Japonsko bylo dlouho uzavřené turistům a mělo přísné podmínky, co se týká covidových opatření. Nicméně prvním turistům se otevřelo už na konci roku 2022 a postupně povoluje z různých opatření až dosud. Pandemie neodmyslitelně změnila způsob chování a chod zdejší společnosti. Kde je to nejvíce vidět? Pojďme si to ukázat v praxi tak, jak se s tím dnes a denně potkávám já.
Dražší letenky
S pokračujícím konfliktem na Ukrajině je třeba očekávat delší dobu letu, protože aerolinky přesměrovávají své lety, aby se vyhnuli ruskému vzdušnému prostoru. To znamená delší cestu a prozatím i dražší letenky.
Menší náklady
Pokles japonského jenu, který vůči americkému dolaru dosáhl minima poprvé za čtvrt století, znamenal, že ačkoli ceny letenek mohou vypadat vyšší, náklady na místě jsou v současnosti mnohem atraktivnější i pro českou korunu.
Všudypřítomné roušky
Roušky v Japonsku jsou a budou vidět vždy. V současnosti není povinné je tady nosit (už od 13. března 2023). Přesto musíme dál počítat s tím, že roušky kolektivně jen tak z ulic nezmizí.
Samozřejmě je Japonci, stejně jako v dalších asijských zemích, používali již před covidem kvůli své ochraně jako prevenci nachlazení nebo naopak pro zamezení šíření vlastní nemoci.
V nejhorším „covidovém“ období se roušky musely nosit pořád a všude. Při sportu, ve školách, při bojových uměních i o hudební výchově.
Oproti jiným zemím, kde lidé roušky rádi sundají, Japonci je nosí i přesto, že to již žádné nařízení nevyžadují. Z prostého důvodu, když máte v Japonsku roušku, znamená to, že jste ohleduplní a záleží vám na ostatních.
Japonci se také bojí odsouzení ostatních lidí, když roušku na sobě nemají. Takže i teď můžete vidět lidi, kteří sedí v autě úplně sami a mají na sobě roušku, nebo lidi, kteří běhají v horku s rouškou na obličeji.
Za poslední měsíce ale vidím, že počet lidí, kteří nemají roušku, prudce stoupá. Určitě je dobré chránit sebe a ostatní, jen si sama za sebe myslím, že provádět to méně úzkostnou formou by přineslo lepší výsledek.
Jednorázové hůlky a ubrousky ošibori
Pamatuji si, že dříve i v závodních restauracích byly často k dispozici jídelní hůlky ze dřeva nebo plastu a v rámci pohostinství jste dostali i ručníček na utření rukou. Nahřátý v páře, když byla zima nebo studený v létě.
Tyto věci se staly, ve většině případů, jednorázovými, a to pochopitelně z hygienických důvodů. Takže jednorázové hůlky a tenoučké vlhčené ubrousky v plastu po použití míří rovnou do koše.
Uzavřené bary a podniky
Oddělení prostoru plastovou zástěnou v podnicích je tu stále běžné, i když někde jsou postaveny jen tak, aby se neřeklo. Velká škoda je, že místa jako hospody a bary i kavárny jsou ochuzeny o kontakt a autenticitu.
Lidé si rádi chodí do podniků jen tak povídat a nebudeme si lhát, přes plastovou zástěnu to není úplně nejlepší komfort, hlavně při navazování nových kontaktů.
Bar rozdělený příčkami ve měste Atami
Změny v placení
Mnoho lidí je překvapených, když zjistí, že Japonsko – země, o které se říká, že má nejmodernější technologie, je pořád založeno primárně na placení v hotovosti.
Ale byla to právě pandemie, která platby kartou odstartovala ve větším měřítku.
Přestože na většině míst může být stále upřednostňována hotovost, nyní je k dispozici řada různých platebních možností.
Stravování formou running sushi
Jak to vypadá do budoucna?
Je potřeba trochu počítat s novým Japonskem. Některé věci se posunuly k lepšímu, jiné se v rámci tlaku na lidské bezpečí a vlivem zdejší kultury velmi zredukovaly. Utrpěl trochu význam japonského pohostinství, od kterého si pandemie ukrojila nejvíc a hodně ho změnila.
Momentálně se Japonsko probouzí do nových možností. Díky pandemii se čím dál tím méně přestal vyžadovat osobní kontakt například v administrativě, který byl vždy tak důležitý například při podpisech dokumentů a smluv. Japonci se zamysleli, jak to dělat jinak, a společnost se díky tomu otevřela novým možnostem, které vlastně docela dlouho potřebovala. Ať už se jedná o podpisy, bezkontaktní placení, home office a mnoho dalšího.
