Před pár týdny jsem pro naši redakci psala článek o jednom úžasném místě ve Vietnamu. O Ha Long Bay. A zmínila jsem, že se o pomyslnou první příčku v rámci toho, které místo mám ve Vietnamu nejraději, dělí spolu s Hoi An. Pravda je, že když jsem zasedla nad řádky právě o Hoi An a vzpomněla si na všechnu tu barevnou krásu, musím odvolat, co jsem napsala. První místo na „bedně“ a velkou zlatou medaili zavěšenou na červené hedvábné stuze sama za sebe definitivně udílím Hoi Anu.
Hoi An, město ležící v provincii Quang Nam a dříve známé jako Faifo, bylo mezi 15. a 19. stoletím významným obchodním přístavem, a to především díky vodní dopravě a faktu, že leželo blízko důležitým obchodním trasám. Mířili sem obchodníci z Číny, Japonska, Indie i široké Evropy. Řada cizinců, především z řad obchodníků, se zde usadila natrvalo.
I proto zde vznikly japonské a čínské čtvrti a město je dodnes výjimečné svou různorodou architekturou, která nese třeba i portugalské vlivy. Dřívější roli Hoi An postupně převzalo asi třicet kilometrů vzdálené město Da Nang, to ale nezměnilo nic na historickém významu a rázovitosti Hoi Anu, které bylo v roce 1999 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
S našimi průvodci se do Hoi Anu podíváte na zájezdu do Vietnamu nebo zájezdu Vitenam + Kambodža.
Festival luceren – magie úplňkové noci
Pravděpodobně nejsem jediná, komu se při vyslovení názvu města Hoi An vybaví především barvy. Respektive lampiony. A ještě lépe ty nejbarevnější a nejkrásnější lampiony a lucerny, které si je vůbec schopna vaše obrazotvornost představit. Hoi An je jich prostě plné. Za úplňku zde nevyjí vlci a nevylézají monstra a jediný důvod, proč nebudete moci spát, je zkrátka a jednoduše ten, že nebudete chtít. Každou úplňkovou noc, respektive každou čtrnáctou noc lunárního měsíce, která je zde považována za duchovně významnou, se totiž město rozzáří Festivalem luceren.
Tisíce „lanternových“ světel na pár hodin nahradí elektřinu, abyste si je vychutnali jako symbol štěstí a míru a jeden ze svých smyslů – zrak – pokochali takovým stylem, že všechny vaše ostatní smysly možná povzbudí k odpočinku. Nezapomeňte si pořídit svůj vlastní lampion a vypustit ho nad tyrkysovou řekou Thu Bon, a hlavně si u toho potichu něco silně přát. Mnoho místních to tak dělává, a navíc se během festivalu i modlí.
Během večera se kromě záplavy mihotavých světel a neskutečných barevných odrazů na hladině řeky můžete těšit i na pouliční program a spoustu dobrého jídla. Doporučuju si tu vychutnat přechod mezi dnem a večerem, světlem a tmou, a být tu včas na západ slunce. Zcela prakticky je to navíc vhodné i pro ulovení strategického místa, z kterého všechno tu parádu co nejlépe uvidíte. A trvale zaznamenáte.
Zapomenout fotoaparát nebo si nechat vybít mobil a nemít možnost si tak pořídit snímky této pohádkové podívané, byste si vyčítali ještě v letadle na zpáteční cestě domů. Možná i v dalším letadle na cestě domů za další rok z další dovolené. Každopádně pokud chcete zažít pocit něčeho mezi snem a realitou, Festival luceren je tu pro vás připraven pravidelně každý měsíc.
