I když někdy máme pocit, že už o historii naší planety víme vše a nic nás nemůže překvapit, stále jsou místa, nad kterými zůstává rozum stát. Jedno z nejtajemnějších míst na zeměkouli zaměstnává už po generace množství historiků, archeologů, ale i dobrodruhů a hledačů pokladů a záhad.
Milovníkům knih Ericha von Dänikena jistě netřeba planinu pokrytou čarami a nákresy dlouze představovat. Jedno z nejsušších míst Jižní Ameriky, poušť Pampa de Ingeo, se nachází asi 400 kilometrů od hlavního města Peru v jižní části země a poměrně nedaleko pobřeží.
Obrazce se rozkládají na ploše více než 100 kilometrů čtverečních a jsou plně viditelné pouze z výšky. Kdo byli lidé, kteří tajuplné linie vytvořili?
1. Co jsou geoglyfy?
Důvodem, proč je toto místo v itineráři cest každého záhadologa, ale i cestovatele do Jižní Ameriky, jsou záhadné obrazce obřích rozměrů vykreslené na povrchu planiny. Říká se jim geoglyfy. Jedná se o kreslené, ryté nebo navršené motivy na zemi většinou obřích rozměrů, které nemusí být z povrchu zemského dobře patrné.
Tam většinou vypadají jen jako nějaké nezajímavé čáry. Až z pohledu z výšky se celý nákres odkryje. Archeologové dělí geoglyfy na dva druhy, negativní a pozitivní. Pozitivní vznikají navršením kamení, písku nebo štěrku do různých tvarů a symbolů, negativní naopak vznikají odstraněním svrchní části povrchu, rytím, škrábáním nebo kopáním.
Geoglyfy v Peru nejsou jedinými na světě, podobné obrazce bychom našli v různých koutech světa. Ty peruánské jsou však rozhodně nejrozsáhlejší a nejslavnější. Kromě geoglyfů vědci ještě rozlišují petroglyfy. Ty byly vytvořeny na skalách (podle slova petros, což znamená kámen).
2. Jaké obrazce tam najdete?
V průběhu 20. století týmy vědců oblast zkoumaly a snažily se získat odpovědi na otázky, co je na zemi vyobrazeno. Jakým způsobem tato vyobrazení vznikla, co mají představovat, a hlavně proč vznikla. Obrazce se nacházejí na ploše asi 100 km² a celkem bychom zde našli více než 800 vyobrazení. Ať jsou to jednotlivé čáry, geometrické obrazce, nebo figurky připomínající lidské postavy, zvířata nebo rostliny.
Zajímavé je, že linie, které obrazce tvoří, jsou nepřerušované, jako by byly vytvořeny jedním tahem. Nachází se zde trojitá linie, jejíž čáry měří 10 kilometrů a v celém průběhu jsou dokonale rovné, bez jakékoliv odchylky. Známý je obrázek kolibříka, který je dlouhý 93 metrů. Komplikovaná kresba pavouka vysoká 47 metrů nebo opice 93 metrů dlouhá a 58 metrů široká se spirálovitým ocasem.
Zajímavostí je, že právě kresba pavouka je natolik přesná, že biologové dokázali určit, o který druh se jednalo. Hloubka obrazců je jen 10–15 centimetrů. Obrazce pravděpodobně vznikly odstraněním svrchní zoxidované části povrchu planiny. Ten je hodně tmavý díky nejrůznějším nánosům a sedimentům. Po odstranění tmavého povrchu dostaneme kontrast mezi světlými liniemi a tmavým okolím.
3. Kde se planina nachází?
Asi 6 kilometrů od města Nazca a 50 kilometrů od pobřeží bychom nalezli stejnojmennou planinu se slavnými kresbami. Jedná se o jedno z nejsušších míst na celé zeměkouli. Za celý rok zde prší průměrně 20 minut, s ročním srážkovým úhrnem maximálně 4 milimetry. Když se k tomu přidá, že zde téměř vůbec nefouká a donedávna do této oblasti ani nikdo nevstupoval, to vše jsou důvody dochování geoglyfů do dnešních dní.
Je to značně nehostinné místo srovnatelné klidně s měsíční krajinou. A přesto ne tak daleko odsud teče řeka a pěstují se zemědělské plodiny. Nabízí se srovnání se starým Egyptem a jeho úrodným pásmem okolo Nilu a vyprahlou pouští věnovanou předkům a mrtvým.
4. Kdo byli lidé, kteří geoglyfy vytvořili?
Lidé kultury Nazca žili v oblasti nálezu geoglyfů a v blízkém okolí v období zhruba 100 let před naším letopočtem až do 6. století našeho letopočtu. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o jednu ze starodávných kultur před příchodem Inků. Bohužel mnoho o této kultuře nevíme, nedochovaly se písemné prameny, které by historikům objasnily fungování jejich společnosti.
