Jeskyně Postojna: nejznámější jeskyně Slovinska s krásnou výzdobou a lidskou rybou

Název Postojna jama platí nejen ve Slovinsku za pojem. Postojenská jeskyně je považována za jednu z nejkrásnějších na světě. Tento podzemní jeskynní systém si vysloužil přední místo mezi slovinskými turistickými atrakcemi nejen pro 19 kilometrů podzemních dómů a chodeb, ale také proto, že tady na vlastní oči spatříte člověčí rybu.

Slovinsko se svou malou rozlohou, pouze 20 273 km², se pyšní sedmi a půl tisíci jeskyněmi. Většinu z tohoto počtu najdete v oblasti Kras a tento region zase leží v jihozápadní části Slovinska.

Jeskynní systém Postojna utvořila v dávných dobách řeka Pivka. Nachází se asi kilometr a půl směrem na severozápad od stejnojmenného města a zabloudit snad ani nejde. Orientujte se také podle vesnice Predjama, ve které najdete známý hrad, který je doslova vrostlý do skály.

Chůze ke vstupu do jeskyní i samotná prohlídka Postojenské jeskyně je vcelku nenáročná. Svou výzdobou plnou stalaktitů, stalagnátů, sintrových závěsů, různých sloupů a klenutých průchodů připomínají jeskynní prostory gotickou architekturu.

Jak to bylo na začátku

Existují domněnky o první návštěvě jeskyní, dokládá to nápis na stěně z roku 1213, který už však dnes není patrný. K znovuobjevení jeskyní velmi přispěl Janez Valvasore, ale skutečně „do módy“ přišly jeskyně až s návštěvou císaře Františka Ferdinanda v roce 1819. Poté už se rozvíjela masová jeskynní turistika ruku v ruce s profesionálním jeskynním průvodcovstvím.

Vlakem do podzemí jako v Harrym Potterovi

Přestože filmy o mladém čaroději se pojí s jinou zemí, vyzkoušet si jízdu jako u Gringotových v bance si můžete právě ve Slovinsku. Do podzemí totiž nedojdete pěšky, ale zaveze vás tam podzemní vláček. Vláček je v provozu již od roku 1872. Nebojte, nejezdí tam pořád ten stejný.

První byl opravdu jen pro odvážné, byl velmi jednoduchý a poháněný lidskou silou. Tento byl v roce 1914 vyměněn za vlak plynový a dnes vás do podzemí zaveze vláček na elektrický pohon, který se začal používat v roce 1959.

Čtení: Zájezdy do Slovinska – srovnání a doporučení

Co nepřehlédnout během jízdy vláčkem

Jakmile nastoupíte do tohoto podzemního dopravního prostředku, ihned začíná skvělá podívaná. Na zhruba dvoukilometrové trase už můžete obdivovat krásy Postojné jeskyně. Během jízdy se vám naskytne pohled na Sněmovní sál, který je krásně nasvícený a dokonce se zde v roce 1965 konal speologický kongres a pak se také můžete pokochat výhledem na Závěs, což je sintrový nátek na stěně jeskyně.

Vláček vám zastaví „na zastávce“ Velká hora, odtud už musíte po svých. Průvodci si vás rozdělí podle jazyka do skupin. Jelikož turistů bývá mnoho, komorní atmosféru s výkladem nečekejte. Asi hodinová prohlídka většinou probíhá v angličtině a jiných světových jazycích.

Koncentrace jeskynní krásy

U Velké hory, která měří 45 metrů, se musíte přemístit po Ruském mostě (ruský proto, že ho stavěli váleční zajatci), abyste se ocitli v nejkrásnější části celého podzemní. Tento prostor se nazývá velmi výstižně – Krásné jeskyně, slovinsky Lepe jame. Krásné jeskyně tvoří několik vzájemně propojených síní a jsou zdobeny krápníky a vápencovými útvary a těch barev, až oči přecházejí.

Špagetová síň

Podívaná však nekončí u Krásných jeskyní. Prohlídka pokračuje dále do Špagetové síně. Podzemní prostor je pojmenován podle výzdoby, kterou tvoří dlouhé krápníky, které připomínají brčka nebo druh těstovin.

Bílý sál a Červená síň

Jak už název napovídá, zde uvidíme bílou barvu. Tu zajistila hornina sintr, pro kterou je typické bělostné zabarvení a nejčastěji se tvoří na stropech a stěnách jeskyní. V červeném sále na vás čekají různé odstíny červené, dokonce i sytě červená barva, a okrové barvy. Zabarvení mají na svědomí různé oxidy železa.

Světoznámé jeskynní celebrity

Na Zimní sál natrefíte při zpáteční cestě, kdy se budete v kruhu vracet zpět, projdete pod Ruským mostem a jste tam. Rozprostře se před vámi Zimska Dvorana, jak se ve skutečnosti ve slovinštině jmenuje. A můžete se potom před všemi, kdo Postojenské jeskyně nenavštívil, vytahovat, že vy jste ty slavné dva krápníkové útvary, které se staly symbolem celého podzemního systému, viděli naživo.

Tyto dvě jeskynní celebrity se jmenují Sloup a Diamant. I přes vznešený název Diamant spíše připomíná několik na sebe položených obřích květáků. Ale v představivosti se meze nekladou.

Prohlídku Postojne jamy zakončíte v Koncertním sále, samozřejmě budete pořád v podzemí. Koncertna dvorana neboli Koncertní sál jen největší otevřený prostor celého podzemního systému. Příležitostně se zde konají také koncerty. Říká se, že se zde vede až deset tisíc lidí.

Proteus Anguinus

Malého bezbarvého tvorečka můžete znát pod několika jmény. Tak v první řadě, když už jste ve Slovinsku – Človeška ribica neboli lidská ryba, ale třeba i Macarát jeskynní nebo vědecké označení Proteus anguinus. A co to vlastně ta „člověčí ryba“ je? Je to v podzemí stále žijící obojživelník, vyskytuje se jen v balkánských krasových jeskyních, nemá pigment a trochu vypadá jako had s nožičkami a dračí hlavou.

Velkou atrakcí se stal v Postojenských jeskyních, kde si ho můžete prohlédnout ve velké vodní nádrži na cestě zpět z jeskyní. Macarát je k vidění také v jeskyni Vjetrenica v Bosně a Hercegovině. Až se nabažíte ribici (ano, s měkkým i, protože tvrdé Slovinci neznají), vaše prohlídka pomalu končí.