Země, kterou zdaleka ne všichni dokážeme umístit na mapě. A znát název jejího hlavního města by byl pro mnohé také oříšek. A co tak nějaká zajímavost z historie či jazyka? Věřím, že to vše je velká neznámá. Pojďme to změnit!
Začněme tedy pěkně popořádku. Země, jejíž název už sám o sobě zní trochu jako jazykolam, se nachází na hranicích Evropy a Asie. My bychom ji spíše zařadili do západní Asie. A jako na pomezí mezi dvěma světy se i cítí.
Její vztah s Evropou je silný. Svojí rozlohou by nás 11x strčila do kapsy, ale co do počtu obyvatel si můžeme podat ruce.
Už teď vás zajímá? Pak se podívejte na náš zájezd do Ázerbájdžánu.
Ázerbájdžánština. Umíte to vyslovit?
Místním jazykem mluví až 30 milionů lidí
Je to poloprezidentská republika se svým vlastním jazykem, ázerbájdžánštinou. Dobře, zkusme použít její jednoduší variantu, azerština. Jedná se o turkický jazyk, který má několik forem a byl ovlivněn jak arabštinou, tak perštinou. Byť v zemi žije něco přes 10 milionů obyvatel (z toho téměř 2,4 milionů v hlavním městě Baku), tímto jazykem mluví až 30 milionů lidí. Spousta Azerů žije v Íránu (až 19 milionů) a téměř milion v dalších zemích.
Celkově ázerbájdžánštinu používá 25 až 30 milionů rodilých mluvčích. (Asi 16 až 23 milionů v Íránu, 8 milionů v Ázerbájdžánu a 800 000 v dalších menších komunitách.) Jde o turkický jazyk oghuzské větve blízce příbuzný turečtině ovlivněný perštinou a arabštinou.
Může za to zamotaná (a krutá) historie...
Ve 4. století území dnešního Ázerbájdžánu přijalo křesťanství, ale už o 300 let později s dobytím Araby začala jeho silná islamizace. Dnes je v zemi přibližně 97 % muslimů a ten zbytek tvoří křesťanští Udinové. Základ dnešní azerštině dali turecké kmeny, které do oblasti přichází v 11. století, a kdy území pohltí Seldžucká říše a později Perská.
V 16. století byla země krátce přičleněna k Osmanské říši, chvíli k Ruské, než opět přešla do náruče říše Perské. Nebylo by to však Rusko, aby se vzdalo snahy ovládat své sousedy, a tak po dvou rusko-perských válkách, ze kterých v obou případech odchází Peršané jako poražení, se arménského i ázerbájdžánského území v 19. stol. na dlouhou dobu chopí Rusové.
Následovaly desítky let krvavých konfliktů, na kterých se podíleli nejen ti, kteří je okupovali, ale tisíce lidí přišlo o život i při násilnostech mezi Armény a Azery.
Demokracie a volební právo žen. Tady?!
S příchodem roku 1918 je vyhlášena první parlamentní republika v muslimském světě jako Ázerbájdžánská demokratická republika. Nedlouho nato v roce 1919 bylo rozhodnuto o rovném volebním právu pro všechny občany starších 20 let. Ano, týkalo se to jak mužů, tak žen. Připomínám, že se stále jedná o tu samou, muslimskou zemi.
Pro porovnání můžeme uvést pár příkladů, kdy prvním státem Evropy s volebním právem pro ženy se v roce 1906 stalo Finsko. Ale třeba v USA to bylo v roce 1920, v Británii 1928 či ve Švýcarsku si ženy musely počkat až do roku 1971. Dá se tedy říct, že v tomhle byli Ázerbájdžánci pokrokoví.
A proč ještě by vás měla země na pomezí dvou světů zajímat? Známe nejméně 10 důvodů, proč Ázerbájdžán navštívit.
