+420 608 261 719Napište nám

Kreml: Srdce Moskvy i celého Ruska, ve kterém se psaly dějiny

Barbora Klementová
   

Autor: Barbora Klementová, Radynacestu.cz

Vydáno: 1. 4. 2016 | Aktualizováno: 7. 12. 2016TiskPoslat e-mailem

Kreml Kreml
0 1 2 3
Rusko (Moskva)
Zobrazit zájezdy

Vyberte si z našich 3 zájezdů do Moskvy

Nad městem je Kreml a nad Kremlem už jen bůh… Tak praví jedno známé ruské přísloví. A protože na každém šprochu pravdy trochu, není tak úplně daleko od pravdy, alespoň co se Moskvy týče. Světoznámý opevněný areál Kreml je odnepaměti srdcem hlavního města Ruska – místem, ze kterého vládla ruská velkoknížata, carové a carevny a kde dnes úřaduje ruský prezident.

Kreml je jedním z největších hradebních komplexů na světě. Rozkládá se na Borovickém vrchu nad řekou Moskvou a zabírá plochu ve tvaru trojúhelníku o celkové rozloze 27,5 hektarů. Tento areál je plný vznešených paláců a fascinujících pravoslavných chrámů a jeho velikost si plně uvědomíte tehdy, když se na jeho mohutné panorama zahledíte z protějšího břehu řeky Moskvy, ze Sofijského nábřeží.

Žádný návštěvník Moskvy nesmí vynechat návštěvu duchovního, politického i uměleckého srdce Ruska, které Kreml bezpochyby ztělesňuje. Není totiž jen centrem hlavního města, ale také celé země. A jak to s ním vlastně bylo?

Jak vznikl Kreml a Moskva s ním

Na Borovickém vršku stála pevnost již od raných časů Moskvy. Sráz nad řekou byl obýván Slovany již ve 2. tisíciletí př. n. l, později zde vznikla opevněná osada. Skutečná historie kremelského areálu se však začala psát až o mnoho let později, ve 12. století.

Tehdy na místě dnešního Kremlu založil veliký kníže kyjevský Jurij Dolgorukij dřevěnou pevnost, tzv. „Moskevský hrad“. Do něj pak pozval na jednání jednoho ze svých spojenců, Svjatoslava, knížete novgorodského. Z této schůzky se v Ipatjevské kronice dochovala písemná zpráva z roku 1147, který byl stanoven jako oficiální rok založení města.

Pevnost byla o necelých sto let později zničena během nájezdu Mongolů, následně však byla znovu vystavěna a ve druhé polovině 13. století začala sloužit coby sídlo moskevských knížat. Když se roku 1320 Moskva stala hlavním městem, umístění sídla hlavy státu i církve bylo nabíledni. A o jedenáct let později už se v historických pramenech o pevnosti hovoří jako o „Kremlu“.

Když Rusové nezvládají a volají Itálii o pomoc…

Skutečný rozvoj zažil Kreml ve století čtrnáctém. Tehdy se v areálu začaly stavět jedny z prvních kamenných staveb. Velkou postavou v kremelské historii se v té době stal ambiciózní vladař Ivan III. Veliký. Po svatbě s byzantskou princeznou Sofií toužil po vybudování velkolepého sídla a přilehlého města, které se mělo vyrovnat Římu nebo padlé Konstantinopoli.

Panovník jeho významu přece nemohl vládnout z polorozbořené zastaralé dřevěné pevnosti.

Vladař k přestavbě nejprve povolal ruské stavitele – ti si však s ohromnými nároky nevěděli rady a pokazili, co mohli. Když se třeba pokoušeli opravit chrám Nanebevzetí Panny Marie, bylo výsledkem jen zřícení několika chrámových zdí. Ivan III. se proto rozhodl hledat kvalifikované architekty svého sídla v uměním proslulé Itálii. A tak v roce 1475 přijel do Moskvy první italský architekt, Aristotele Fioravanti.

Zlatý věk přináší Kremlu nejen jeho rudé hradby

Během působení italských mistrů architektů vznikaly na konci 15. a na začátku 16. století budovy a chrámy, které se v areálu dochovaly dodnes. Patří k nim například úchvatný Archandělský chrám, místo posledního odpočinku ruských carů, nebo Zvonice Ivana Velikého. V tomto zlatém věku vzniklo také opevnění z červených nepálených cihel, které můžeme rovněž obdivovat i dnes.

