Adéla Kučerová

Moje láska k severní Africe a Blízkému východu začala v Tunisku, kam jsem se dostala už jako dítě. Právě tam jsem poprvé zažila pocit, že svět může fungovat jinak, než na jaký jsme zvyklí doma – a že ta jinakost není hrozba, ale pozvání. Od té doby se do podobných míst vracím znovu a znovu, protože mě pořád překvapují a nutí dívat se na svět bez předsudků. Jít pod povrch i tam, kam se člověk běžně dívá jen prostřednictvím fotek.

Baví mě chvíle, kdy vznikne prostor pro improvizaci, nečekaná setkání a rozhovory s místními. Zajímá mě, jak lidé tráví běžné dny a co vše se dá pochopit, když se na chvíli zpomalí a začne se víc žít v přítomnosti. Mám ráda cesty, které nejsou o odškrtávání památek, ale o atmosféře, detailech a příbězích a věřím, že cestování není jen o tom vidět co nejvíc míst, ale odvézt si zážitky, které s člověkem zůstanou ještě dlouho po návratu domů.