Víte, že...
Lago Maggiore znamená Velké jezero? Jako Lacus Maximus ho pojmenovali staří Římané, když ho považovali za největší v Itálii.
Je vůbec možné vychutnávat si středomořskou atmosféru, blyštící se vodní hladinu a subtropickou vegetaci a zároveň se kochat výhledy na strmé zasněžené alpské vrcholy? Na pomezí severní Itálie a Švýcarska rozhodně ano! Oním magickým místem je Lago Maggiore. Tvoří jakousi vstupní bránu do Alp, je druhým největším italským jezerem, zasahujícím i do švýcarského kantonu Ticino, a také vyhledávaným ideálním dovolenkovým místem, které láká na krásnou přírodu, příjemné klima, pohodovou atmosféru i pestrou škálu sportovního a kulturního vyžití.
Lago Maggiore je v pořadí druhým největším italským jezerem hned po oblíbeném Lago di Garda. Tak jako většina okolních jezer je ledovcového původu a tvoří jakousi vstupní bránu do Alp. Přímo od vodní hladiny se zdvihají strmé alpské vrcholky. Zejména ty v severní části jezera bývají celoročně pokryty sněhem, což vytváří působivou scenérii.
Velký zahradní klenot: malé Boromejské ostrovy
Boromejské ostrovy jsou klenotem jezera
Třpytící se vodní plocha jezera je poseta několika malými ostrůvky. Boromejské ostrovy jsou považovány za skutečný klenot jezera – jsou oázou klidu, unikátní atmosféry i domovem voňavých botanických zahrad a elegantních paláců.
Soukromé paláce si na nich vystavěla rodina Boromejských. Slavný příslušník tohoto rodu Karel Boromejský se narodil ve městě Arona na břehu jezera, kde se také na svahu tyčí jeho socha, řadící se k těm největším v Evropě. Působil jako arcibiskup v Miláně, kde v 16. století bojoval proti reformaci.
Asi nejsugestivnějším a nejmagičtějším z Boromejských ostrovů je Isola Bella (Krásný ostrov), který lze označit i za mistrovské dílo italské zahradní architektury. Na téměř celém ostrově se rozkládá barokní zahrada, která je někdy – díky svým deseti terasám – připodobňována k jednomu ze sedmi divů světa – Visutým zahradám v Babylonu.
Údajně byly právě v těchto zahradách vysazovány první orientální rostliny, které se do Evropy dostávaly. Dodnes tu oči přecházejí z okolní nádhery. Návštěvníky pohltí vůně kamélií, růží, citrusů, jasmínů, rododendronů, azalek, oleandrů, magnolií, palem… a také architektonické skvosty i jedinečný výhled do okolního „ráje na zemi“.
Isola Madre (Mateřský ostrov) je z Boromejských ostrovů největší. V 18. a 19. století byl upraven ve stylu anglické zahrady. Přibližně poloviční rozlohy je Isola dei Pescatori (Ostrov rybářů), který historicky obývali, jak název napovídá, zejména rybáři. Ostrůvek Isola di San Giovanni je dodnes v soukromém vlastnictví a běžným návštěvníkům je tak prakticky nepřístupný. Ještě miniaturnější je ostrůvek (útes) Scoglio della Malghera s bujnou vegetací a malou romantickou pláží, díky které je někdy označován i jako „Ostrůvek zamilovaných“ (Isolino degli innamorati).
Do letovisek jako slavní hosté…
Poutní kostel Madony del Sasso v Locarnu
Malým rájem na zemi jsou i města a městečka malebně rozložená na břehu jezera. Turisty vyhledávaná lázeňská letoviska se nacházejí především na západním břehu. Právě tam také vyrostly ty nejvelkolepější vily a zahrady. Přijížděli sem zejména příslušníci bohaté evropské buržoazie. Cestu si sem našly i takové osobnosti jako Stendhal, Hemingway, Remarque či Richard Wagner.
Největším městem na břehu Lago Maggiore je Verbania s rozsáhlým parkem. Vyhledávané je lázeňské a rekreační letovisko Baverno na úpatí hory Monte Camoscio, v jehož okolí se těží růžově zbarvená žula.
Město Stresa zejména v 19. století lákalo jako magnet slavné hosty. Dnes je ideálním výchozím místem pro pěší túry na horu Mottarone, tyčící se do výšky 1492 m n. m. Kdo si na několikahodinový výšlap netroufá, může se pohodlně svézt lanovkou.
Velmi vyhledávaným cílem ve švýcarské části je Locarno, údajně nejteplejší místo v celé zemi. Úzké uličky v jeho historickém centru dýchají středomořskou „italskou“ atmosférou, město je plné architektonických památek i stylových barů, kaváren a dalších podniků, lákajících k příjemnému nicnedělání. Lanovkou se z něj můžete vydat k patrně nejnavštěvovanějšímu švýcarskému poutnímu místu – kostelu Madonny del Sasso (Madony ve skalách) a lodí zase třeba do Brissaga, vyhlášeného pro svou botanickou zahradu (a v minulosti známého zejména díky místnímu tabákovému průmyslu).
Čtení: Zájezdy do Itálie – srovnání a doporučeníChlouba místní kuchyně: sladkovodní ryby
Pstruh servírovaný v místních restauracích
U Lago Maggiore zažijete po všech stránkách pobyt v perfektní harmonii. A ač v těsné blízkosti hor, zima vám určitě nebude. Strmé vrcholy v severní části přibližně 66 km dlouhého jezera totiž brání studenému proudění vzduchu, a proto u jezera mají příjemné subtropické klima takřka po celý rok.
Až si tu budete příjemnou atmosféru vychutnávat, neopomeňte ani místní kuchyni. Jejími specialitami jsou sladkovodní ryby – nejčastěji se tady připravuje candát či pstruh. Tak jako i jinde na severu Itálie kolem Lago Maggiore se jako příloha nejčastěji podává polenta. Oblíbeným dezertem je citronový dort z Ostrova rybářů.
