Kladsko: polské město s hmatatelným českým odkazem

Michaela Smékalová Michaela Smékalová, Průvodce Radynacestu.cz Vydáno 24. 1. 2017 • Přečteno 340x

Kladsko vždy těžilo ze své polohy – bylo součástí Jantarové stezky a rovněž leželo na hlavní dopravní spojce mezi Prahou a Wrocławí.

Vyberte si z našich 4 zájezdů do PolskaZobraz zájezdy

Kladsko se nachází v jihozápadní části Polska, ve výběžku, jemuž někdo dodnes říká „Český koutek“. Nezřídka se zde domluvíte česky, jsou zde české nápisy a je zde možné platit korunami. Kladsko bylo založeno na řece Kladská Nisa, která pramení na úpatí Králického Sněžníku.

Kladsko vždy těžilo ze své polohy, bylo totiž součástí Jantarové stezky a zároveň leželo na hlavní dopravní spojce mezi Prahou a Wrocławí. Kladsko bylo velmi dlouho součástí zemí Koruny české a stopy české historie jsou zde nepřehlédnutelné dodnes.

Dnes je Kladsko cílem obdivovatelů historických památek, turistů vyhledávajících procházky malými a klidnými městy, ale také milovníků přírody. Pro pěší turistiku je velmi oblíbená nedaleká Kladská kotlina, která z Polska zasahuje i do České republiky a jejíž součástí je Králický Sněžník a Hanušovická vrchovina.

„Malá Praha“

RadniceRadnice

Historicky i kulturně bylo Kladsko vždy  považováno za součást českých zemí, odkazy na českou příslušnost města najdeme v podobě architektonické, ale i v podobě mnoha českých osobností, jež se na Kladsku podepsaly. Tak například nejstarší zmínku o Kladsku nacházíme v Kosmově kronice. Ta zmiňuje, že osada patřila Slavníkovi, otci svatého Vojtěcha – město bylo tedy od svých počátků součástí Českých zemí.

Ve 13. století bylo Kladsko přebudováno podle tehdejších moderních vzorů pravoúhlého náměstí a narýsovaných ulic. Jednalo se o dobu vlády Přemysla Otakara II. a stejný panovník velmi pravděpodobně věnoval městu i současný erb. Na něm je velmi nápadný dvouocasý lev se zlatou korunou v červeném poli.

Za doby vlády Jana Lucemburského byla ve městě postavena radnice a založena továrna na výrobu cihel. Další důležitou českou osobností spojenou s Kladskem je první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, který zde strávil podstatnou část dětství a později založil ve městě augustiniánský klášter.

Během vlády Karla IV. Kladsko vzkvétalo stejně jako celý zbytek českého království, a stejně tak se tento rozkvět zastavil s příchodem husitských válek.

Po etapách, kdy bylo Kladsko součástí Habsburské monarchie a Pruska, respektive Německa, přichází znovu doba, kdy se Kladsko dostává do hledáčku Čechů. Po 1. světové válce se na Pařížské mírové konferenci vyskytly snahy o opětovné přičlenění Kladska a jeho okolí k nově vznikajícímu Československu. Z českého pohledu bylo totiž Kladsko součástí českých zemí až do poloviny 18. století, kdy jej získalo Prusko.

Tyto snahy se sice nesetkaly s úspěchem, ale Češi se svých plánů nevzdali a pokračovali v nich znovu po 2. světové válce. V květnu 1945 se Československo pokusilo „český koutek“ anektovat, ale na nátlak Sovětského svazu byly tyto pokusy zastaveny a česká menšina byla vysídlena do Německa nebo do Československa.

Není bez zajímavosti, že až do roku 1972 církev v Kladsku územně spadala pod diecézi královéhradeckou a až v tomto roce přešla pod polskou Wrocław.

Staré Město

Staré městoStaré město

Staré Město Kladsko se rozkládá na levém břehu Mlýnského kanálu a jeho centrem je náměstí Boleslava Chrabrého. Dominantou náměstí je samozřejmě radnice, postavená již v polovině 14. století. Svou původní podobu však po četných poškozeních získala až na konci 19. století.

Na náměstí stojí votivní sloup Panny Marie, který má být připomínkou velkých katastrof konce 17. století, obrovského požáru a morové rány. Zajímavé je, že se jeho tvůrci nechali inspirovat stejným, dnes už neexistujícím, sloupem z pražského Staroměstského náměstí.

V sídle současné banky bývala kdysi krčma, důležitý bod městského společenského života. Kromě hospody se zde nacházela i první veřejná knihovna a městské divadlo.

Most svatého Jana

Kamenný most svatého Jana spojuje Staré Město s další historickou čtvrtí na Pískovém ostrově. Most je právem nazýván miniaturou mostu Karlova – opravdu vypadá jako jeho zmenšenina a jeho výstavba se víceméně shoduje i časově.

Most byl dokončen na konci 14. století a sochy sem byly, obdobně jako v Praze, dodány až později – na přelomu 17. a 18. století. Výroba jednotlivých soch, které jsou, jak jinak, velmi podobné těm pražským, byla financována bohatými kladskými měšťany. Oproti Karlovu mostu s 15 sochami je na mostě svatého Jana osazeno soch šest.

Kladská pevnost

Kladská pevnostKladská pevnost

Jednou z charakteristických dominant Kladska je jeho pevnost, která se tyčí nad městem. Na místě pevnosti stával obranný hrad, který dohlížel na Jantarovou stezku i na obchodní osadu pod ním. Poté, co se Kladsko stalo součástí Pruska, investoval pruský král Fridrich Veliký do zkvalitnění městského obranného systému a pevnost tak díky svým vlastnostem sloužila jako vojenský objekt až do roku 1945.

Během 2. světové války byla kladská pevnost vyhlášeným těžkým vězením. V současné době je turistům umožněno navštívit velkou část pevnosti, včetně vyhlídkového bastionu a labyrintu podzemních chodeb.

Michaela Smékalová

Michaela SmékalováPrůvodceExpert

Vychutnat si daný moment a odnést si nezapomenutelné zážitky – to je celá podstata cestování.

Polsko

Za zážitky do sousedství

Vyberte si jeden z našich 4 zájezdů do Polska

Zobrazit aktuální zájezdy do Polska

Nejbližší volný zájezd odjíždí již 11. května





URL stránky: http://www.radynacestu.cz/magazin/kladsko/

Přihlašte se do Newsletteru a cestujte výhodně!