Archeologické nálezy však dokládají, že se jednalo o velmi zručný národ, který tvořil nádherně zdobenou keramiku. Dochovaly se také zdobené textilie a čelenky z peří cizokrajných ptáků. To vše svědčí o tom, že lidé kultury Nazca museli mít vazby na jiné kultury žijící ve vzdálených oblastech – v horách kvůli alpačí vlně, ze které látky tkali a v deštných pralesech, kde žili ptáci, jejichž pery si náčelníci zdobili čelenky nalezené spolu s lidskými ostatky v hrobech.
Historikové předpokládají, že spíše než říše s jednou centrální vládou se jednalo o soubor menších sídelních center s lokálními náčelníky. Tito lidé ale také válčili a pravděpodobně si z válečných výprav nosili trofeje v podobě hlav svých nepřátel, které si konzervovali a vystavovali.
5. Kdo záhadné obrazce objevil?
Předpokládalo se, že by to mohly být pozůstatky obchodních cest
Zprávy o tom, že se v této oblasti nacházejí zvláštní čáry na zemi, se objevují už z období poloviny 16. století od španělských conquistadorů. Ti ale předpokládali, že se patrně jedná o pozůstatky obchodních cest, které postavili Inkové.
Obrazce jako takové bylo poprvé možné spatřit v celé své kráse až s rozvojem letectví začátkem 20. století. První novodobý vědec, který se jimi začal zabývat, byl peruánský archeolog Toribio Mejía Xesspe.
6. „Letiště mimozemšťanů“ aneb Proč to dělali?
Víme už alespoň okrajově, kdo byli tito lidé, kde žili, jak vypadaly obrazce, které vytvořili. Co ale dodnes odborníci nedovedou rozluštit, je důvod, proč to vůbec dělali. Teorií je obrovské množství, více či méně přitažené za vlasy. Nazca bude asi vždy spojována s mimozemskými civilizacemi. Už jen proto, že obrazce jsou nejlépe viditelné ze vzduchu.
Bylo to tedy nějaké mimozemské letiště s přistávacími drahami pro UFO? A co postavička slavného „astronauta“? Humanoidní figurka s hlavou připomínající potápěčský nebo kosmonautský skafandr, s velkýma očima a zvednutou rukou. Co má představovat? Má to být vyobrazení toho, co místní obyvatelé viděli? Návštěvníka z jiné galaxie?
A další teorie...
Obrazce mohou znázorňovat místa, kde najít vodu
Kromě teorií o mimozemšťanech je i mnoho dalších dohadů z nejrůznějších disciplín lidského působení. Nemohlo by se jednat o starodávné sportoviště nebo spíše komplex hřišť a sportovišť pro již dávno zapomenuté zápasy a hry? Nebo památník na nějaký válečný konflikt? Některé zdroje zmiňují i námořnickou mapu.
S tímto je vzdáleně příbuzný názor, že se jedná o mapu, ale ne námořní, naopak mapu noční oblohy. Obrazce měly korespondovat s jednotlivými souhvězdími. Díky určitým matematickým náležitostem spojených s astronomickými cykly, jako je slunovrat a další, byla Nazca považována i za určitý kalendář.
Další teorie poukazuje na to, že nákresy mají představovat místa, kde je možné najít podzemní vodu, která byla v této suché oblasti nedostatkovým zbožím. Mluví se i o tom, že místo mělo být takovou obrazovou, uměleckou galerií národa Nazca. Případně místem náboženských rituálů a obětí.
7. Co říkají nejnovější výzkumy?
Na podzim minulého roku nalezly archeologické týmy při stále probíhajících výzkumných pracech celkem 140 nových geoglyfů. Některé jsou tvořeny geometrickými vzory, jiné připomínají zvířata, například dvouhlavý had nebo pták. Velmi zajímavý je objev humanoidní figurky, 4 metry vysoké a 2 metry široké.
Připomíná lidskou postavu s třeba očima, hranatou hlavou a jakousi holí v ruce. Týmu japonských vědců z univerzity v Yamagatě se podařilo tyto obrazce rozkrýt za pomocí nejnovějších informačních technologií i umělé inteligence. Od roku 2016 vědci shromažďovali satelitní snímky oblasti s vysokým rozlišením.
Některé z obrazců by nebylo vůbec možné klasickými metodami objevit a popsat, a to z důvodu jejich horší kvality a působení eroze. Právě díky nejmodernějším technologiím přibyl další dílek do skládačky, která však stále není vyluštěná.
