Malý hlodavec, konkrétně cibetka palmová, řádně zahýbal v 19. století kávovým světem. Tehdy jakartská rodina Widjajů zjistila, že kávové třešně (bobule), které projdou trávicím systémem malého hlodavce, kde údajně dojde k fermentaci, lze taktéž upražit. A navíc, díky této zvláštní cestě má výsledná káva výjimečnou chuť...
Dnes díky tomu můžete ochutnat na různých místech světa tzv. kopi luwak neboli cibetkovou kávu (kopi = káva, luwak = cibetka). Kávu velice drahou a zvláštní chutě... Co byste měli před svým prvním šálkem kávy ale určitě vědět? Tady jsou poznatky a tipy.
Kdo je cibetka? Kočka nebo hlodavec?
Cibetka je hlodavec, který žije na některých místech Evropy, Afriky, ale hlavně Asie. Můžete ji spatřit v Malajsii, na Filipínách a v Indonésii. Co je však pro znalost cibetkové kávy důležité, je to, že cibetka je masožravá a má nesmírně dobře vyvinutý čich. Při svém výskytu ve volné přírodě proto dokáže objevit ty nejlepší kávové třešně, které ukrývají ta nejlepší kávová zrna.
Na těch si pak jen občas pochutná jako na malém dezertu. Zrna projdou neporušena trávicím systémem, kde dojde k fermentaci. Z nalezeného trusu cibetky pak sběrači vysbírají ona neporušená zrna, propláchnou je, upraží a připraví na prodej.
Odborníci tvrdí, že výsledná zrna, která prošla trávicím traktem cibetky, jsou více olejnatá a po fermentaci v těle hlodavce mají silné aroma. Tolik encyklopedická teorie.
Co praví kávomilci a odborníci na její chuť?
Za jak lahodnou se káva považuje?
Jistě každý kávomilec, který se vypraví tam, kde může kávu ochutnat, nezmešká okamžik, kdy tento lahodný mok lze vyzkoušet. Tuto touhu zkusit nepoznané jistě podpořila i scéna dnes již kultovního filmu Bucket List (česky Než si pro nás přijdou), kde si dva na smrt nemocní boháči (Jack Nicolson a Morgan Freeman) povídají o výjimečné chuti tohoto druhu kávy.
Všeobecně se ale lidé shodují, že káva nepatří k nejlahodnějším. Připočteme-li, že momentálně ji u nás můžete pořídit v průměru za tisíc korun za pouhých 50 gramů, není možná o co stát.
Ale na rovinu, kdo by nechtěl kopi luwak, když už vyrazí třeba na Bali, ochutnat ? Obzvláště, je-li tímto mokem ostrov vyhlášený?
Pomůžeme s výběremZájezdy do Indonésie – srovnání a doporučeníMá to ale háček. A ne zanedbatelný
Jak už jsme výše popsali, cibetka je masožravec a kávové třešně jí jen občas a jako dezert. Což je základní rovnice k ceně této kávy.
Logicky z toho vyplývá, že takto přirozeně získaných kávových zrn není mnoho. Proto je cena výsledného lahodného moku tak vysoká. Jenže lidé jsou koumáci, a tak vymysleli, že když cibetky pochytají, zavřou je do klecí a budou je překrmovat pouze kávovými třešněmi, bude tak dostatečná nabídka této kávy a oni vydělají peníze. A tak se také stalo…
Dnes naleznete na místech, kde se cibetky přirozeně vyskytují, tzv. kávové farmy, kde chovají cibetky v zajetí a kde je krmí pouze kávovými třešněmi. Cibetky tak strádají nejen v rámci toho, že se nemohou pohybovat tak, jak by potřebovaly, nejen tím, že místo své přirozené stravy jsou krmeny jen rostlinnou stravou, ale jsou také neustále v podstatě „zfetované“ velkým příjmem kofeinu.
Je to na každém z nás
Káva je pro místní hlavní obživou
Každá mince má ale dvě strany. Rozhodně platí, že místní lidi tato práce živí a otázkou je, zda by měli jinou práci, která by jim zajistila finance na základní přežití. Na druhou stranu se tato káva získává způsobem, který evidentně není právě tím nejšetrnějším k samotným cibetkám.
Každý z nás si může zvolit, jak se k dané problematice postaví. A tím je i otázka tzv. zodpovědného cestování.
