Costa Rica znamená Bohaté pobřeží. Autorem tohoto názvu je Kryštof Kolumbus, který se sem dostal omylem, když na jedné ze svých výprav ztroskotal nedaleko dnešního přístavu Limón. Přání bylo otcem myšlenky, protože Kolumbus doufal ve zlato, a ještě více zlata. Naštěstí pro Kostaričany tu téměř žádné nenašel, navíc krvelační indiáni a neprostupný terén mu zabránil dále se angažovat. A tak byla Kostarika ušetřena osudu jiných karibských plantážnických kolonií a uchovala si svá četná bohatství. Je to výjimečná a úchvatná země. Posuďte sami.
1. Dva oceány
Na úzké nudli mezi severoamerickým a jihoamerickým kontinentem, na odvěké obchodní cestě ze severu na jih a z východu na západ a jen kousíček nad Panamským průplavem se nachází země snů. Když si ráno přivstanete, můžete kolem páté spolu s letkami pelikánů pozorovat, jak se slunce vynořuje z vln Atlantiku.
Když použijete vozidlo, za dvanáct hodin nato už tu stejnou kouli slyšíte zasyčet do vln Pacifiku někde v zátoce Nicoya na západním pobřeží.
A když se vyšplháte po hřbetě kordillerského zvířete a sednete si mu za krk na některou ze sopek Centrálního pohoří, otevře se vám výhled doslova „od moře k moři“ na dva oceány – dva rozdílné světy. Vzdušnou čarou jen něco přes sto kilometrů.
2. Národní parky
Příroda tady vytvořla neskutečné scenérie.
Kostarika se může chlubit tím, že příroda na celé čtvrtině jejího území je chráněna. Existuje tu 29 národních parků a spousta dalších oblastí, zejména pralesů a pobřežních území, se těší jiným způsobům ochrany. Je to jediná země na světě, kde pralesy neubývají, ale přibývají! Příroda, to je největší bohatství Kostariky a její obyvatelé si to moc dobře uvědomují.
Deštné pralesy, mlžné pralesy, vulkány, horké prameny, vodopády, mokřady, korálové útesy, pláže s želvami, dravé řeky pádící z hor… Jeden pobyt nestačí, abyste okusili ode všeho.
3. Činné sopky
Centrální pohoří probíhající jako páteř napříč Kostarikou ze severu na jih dosahuje výšky téměř 4000 metrů. Je tvořeno řadou sopek, které se tu tyčí jedna vedle druhé jako vojáci na stráži. Jejich vrcholky bývají často opředeny pavučinou mraků.
Ikonický kužel aktivní sopky Arenal na vás mrká z obálek snad všech turistických průvodců. Při výletu kolem Rincón de la Vieja narazíte na bublající bahenní gejzírky a pekelný sírový odér. Některé sopky zatím podřimují, ačkoli ani tady si nemůžete být úplně jisti, kdy vás překvapí.
Na vrcholek vulkánu Irazú s fotogenickým kráterovým jezírkem si můžete vyjet v rámci jednodenního výletu z hlavního města. Na túru na nejvyšší vrchol Cerro Chirripó (3820 m) se mohou vydat jen zkušení horalé a je potřeba si na ni vyhradit několik dní.
4. Bohatství živočichů
Jedním z živočichů, které tu potkáte, je lenochod.
Sotva jste oka zamhouřili, už je to tady: podivné zvuky nožiček cupitajících po střeše. Pravděpodobně ještěrky nebo leguáni. Pak začne žabí koncert a můžete si vybrat, jestli jej přisoudíte ropuchám nebo malým „džínovým žabkám“, jejichž jed používali indiáni na své otrávené šípy. K ránu se přidají vřešťaní samci. Jejich řev se nese napříč pralesem při východu slunce; musí přece dostát svému jménu.
Během procházky na pláž se vám kolem nohou pravděpodobně mihne hlodavec aguti, kolem hlavy vám zavíří pestrobarevní motýli (jako dlaň obrovského modráska morfo je nejtěžší zastihnout v klidu), v korunách stromů spatříte dříve či později zavěšeného lenochoda a při koupání vám bude dělat společnost hejno pelikánů.
V některém z národních parků přijde vaši svačinu okouknout malpa kapucínská, přimotá se i nosál nebo medvídek mýval. Čtyřmetroví krokodýli už číhají v zátočině na kořist a po hladině právě přeběhl bazilišek. Kapybaru nezahlédnete a jaguára už vůbec ne, ti jsou moc dobře schovaní v hloubi pralesa. Ale papoušci ara nebo tukani jsou příjemná kompenzace, nemyslíte?
5. Ráj pro sportovce
Pokud jste milovníky vodních sportů, vězte, že Kostarika patří mezi top světové destinace, ať už se jedná o surfing na pověstných lednových vlnách, rafting na jedné z divokých řek, valících se z třítisícových hor, nebo potápění a šnorchlování na korálových útesech na karibské straně poblíž hranic s Panamou.
Na své si tu přijdou i nadšenci horské cyklistiky. Mají zde na výběr mezi poměrně bohatou a stále se rozrůstající sítí lokálních asfaltek, menšími zpevněnými silničkami mezi farmami oblasti Guanacaste nebo vyloženou pralesní divočinou, z níž se vynoříte obalení bahnem od hlavy k patě, že by se za to nemusel stydět ani Jožin z bažin.
