarším na světě. Historie této enklávy se na tomto místě totiž začala psát už ve 2. století před naším letopočtem!

Dodnes uličky židovské čtvrti s jejími restauracemi, bary, a zejména typickou římskou košer kuchyní patří k cílům mnoha cestovatelů. Pojďme nahlédnout do jeho trýznivých dějin i svérázné současné atmosféry.

Jak se Židé ocitli v italském hlavním městě?

Zasloužili se o přestavbu Fora RomanaZasloužili se o přestavbu Fora Romana

První Židé se do Evropy dostali už s kolonizací Středního východu starého Římského impéria. Císař Pompeius Veliký počátkem 2. století před naším letopočtem expandoval se svým vojskem do oblasti Palestiny, odkud si z vítězného tažení přivezl první otroky.

A ano, samozřejmě, tito první zajatci mířili nejprve do Věčného města, kde byli přinuceni sloužit bohatým Římanům a podílet se na stavbách nejdůležitějších budov.

Ač požívali jen malá práva, ostatně jako i všichni ostatní otroci dovezení z jiných kolonií, mohli se v té době alespoň volně pohybovat na území svého nového bydliště a většinou byli rozprodáni do bohatých rodin římské nobility.

Období starověku pro ně zcela určitě nebylo tím nejhorším, které je v průběhu dějin potkalo. Dodnes můžeme obdivovat jejich pracovitost a vytrvalost. Právě tito lidé se totiž velkou měrou podíleli na „nové“ výstavbě Říma.

Zasloužili se mimo jiné o přestavby Fora Romana, a zejména nového římského amfiteátru Kolosea. Písemné prameny uvádějí, že na realizaci této velkolepé arény se podíleli především židovští otroci, a to v počtu 20 000 lidí.

Některé prameny dokonce uvádějí i mnohonásobně větší čísla. Byli natolik výkonní, že největší zábavní stavbu této doby dokončili v průběhu pouhých osmi let!

Vše ověřujeme a zkoušíme na vlastní kůži. Nedáme si pokoj, dokud každý náš zájezd není dokonalý.

Pokojné žití v temném středověku

U Římanů se stali respektovanými odborníkyU Římanů se stali respektovanými odborníky

Ačkoli z historického hlediska vnímáme středověk jako jedno z nejtěžších období lidských dějin, pro židovský národ v Evropě to bylo jedno z nejklidnějších období. Po zániku Západořímské říše se Židé infiltrovali do tehdejší společnosti natolik, že žili běžným, spokojeným životem plným uznání.

V té době byli na slovo vzatými odborníky v oboru obchodu, finančnictví a také lékařství. Byli respektovanými osobami, jež si Římané zvali do svých domovů a velmi si jich vážili. Dokonce natolik, že jeden ze vzdoropapežů, jistý Anacletus, původně pocházel z židovské rodiny, jež konvertovala ke křesťanství.

Vznik židovského ghetta v Římě

Když se útlaky stupňovaly...Když se útlaky stupňovaly...

Skutečný útlak židovské komunity nastal až v 16. století. Přesněji od 15. 7. 1556, kdy na příkaz papeže Pavla IV. se museli všichni Židé odstěhovat do čtvrti blízko řeky Tibery, jež byla v té době považována za nezdravou díky své zchátralosti a špinavosti.

Papež toto místo obehnal vysokou zdí, která měla po setmění pouhé tři střežené brány. Židům ponechal jen jeden zdroj pitné vody v podobě kašny, jež byla na konci ghetta a kde se ve dne v noci hromadili lidé, kteří potřebovali vodu. O hygieně a čistotě se tedy nedalo hovořit.

Útlak se však stupňoval. Židé, kteří od podstaty byli velmi schopní a šikovní v peněžní a obchodní sféře, měli zakázáno vlastnit i nemovitosti, tím pádem byli donuceni draze si pronajímat byty vysoké římské šlechty, která s nájmy mohla kdykoli manipulovat, čehož také velmi ráda zneužívala.

Běžní i vysoce postavení Židé byli postaveni na úroveň nejnuznějšího a trpěného obyvatelstva města a byly jim odnímány profese. Přihlášení ke komunitě znamenalo, že mohli pracovat pouze v nejnižších pozicích.

Pro jejich co největší potupu město zřídilo funkci tzv. prodejce hadrů, který musel dennodenně jezdit s vozíkem se starými hadry a poukazovat na svou živnost zvoláním „Ačo!“.

Dále se mohli Židé uplatnit v oborech jako truhlář, zedník či tesař. Ženy se pak mohly realizovat pouze v oboru švadlen, lépe řečeno v řemeslu záplatování oblečení pro členy své komunity. Absolutně nezáleželo na vzdělání či sociálním rozvrstvení.

Vrcholy útlaku: označení a nucené bohoslužby

Zástavba vysokých domů v ŘíměZástavba vysokých domů v Římě

Všeobecné ponížení bylo dovršeno skutečností, že mimo ghetto mohli Židé vycházet pouze za denního světla, a to řádně označeni. Nejprve se jednalo o modrou, posléze o žlutou stuhu na klobouku nebo v případě žen o blankytný či žlutý šátek.