Říká se, že než se vydáte objevovat kremelské poklady, měli byste si Kreml nejprve obejít kolem hradeb dokola, abyste skutečně pocítili jeho velikost. Rudé kremelské zdi z konce 15. století jsou dlouhé bezmála 2,3 kilometry a jejich součástí je také dvacet věží. Výška hradeb dosahuje až 17 metrů a široké jsou místy až 5 metrů.

Petr I. Veliký a jeho odpor k Moskvě: Kreml zůstává opuštěn

V následujících letech probíhaly v Kremlu další přestavby a vznikaly nové budovy. Zejména za panování Romanovců se na areálu podepsal barokní styl. Nedlouho poté však Kreml čekalo dlouholeté zapomnění. Car Petr I. Veliký tu totiž – ještě coby malé dítě – prožil krušné a traumatické chvilky.

V roce 1682 bylo na schodišti u dnešního Fasetového paláce během povstání zavražděno několik příbuzných pozdějšího cara a malý Petr přitom jen o vlásek unikl smrti. K Moskvě po tomto incidentu pochopitelně nechoval kladný vztah a v roce 1712 na ni zanevřel definitivně a přesunul své sídlo do Sankt-Petěrsburgu.

Kreml tak ztratil své výsadní postavení, i když v něm stále ještě probíhaly carské korunovace. Až carevna Kateřina II. Veliká si na něj v 18. století opět vzpomněla. Plánovala jeho velkolepou přestavbu, k níž však nakonec došlo jen částečně.

Nechala v areálu alespoň postavit budovu Senátu a ustanovila Kreml coby centrum ruské soudní moci. V následujících letech došlo ještě k několika přestavbám areálu, především v 19. století za cara Mikuláše I. po tom, co část Kremlu vyhodil v roce 1812 do vzduchu Napoleon. Kreml však zůstával relativně klidným místem, stranou veškeré pozornosti. To však změnila Velká říjnová revoluce…

Prohlídka Kremlu: Prozkoumejte sídlo carů, vládní budovy a muzea skrývající poklady ruské říše - číst více

Bolševici objevují Kreml: Lenin rekonstruuje, Stalin ničí

V roce 1917 na citadelu zaútočili bolševici, Moskva se opět stala hlavním městem a Kreml tím pádem sídlem nejvyšších představitelů země. Do budovy Senátu se nastěhoval V. I. Lenin, který nařídil, aby byly budovy Kremlu restaurovány a udržovány v dobrém stavu.

Když přišel k moci Stalin, nechal z kremelských věží sundat carský znak s dvouhlavým orlem a nahradil jej téměř třímetrovými hvězdami z červeného skla. Zničil některé církevní budovy uvnitř areálu, odstranil veškeré carské symboly, uzavřel areál veřejnosti a nad Kremlem zavlála rudá vlajka se srpem a kladivem.

Během komunistické vlády pak v Kremlu vzniklo několik nových budov – zejména Vojenská akademie a tzv. Sjezdový palác z počátku 60. let, bezesporu nejošklivější budova celého komplexu, využívaná dříve ke stranickým sjezdům.

Kreml byl v roce 1955 znovu otevřen veřejnosti a v devadesátých letech byl coby první komplex v Rusku zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Dnes je sídlem ruského prezidenta, a tak se jeho historie tak trochu vrací. Rusko bylo z Kremlu ovládáno po staletí a nejinak je tomu i dnes. S pohnutými dějinami, které vyprávějí kremelské zdi, se dnes můžete seznámit i vy během nezapomenutelné prohlídky ruského srdce.

Rusko (Moskva)

Objevte metropoli Východu

Vyberte si jeden z našich 3 zájezdů do Moskvy

Zobrazit aktuální zájezdy do Moskvy

Nejbližší volný zájezd odlétá již 24. května


   
Nahoru

URL stránky: http://www.radynacestu.cz/magazin/kreml/

Katalog Radynacestu.cz

Zašleme ihned na vaši adresu!

Katalog Radynacestu.cz Chci katalog zájezdů

Vyberte si jeden z našich zájezdů do Moskvy na téma: Eurovíkendy

To nejlepší z Moskvy (letecky z Prahy) 24. 5. – 28. 5. 2017 (5 dní)

To nejlepší z Moskvy (letecky z Prahy)
  • volná místa
  • Praha
  • hotel
  • snídaně
  • 19 490 Kč

To nejlepší z Moskvy (letecky z Prahy) 9. 8. – 13. 8. 2017 (5 dní)

To nejlepší z Moskvy (letecky z Prahy)
  • volná místa
  • Praha
  • hotel
  • snídaně
  • 19 990 Kč

Přidejte se k nám