19. století – století páry nebo také evropské století. Doba průmyslového vzestupu, krvavých bitev o koloniální nadvládu, a především období absolutní dominance evropských států na světovém poli. Smýšlení o původních obyvatelích v podstatě všech ostatních kontinentů bylo hodně nelichotivé, mnohdy plné opovržení. Výjimky se ale našly i tehdy. Byli lidé, kteří skrze poznání došli k pochopení. Jedním z nich byla také kurážná cestovatelka Mary Kingsley, britská zdravotní sestra, která ukázala, že laskavostí můžeme dokázat více než silou.
Mary Kingsley na poštovní známce
Dcerou cestovatele
Mary Kingsley se narodila v roce 1862 v Londýně do finančně zajištěné rodiny. Její otec George, povoláním lékař, byl vášnivý cestovatel. Během života navštívil Španělsko, Polynésii, Spojené státy, Kanadu, Japonsko, Nový Zéland a Austrálii. Matka byla služebnou, kterou si George vzal poté, co s ním otěhotněla. V domácnosti Kingsleyových se nacházela obrovská knihovna čítající snad všechny cestopisné knihy své doby. Mary je od dětství s radostí četla a velice se těšila, že až dosáhne dospělosti, vydá se na vlastní cesty.
Sen se odkládá, rodina má přednost
Mary se stala zdravotní sestrou a doufala, že bude moci léčit pacienty po celém světě. Bohužel oba rodiče ve stáří potřebovali péči 24 hodin denně, Mary tak musela zůstat doma a starat se o ně. Manželé Kingsleyovi zemřeli pár měsíců od sebe roku 1892. Mary s bratrem zdědili napůl 8 600 liber (pro představu, dnes by taková suma odpovídala asi 1 164 260 librám, tedy cca 35,5 milionu Kč), Mary se tak ve 30 letech konečně mohla zcela oddat svému snu a vyrazit do světa.
Západní Afrika
Jako první cíl své cesty si zvolila Kanárské ostrovy, odkud brzy vyplula vstříc Africe. Její kroky zamířily do Sierry Leone – tímto činem vytřela zrak většině Evropy; nebylo zvykem, aby žena cestovala sama, natož do Afriky. V západní Africe spousta cestovatelů onemocněla místními chorobami a už se nikdy nevrátila. Po čtyřech měsících se ale Mary bez úhony vrátila domů a rok nato se vydala do západní Afriky znovu.
Mary Kingsley byla mimořádně odvážná. Sama se vydávala do oblastí, které dosud žádný Evropan nenavštívil. Sbírala vzorky rostlin, hmyzu, popisovala krajinu, zvířata i obyvatelstvo. Postupovala metodicky a dělala vše pro to, aby ze svých cest mohla napsat knihu, která pomůže lidem v Evropě otevřít oči a zbavit se strachu z Afričanů. Její výzkum byl mnohými později považován za významný antropologický počin. Vše se snažila řešit s respektem k místním a s laskavostí. Místním nabízela pomoc, především v oblasti ošetřovatelství, nechodila ozbrojená (narozdíl od cestovatelů mužů).
Celoživotní dílo
Tímto svým postojem byla pro Evropany nepochopitelným úkazem; bez ochrany se setkala s krokodýli, leopardy i kanibaly. Tato neohrožená a silná žena obchodovala s místními, měnila evropské šátky a kravaty za místní šperky a získala si tak um v obchodování, díky kterému si mohla začít sama vydělávat na živobytí. Ze svých cest sepsala a vydala Mary Kingsley dvě knihy: Travels in West Africa (1897) a West African Studies (1899). Ve svých knihách nejenže vysvětlila mnohé dosud nechápané životní zvyky a rituály Afričanů, ale také vyrazila Evropě dech otevřenou kritikou misionářských akcí v Africe a koloniální správy. Přála si britský přístup založený na spravedlnosti a respektu k domorodým institucím, nikoliv na vnucování cizího systému – založeného na spolupráci ve vzájemný prospěch, nikoliv na vykořisťování.
Nešťastný konec
Mary Kingsley se do Afriky naposledy vydala v březnu 1900. Tentokrát ale zamířila na jih Afriky, kde zuřila búrská válka, a Mary tam jela jako ošetřovatelka. V zákopech se šířil tyfus, který nakonec postihl i samotnou Mary. Netrvalo to dlouho a tyfu ve svých 37 letech podlehla. Během života si ale vybudovala takovou pověst, že její smrt vzbudila skutečný šok a psali o ní snad všechna britská periodika – zemřela totiž žena, která se nebála mužského světa, ale nezapomínala u toho býti ženou.