Každou neděli pak byli příslušníci komunity donuceni chodit na křesťanské bohoslužby do přilehlého kostela Sant´Angelo in Pescheria, kde se je člen křesťanské komunity snažil přinutit ke konverzi ke křesťanství v rámci tzv. zákonů „prediche coatte“. Ti, co si zalévali uši voskem, aby kázání nemuseli poslouchat, byli tělesně potrestáni.

V této době žilo v Římě asi 3 000 lidí židovského vyznání na 3 hektarech. S tím souvisí, do dnešní doby patrná, charakteristická zástavba vysokých domů, tak zcela odlišných od jiné zástavby hlavního města.

Přesto se Židům v drsných a nevlídných podmínkách dařilo. V 17. století jejich počet stoupl na celých 9 000 obyvatel. Pozdější papežové z důvodů populační exploze byli nuceni ghetto rozšířit a zvětšit. Z původních tří bran vzniklo pět a posléze šest. Nicméně rasistická omezení nepovolovala.

Od poklidných časů k běsnění

V období Napoleona se na rasismus zapomněloV období Napoleona se na rasismus zapomnělo

V období vpádu Napoleonských vojsk se situace stabilizovala a na rasismus se jakoby rázem zapomnělo. Židovská komunita v Římě prožívala své slunné období. To však bohužel skončilo zároveň s pádem Napoleonovy nadvlády a řízení se vrátilo ke starým strukturám.

Chvíli klidu si pak římští Židé užili od roku 1848, od období občanské revoluce. Opět však netrvala příliš dlouho. Pronásledování židovské menšiny bylo obnoveno v období fašismu za 2. světové války.

Benito Mussolini tehdy nastolil tzv. rasové zákony, které nejprve Židům opět odepíraly možnost uplatnění v některých profesích, zakazovaly sňatky s příslušníky jiné víry a končily deportacemi do koncentračních táborů.

Přes velkou ztrátu římských Židů, nutno říci, že díky tehdejší benevolentní až zmatené římské legislativě, se jistý Hitlerův soud nedotkl tolika příslušníků římské menšinové společnosti jako v jiných státech a oblastech.

Nicméně Doktor Smrt zasáhl i tady, a to konkrétně 16. října roku 1943, kdy 1022 místních židovských obyvatel bylo násilně odvlečeno do koncentračního tábora v polské Osvětimi, odkud se již nevrátili.

Ghetto dnes: čtvrť židovské komunity i atrakce

Velká synagogaVelká synagoga

V dnešní době se oblast římského židovského ghetta rozkládá na poměrně malém prostoru. Naštěstí už tady není ani památky po dřívějším limitujícím opevnění ani tristní atmosféře, ačkoli v celém hlavním italském městě je dodnes rozeseto na 16 000 příslušníků orientálního náboženství.

Současná doba nikoho nelimituje žít v uzavřené zóně, a tak je zcela reálné potkat se s některými příslušníky židovské menšiny kdekoli ve městě. Nicméně všichni římští Židé vnímají oblast kdysi perzekuovaného ghetta jako srdce jejich bývalé čtvrti, chodí zde za modlitbou, za svou kuchyní i za společností svých přátel.

Dodnes se nám tak dochovala malebná středověká čtvrť ohraničená úzkými uličkami žijícími ve svém osobitém tempu. Židy připomíná jen nabízená košer kuchyně v místních restauracích a barech a velká novodobá stavba synagogy.

Ta zde byla postavena na začátku 20. století, a ačkoli je dodnes útočištěm pro všech pět fungujících židovských škol, slouží také jako výstavní prostory pro návštěvníky. Když budete mít štěstí, zažijete zde typickou židovskou svatbu či jiný obřad, návštěvní hodiny totiž nehledí na průběh zdejších obřadů.

Za symbolické vstupné 11 eur nahlédnete do místního muzea, seznámíte se s hebrejskými zvyky a ochutnáte příznačnou atmosféru židovského svatostánku v typicky evropském velkoměstě.

(Ne–Čt 10:00–18:00, Pá 9:00–14:00) 11 eur, 5 eur studenti, zdarma do 10 let

Petra Římská

Petra ŘímskáPrůvodce Radynacestu.czExpert Radynacestu.cz

Těmito místy Vás provedu osobně

To nejlepší z Říma + TIVOLI
19. – 23. 6. 2019
To nejlepší z Florencie
27. – 30. 6. 2019

Vyberte si z mých 9 zájezdů

Itálie (Řím)

Bude to jen váš Řím

Vyberte si jeden z našich 27 zájezdů do Říma

Zobrazit aktuální zájezdy do Říma

Nejbližší volný zájezd odlétá již 19. června



URL stránky: www.radynacestu.cz/magazin/ghetto-di-roma/

Doporučujeme z Itálie

Nejnovější z Itálie



Přihlašte se do Newsletteru a cestujte výhodně!