Národním skotským nápojem je jednoznačně whisky. Můžete si ji objednat nejen v nablýskaných městských barech, ale i obyčejnějších pubech či zapadlých koutech Skotské vysočiny. Skotové ji říkají uisge beatha - voda života - a vyrábí ji již od patnáctého století.
Větší oblibu si získala až po roce 1780, kdy byla uvedena v platnost daň na klaret. Tím se stal nejvíce oblíbený druh vína prakticky cenově nedostupný a lidé začali vyrábět whisky ve větší míře. Samozřejmě, že se daňová správa snažila dostat i výrobce whisky pod kontrolu, tak je ale jen zahnala do ilegality.
Řada palíren dodnes stojí na místě prostých domků, kde se whisky nelegálně pálívala. Parlament zprostil whisky vysoké daně až v roce 1832. V současnosti je tak uisge beatha hlavním exportním zbožím Skotska.
Jaké podmínky musí whisky splňovat?
Aby mohla být whisky nazývána skotskou, musí podle skotského, potažmo britského zákona o Skotské whisky (Scotch Whisky Order of 1990 & Scotch Whisky Act of 1988) splňovat následující podmínky:
- Musí být vypálena ve skotské palírně z vody a sladového ječmene, fermentována na základě enzymového systému, s možností přidání dalších druhů obilného zrna.
- Po základní destilaci musí tekutina obsahovat méně než 94,8 % alkoholu, aby se zachovala příchuť způsobená fermentací.
- Musí uzrávat po dobu nejméně tří let a jednoho dne na území Skotska v dubových sudech.
- Nesmí obsahovat jiné přísady, než je voda a karamelové barvivo.
- Do lahví se smí stáčet pouze whisky s obsahem alkoholu nejméně 40 %.
- Žádný jiný druh whisky nesmí být na území Skotska vyráběn.
Než se whisky stane whisky, prochází dlouhým procesem, při kterém získává patřičné množství cukru, chutí, vůní, jemnosti a alkoholu. A to přes máčení ječmene, sladovaní, sušení (často za pomocí rašeliny), mletí, louhování, fermentování, destilaci a samozřejmě zrání.
Dělení a místa původu
Vyrábí se dva základní druhy whisky a to whisky míchaná (blended) nebo jednodruhová (single malt). Jednodruhová je výrazně lepší, kvalitnější a tudíž dražší. Single malt má také rozmanitější chutě závisející na množství rašeliny, kvalitě vody a samozřejmě i na typu dubových sudů, v nichž whisky zraje. Pro uvolnění všech chutí se doporučuje pít whisky zastříknutou vodou.
Ve Skotsku je pět základních nejdůležitějších oblastí pro výrobu whisky: Lowland, Highland, Speyside, Island a Campbeltown (původně kolébku tohoto zlatavého moku, ovšem v dnešní době se pálení z této oblasti téměř vytratilo).
V Lowlandu se vyrábí whisky, jejíž příchuť je jemná, lehká a suchá s nádechem sladu. Mezi tamější destilérky patří například Glenkinchie, Ailsa Bay nebo McClelland's. Highland je známá svým rašelinovým nádechem a za četné její destilérky jmenujme alespoň Glengoyne, Old Pulteney a Dalmore Speyside okouzlí ovocným až banánovým a medovým tónem chuti třeba v destilérkách Glenfiddich a Macallan.
Chuť whisky z Islandu je slaná, rašelinná s nádechem mořských řas a vyrábí se například v palírnách jako Ardbeg, Laphroaig a Lagavulin.
Sama královna má oblíbenou palírnu, na královský stůl se dodává zlatavý mok z Glengoyne. I vy ji můžete ochutnat, třeba cestou po Skotské vysočině nebo v muzeum whisky (Scotch Whisky Experience) přímo na hlavní třídě Edinburghu (Castlehill). Tam vám podají podrobný výklad dokonce i v češtině a na závěr samozřejmě ochutnávku.
Tak tedy SLÁINTE MHATH! Na zdraví!
