Pafos je pobřežní město, největší na západní straně Kypru a zároveň jedno z historicky nejvýznamnějších míst celého ostrova. Kromě archeologického naleziště, které zaujímá čestné místo na seznamu památek UNESCO, je Pafos rovněž vyhledávaným turistickým střediskem s množstvím hotelových komplexů a v jeho blízkosti se nachází druhé největší letiště ostrova.
Pafos se dnes dělí na dvě různé části, které jsou od sebe odděleny hlavní dopravní tepnou. Centrum Horního Pafosu je od centra Dolního Pafosu vzdálen asi 3 kilometry. Nahoře najdete moderní město s obchodní třídou a domy pro trvalé bydlení. V dolní části je archeologické naleziště a přístav. Tato část je také více zaměřena na turismus. Kromě dlouhého pásu hotelů je tu nově rekonstruovaný přístav a nábřežní promenáda s bary a restauracemi.
V blízkosti se nacházejí pláže
V Pafosu se dá strávit klidně celá letní dovolená. Pokud vás však popadne touha po poznávání, není to tu daleko k pláži, kde podle pověsti vystoupila bohyně krásy Afrodita poprvé na zemský břeh, ke kameni Petra tou Romiou. Nebo na severní poloostrov Akamas, který je kromě svého přírodního bohatství vyhlášeným hnízdištěm želv karet obrovských.
Pafos mytologický
Když byl na počátku světa neomezeným vládcem země, nebe i moře Titán Kronos, bylo mu předpovězeno, že jej jednoho dne z trůnu sesadí vlastní syn. I přes drastická opatření – své novorozené děti ihned polykal – se tak opravdu stalo. Aby Kronův syn Zeus dal jasně najevo svou převahu nad otcem, usekl mu jednou ranou jeho mužství.
Pověst dále pokračuje takto: několik kapek krve, která začala z Kronovy rány stříkat, dopadlo do moře u kyperských břehů. Zde se mořská voda spojila s Kronovou krví a zrodila se Afrodita, bohyně krásy a lásky, která nedaleko od Pafosu, na pláži s názvem Petra tou Romiou, vystoupila na zemský břeh.
Pafos byl v dobách starověku opravdu nejznámějším a nejnavštěvovanějším kultovním místem bohyně Afrodity. Vyrostl zde obrovský chrám a lidé sem jezdili obětovat za svou lásku a Afroditinu pomoc.
Pafos historický
Podle archeologických nálezů byl Pafos osídlen již v době kamenné a kult bohyně Afrodity zde byl jistě znám už v době mykénské (12. století př. n. l.). Ve starověku byl Pafos centrem jednoho z nejbohatších kyperských království a jeho pozůstatky v podobě vil, paláců, chrámů s nádhernými mozaikami a divadla v místní archeologické lokalitě můžeme obdivovat dodnes.
O Kypru se říká, že má tolik starověkých artefaktů, že ho někteří historici nazývají „archeologickým Disneylandem“ – a Pafos na tom má nepochybně svou velkou zásluhu.
Ve středověku a během osmanské nadvlády ztrácel Pafos postupně na významu a stalo se z něj malé provinční město. Současný Pafos čítá okolo 40 000 obyvatel a důležitou roli začal opět hrát především po okupaci severní části Kypru Turky. Mnozí Řekové vyhnaní ze severu se nastěhovali právě do Pafosu, a s nimi přišel i turistický ruch. Pro rok 2017 byl Pafos zvolen Evropským hlavním městem kultury.
Čtení: Zájezdy na Kypr - srovnání a doporučeníPafoská archeologická lokalita
Pafoská archeologická lokalita
Starověké město, na jehož místě se dnes nachází snad nejdůležitější archeologická lokalita jižního Kypru, bylo založeno ve 4. století před naším letopočtem. Svého času byl Pafos velmi důležitým strategickým bodem, čemuž odpovídalo i jeho bohatství a velikost. Za dob Římské říše byl dokonce centrem politického i administrativního života celého Kypru.
Nejzajímavější dochovanou památkou celé lokality je bezesporu rozsáhlý soubor pestrobarevných mozaik v její jižní části. Jak to tak bývá, tento vzácný objev byl učiněn čirou náhodou při demoličních pracích. Dnes již víme, že mozaiky zdobily podlahu luxusní rezidence z římské doby.
Nejznámější a nejrozsáhlejší komplex najdeme v tzv. Dionýsově domě, v jednotlivých místnostech jsou na podlahách zobrazeny známé příběhy z antické mytologie. Dalším výrazným prvkem archeologické lokality je divadlo – odeion, které bylo v roce 1970 citlivě zrekonstruováno a dnes už příliš starověce nevypadá.
Hrobky králů nebyly určeny králům
Uprostřed vyprahlé planiny zničehonic narazíte na komplex hrobek vytesaných v zemi. Hrobky tak dokonale splývají s okolím, že by si jich nezasvěcený člověk ani nevšiml. Jsou zapsány na seznam UNESCO, vznikaly zde už ve 3. století př. n. l. a byly využívány až do 3. století n. l.
Zásadním omylem je již samotné pojmenování hrobek. Tyto katakomby nikdy nesloužily k k pohřbívání členů královské rodiny. Název vznikl díky jejich honosnému a reprezentativnímu vzhledu. Zcela jistě zde ovšem byli pohřbíváni příslušníci vyšší společenské třídy.
Po areálu je celkem sedm odkrytých hrobek, všechny jsou přístupny veřejnosti. Jedna z nich je velmi působivá, její atrium s mohutnými dórskými sloupy navozuje dojem starověkého obytného domu. V době jejího vzniku se totiž věřilo, že místa posledního odpočinku by měla připomínat obydlí, která nebožtíci obývali za svého života. Těla byla pohřbívána do hlubokých vytesaných výklenků.
Pafoská pevnost
Na konci pafoského přístavu je situována byzantská obranná pevnost, respektive její zbytky. Byzantinci ji postavili, aby bránila vjezd do přístavu, nicméně původní stavba byla silně poničena zemětřesením v roce 1222. Benátčané ji vystavěli znovu a Osmané ji později ještě zpevnili a rozšířili. Dnes je pafoská pevnost sídlem malého muzea mapujícího historický vývoj pevnosti i Pafosu samotného.