6. Vitamíny
Exotické ovoce tady chutná skvěle.
Banány, ananasy, kokosy, maracuya, guayaba, guanabana, papaya, melouny, manga… výběr vynikajícího čerstvého ovoce je tu nepřeberný. Pokud jste ve městě, stačí zavítat do centra na tržiště. Pokud jste mimo obec, doporučuji odchytit kolemjdoucího prodavače s pojízdnou prodejnou, kterou většinou tvoří plné kolečko nebo dvoukolák zapřažený za kolo/koně/osla. Mačetou vám otevře kokosový ořech nebo umně naporcuje ananas během sekundy.
Nejúžasnějším vynálezem jsou však stánky soda, kde vám v obrovských mixérech namíchají nápoj z čerstvého ovoce dle vašeho výběru. Už se mi sbíhají sliny, zatímco tohle píšu!
7. Další dobroty
Karibský „vitamín R“ se stal v průběhu staletí neodmyslitelnou součástí místního života, kultury, koktejlů. Řeč je samozřejmě o rumu. Nejznámější místní značkou je Centenario.
K prvnímu zdroji kostarického bohatství, cukrové třtině, se časem připojily i plantáže kakaovníků, z nichž se tu vyrábí vynikající čokoláda, a nesmíme zapomenout ani na pověstnou kostarickou kávu, k jejímuž pěstování jsou na sopečné půdě v Centrálním údolí ideální podmínky. Kolumbus tu sice zlato nenašel, ale všechny tyhle pochutiny dnes jménu země „Bohaté pobřeží“ dávají více než za pravdu.
8. Romantika
Je libo romantický východ nebo západ slunce?
Natočte si budík na 4:50. Je sice ještě temná noc, ale na chodníček na pláž vám posvítí úplněk – září jako zjednaný. Voda je v tuhle dobu teplejší než vzduch a nad pěnou vlnek se karibský obzor pomalu barví do ruda. Hvězdy s měsícem mizí ve vteřině a během chvilky se vám před očima vyhoupne nad hladinu krvavý pomeranč. Cikády zahajují svůj každodenní koncert, pelikáni vyrážejí na lov, z dálky se ozývá řvaní vřešťana. Další pohodový den začíná.
O dvanáct hodin později se na tichomořských plážích odehrává stejné divadlo, jen někdo zmáčkl tlačítko backwards. V písku pláže za ruku s partnerem či na terase bungalovu v hamace a s koktejlem v ruce, tahle podívaná se prostě neomrzí.
9. Životní úroveň
Studenti středních škol se zúčastňují sportovních i vědomostních klání.
Od romantiky přejděme na chvíli k přízemnějším věcem. V roce 1949 dostala Kostarika geniální nápad: zrušila armádu a ušetřené finance investovala do školství, infrastruktury a turismu. Dnes patří tato země svou životní úrovní ke špičce amerického kontinentu. Kostarika se může chlubit kvalitní vzdělaností, stále se rozrůstající silniční sítí, hustou autobusovou dopravou, kvalitními službami. Je zde bezpečno.
Do osvěty ohledně šetrného využívání zdrojů, energetické soběstačnosti a zacházení s odpady se tu hodně investuje. I v tom se tato latinskoamerická země diametrálně liší od většiny svých sousedů. Kostaričané svou zemi milují. Turisté také – a často zůstávají na trvalo.
10. Pura vida
Usměvaví a milí lidé jsou největší devízou země.
To nejlepší jsem si nechala na konec: samotné Kostaričany, ty věčně usměvavé pohodáře. Jsou milí, přátelští a tolerantní, protože už se tak narodili. Snaží se vám pomoci a vyjít vstříc, jak jen to jde, ale v žádném případě nejsou servilní nebo turistům podbíziví. Ticos, jak si sami říkají, jsou nesmírně hrdý národ, jenž se dokázal vždycky sám o sebe postarat. Z mlýnku dějin vyšli jako země sice malá, ale významná.
Pura vida – to je místní heslo. Dalo by se to přeložit jako „prostý“, „čistý“ nebo „ryzí život“. Tady potřebujete jen tričko a žabky, pláž a prkno a houpací síť pod palmovou stříškou. Přírodu máte na dosah, teplo je pořád a hlady nikdo neumře: stačí si shodit kokos, trs banánů nebo ulovit rybu.
Když za cokoli poděkujete nebo když se loučíte, dostane se vám vždy té stejné odpovědi: pura vida. Rádo se stalo, rád jsem pomohl, jinak to ani neumím. Je to i rada nám vystresovaným cizincům plným přehnaných očekávání a zažitých vzorců. Život je prostý, stačí málo. Hoď se do pohody, zpomal, vyskoč ze svého myšího kolečka, které si roztáčíš, ani už nevíš proč. Sedni si do písku. Pozoruj prales, splyň s vlnami, dýchej sůl, poslouchej zvuky lesa. Chutnej a raduj se. Pura vida – jen žij.
Kostarika je výjimečná a úchvatná země. Doufám, že taková dlouho zůstane. Pojeďme se na ni podívat, opatrně, nenápadně, našlapujme zlehounka a ona nám za to odkryje svá četná tajemství.
