Palestinská kuchyně byla po staletí ovlivňována kulturami, které na území žily. Mísí se v ní prvky arabské, perské i turecké kuchyně. Vychází především z kombinace lehce dostupných surovin, jako jsou lilky, luštěniny, oříšky, mouka, olivový olej, datle, kozí mléko a spousta koření. Maso s výjimkou drůbežího je vzácnou surovinou, protože zvířata se v nehostinných podmínkách chovají těžko... Co si tedy dát?
Ve větších městech si můžete užít palestinská jídla v restauracích, ty jsou však často hlavně drahým lákadlem na turisty, a tak nejlepší způsob, jak si vychutnat místní kuchyni, je ve stáncích na ulicích východního Jeruzaléma. Co v nich ochutnat? Tady je top desítka našich (na vlastní žaludek testovaných) tipů.
1. Baba ganoush
Baba ganoush je druh jakési pomazánky či omáčky, která se připravuje z dužiny pečených lilků, tahini (sezamové pasty), římského kmínu, koriandru, česneku, citronové šťávy a olivového oleje. S čerstvou pitou se jedná opravdu o gurmánský zážitek, lilky, které se pečou tak dlouho, dokud nemají spálenou slupku, mají totiž úžasnou uzenou vůni.
Pokrm vznikl pravděpodobně v královském harému a jeho název by se dal přeložit jako rozmazlený tatínek, což pravděpodobně referuje o sultánově povaze.
2. Maqluba
Slovo maqluba znamená vzhůru nohama a popisuje způsob servírování tohoto pokrmu. Ve velkém hrnci se naskládají jednotlivé vrstvy – kuřecí či jehněčí maso, mrkev, brambory, květák, lilek či jiná zelenina a rýže.
Vše se zalije vývarem a posype velkým množstvím koření jako zázvor, římský kmín, koriandr, skořice, kardamom, pepř či hřebíček. Po uvaření se hrnec vyklopí na servírovací talíř jako bábovka, místní si pak na talíř naloží trochu od každé vrstvy a vše jí rukou nebo pitou.
Čtení: Zájezdy do Izraele – srovnání a doporučení3. Qatayef
Qatayef je první ze sladkostí, kterou vám místní hlavně ve slavnostním období Ramadánu naservírují. Pokrm vznikl již před rokem 1000 v severovýchodní Africe a odtud se pak rozšířil do arabského světa. Představte si placičky podobné našim lívancům, opečené však jen z jedné strany. Druhá se posype náplní a následně se placka spojí do tvaru, jako mají třeba štramberské uši. Náplně se různí, obvykle se ale jedná o sladký kozí sýr, pistácie, sirup z růží, skořici či kandované ovoce.
Během Ramadánu se qatayef podávají snad v každé rodině při slavnostních večeřích, placičky si lidé obvykle koupí na trhu a doma je pak společně plní.
4. Kanafeh
Další z dezertů, se kterými se zde můžete setkat, je kanafeh, sladký kozí smažený sýr. Zní to nevábně? Jakmile poprvé ochutnáte, změníte názor. Kozí sýr se obalí v „nudlích“ vytvořených ze semoliny (krupice umleté z tvrdozrnné pšenice) a sirupu z růží, osmaží a podává se posypaný pistáciemi a přelitý dalším růžovým sirupem.
Ač se to opravdu nezdá, je to výborná pochoutka, pro kterou se člověku z ulic Jeruzaléma nebude vůbec chtít odcházet.
5. Baklava
Baklava je známá od Balkánu až po Afghánistán. Jedná se o sladkost z vrstev těsta, mezi které se nalévá sirup či med a sype náplň ze sekaných ořechů.
Právě to, jaké ořechy se do náplně použijí, rozlišuje různé druhy baklavy po celém Orientu. V Palestině narazíte většinou na pistácie.
6. Ka’ak
Poslední sladkost z našeho seznamu je připravována především palestinskými křesťany na oslavu Velikonoc. Jsou to v podstatě sušenky ze semoliny s náplní z datlí, vlašských ořechů nebo pistácií. Recept od křesťanů přebrali i muslimové, a tyto drobné sladkosti připravují hlavně během svátku obětování.
Existuje i nesladká verza ka’aku, která se dá ve východním Jeruzalémě koupit a která je slavná po všech palestinských městech pro svou výjimečnou chuť. Jedná se o druh snídaňového pečiva, které se často podává z falafelem (viz níže) nebo pečenými vejci.
7. Pita se za’atarem
Pita, placka z mouky, vody a kvasnic, je základní přílohou snad ke každému jídlu v Palestině. Nejjednodušeji si ji můžete vychutnat potřenou olivovým olejem s kořením za’atar, což je směs bylin jako syrská dobromysl (lehce jiná verze oregána), mateřídouška, tymián, saturejka či fenykl.
Čtení na podobné témaTOP 3 kořenící směsi Perského zálivu: tajemství jedinečné chuti pravého kari, za'ataru a garam masalyPřečíst
8. Maqali
Maqali znamená doslova něco smaženého, a to něco je v tomto případě zelenina. Není na tom nic složitého, obvykle se jedná o směs osmaženého květáku, brambor a lilku.
V horkých letních dnech se jedná o výborné jídlo, často jej ve stánku můžete dostat s pitou a jogurtovým dipem či arabským salátem – směsí rajčat, papriky, okurek a kopru.
9. Falafel
Falafel je jedním z nejrozšířenějších blízkovýchodních pokrmů. Smažené kuličky z cizrny a koření se obvykle podávají s již mnohokrát zmíněnou pitou, tahini (sezamovou pastou) a čerstvou zeleninou.
Na falafel narazíte snad v každém stánku s jídlem v celém Izraeli i Palestině.
10. Hummus
Posledním bodem našeho seznamu je vůbec nejznámější pochutina z Blízkého Východu, hummus. Tato výborná kaše či dip z cizrny je vhodným doplňkem snad ke každému jídlu a opět na něj narazíte téměř v každém stánku. Vůně hummusu s čerstvou pitou je na celém Jeruzalémě snad tím nejsilnějším vjemem, a jakmile tamní hummus ochutnáte, už budete pořád nespokojení s hummusem, který dostanete tady u nás.
Nám ale absence toho nejlepšího hummusu vůbec nedala spát, vyzkoušeli jsme všelijaké triky a způsoby, dokud jsme nepřišli s receptem, který se jako jediný může alespoň s pokorou postavit bok po boku jeruzalémskému hummusu.
Na autentický hummus potřebujete:
- zavařenou cizrnu (můžete si i uvařit vlastní doma, ale nikdy nebude hummus tak jemný jako z cizrny zavařené a odleželé; doporučujeme cizrnu ve skle, nikoli v plechovce) – na hummus použít jen cizrnu, nálev ne
- asi 60 ml tahini pasty
- 120 ml olivového oleje
- šťávu z jednoho velkého citronu
- plnou běžnou sklenici ledu
- vrchovatou lžičku římského kmínu
- dvě lžičky koriandru
- špetku soli
Všechny ingredience spolu rozmixujte zcela do hladka ve výkonném mixéru či food procesoru. Bez ledu bude hummus hrudkovatější a také se nebojte oleje – čím více ho přidáte, tím nadýchanější hummus získáte. Hummus se obvykle servíruje pokapaný dalším olivovým olejem a s čerstvou pitou.
