Věra Cihlářová téměř rok provázela Spojenými arabskými emiráty turisty a dnes o svých zkušenostech vypráví v rámci přednášek Radynacestu.cz. Po jedné z nich, nutno říct zaplněné k prasknutí, poskytla rozhovor redaktorce studentského serveru sokolska.33. Jak vzpomíná na město luxusu Dubaj, proč má raději české dálnice a čím to je, že velbloudímu mléku nepřišla na chuť?
Dubaj vás může překvapit velmi příjemnými teplotami
Nedávno se v kavárně Atlantik v Ostravě pod záštitou CK Radynacestu.cz konala přednáška průvodkyně, nadšené cestovatelky a majitelky jazykové školy, Věry Cihlářové. Touhu, dozvědět se něco o Spojených arabských emirátech, projevilo velké množství lidí, a tak najít místečko k sezení bylo téměř nemožné.
Po informacemi a fotografiemi nabité přednášce měla Věra ještě dost energie i na rozhovor s redaktorkou studentského serveru. V něm na sebe mimo jiné prozradila, že v Dubaji pobývala téměř rok a jediné, co ji opravdu zaskočilo, byly osmiproudé dálnice a velbloudí mléko. Na město luxusu ovšem nedá dopustit.
A jak to všechno začalo? „V té době, v roce 2012, jsem zrovna byla pracovně v Řecku, když kolega pobývající v Dubaji vážně onemocněl a během dvou dnů za něj bylo třeba sehnat zástup. Nikdo ale nechtěl, každý se bojí měnit místo. Já jsem ale neváhala. Možnost vycestovat do města luxusu a seznámit se zase s novým místem mě lákala,“ vzpomíná v rozhovoru, jak ze dne na den sbalila kufry a odjela do cizí země.
„Ten luxus je tam opravdu hmatatelný a je dáván patřičně na odiv. Na druhou stranu se v Dubaji setkáte i s běžným životem lidí střední třídy. S tím jsem tolik nepočítala,“ dodává. Co jí ovšem nepřekvapilo, byli Dubajané samotní. „Dubajané ve své podstatě zlí nejsou. Žijí tam v menšině a jsou hodně semknutí. Nutno podotknout, že peníze opravdu mají a vědí to o sobě, a tak jakási nadřazenost je z jejich strany citelná,“ popisuje.
Příbuzným koupila jako suvenýr typickou emirátskou pochoutku – velbloudí mléko, sama ale přiznává, že mu zrovna nefandí: „Mně tedy upřímně moc nechutnalo, zdálo se mi, že z něj cítím velblouda, ale možná jsem si to jenom vsugerovala.“
Ačkoli se Dubaji přezdívá „město superlativů“, největším zážitkem z cest po SAE, byly pro Věru zřejmě cesty samotné: „Když navigace zavelí odbočte doleva a vy musíte přejet třeba 6 pruhů, tak to je něco, s čím se v běžném životě nesetkáváte,“ říká v rozhovoru průvodkyně, která si po návratu do Česka otevřela jazykovou školu.
Celý rozhovor s Věrou Cihlářovou najdete na studentském portálu Ekonomické fakulty VŠB-TU sokolska33.cz.