Vyrob si lampion aneb Kreativní zážitky
Vytvořte si vlastní lampion na jednom z místních kurzů
Hoi An je nicméně plné světel a barev vždy, nejen kolem úplňku. Svůj vlastní lampion si tu dokonce můžete i vyrobit, stačí se domluvit na některém z kurzů, vybrat si, od jakého stadia vzniku chcete začít, zvolit tvar, barvu a materiál (papír, hedvábí…) a vzhůru do tvoření! Originálnější a osobnější dárek odsud těžko přivezete. Pokud chcete strávit čas hlavně kocháním se památkami nebo tvoření zkrátka a dobře není vaší doménou ani koníčkem, tak si lampion prostě kupte, jde jednoduše složit a je lehounký, váhu zavazadlům nepřidá a místo navíc v podstatě nezabere.
Navíc je tu pořídíte za opravdu „wallet friendly“ ceny, jako ostatně víceméně vše ostatní. Já si tu třeba nechala ušít troje šaty za cenu jedněch v Čechách. Na míru, z vybraných látek, s pozměněnými střihy oproti vystaveným kusům tak, aby přesně vyhovovaly mým představám. Vyrobeno s láskou a úsměvem do druhého dne. A jelikož jsem chtěla něco tradičního, co není na každodenní nošení do práce či s dětmi na hřiště, mám je doma schované na speciální příležitosti, a hlavně pro mne fungují jako jedna výjimečná vzpomínka na nezapomenutelné místo.
Až budete mít hotovo, běžte se už s rozsvíceným lampionem projít městem. Projděte si starobylé uličky a obdivujte nádherné stavby, které místy dokážou až neskutečně dokonale kombinovat tradiční styl s moderním vzhledem, to ovšem především v novějších čtvrtích. Hoi An si pečlivě hlídá, aby si zachovalo svou identitu, což v praxi znamená, že i moderní budovy musí „zapadnout“ do kulturního rámce města.
Čtení: Zájezdy do Vietnamu – srovnání a doporučeníCo neminout? Japonský most!
Rozhodně nesmíte minout Japonský most Chua Cau, ten je jedním z „highlightů“ Hoi Anu. Krytý dřevěný most, jehož střecha chrání před výkyvy počasí, je jedním z nejznámějších symbolů města i skutečným architektonickým pokladem. Postaven byl na konci 16. století japonskými obchodníky. Spojoval japonskou čtvrť s čínskou a sloužil nejen jako „spojka“, ale i jako symbol míru a přízně, potažmo spolupráce mezi kulturami.
Na obou koncích mostu najdete sochy psa a opice. Dle jedné verze legendy byl totiž most stavěn v roce psa a dokončený v roce opice. Legend kolem vzniku Japonského mostu najdete ale vícero, pokud vás zajímají.
Chrám Fujian a shromažďovací síně
Starobylou atmosféru, a navíc i zklidnění na duši najdete také při návštěvě překrásných chrámů a pagod. Určitě nevynechejte stavby, kterým se říká „assembly halls“ (shromažďovací síně) a které dostaly název opravdu podle své – shromažďovací – funkce. Scházeli se zde členové jedné čínské provincie (například z Fujianu, Kantonu, Hainanu…), aby zde řešili obchodní záležitosti, účastnili se obřadů, uctívali božstva atd. Stavby jsou úžasně barevné, mají překrásné oltáře a zdobení řezbami (draci, fénixové…) a keramickými dlaždicemi.
Nejznámější je asi síň Fujian (Phuc Kien). Tento úchvatný původně čínský chrám se slavnými fontánami na nádvoří byl postaven v roce 1690 čínskými obchodníky z provincie Fujian, kteří se usadili v Hoi An. Síň je primárně zasvěcena bohyni moře Thien Hau (Mazu), která chrání námořníky a rybáře. V zadní části chrámu se navíc nachází oltář zasvěcený „Dvanácti porodním bábám“ (Ba Mu), které jsou v čínské lidové víře spojovány s plodností, mateřstvím a ochranou dětí. Místní i turisté se tu modlí za štěstí, děti či zdraví, úspěšná rozhodnutí. Návštěvou Fujian více porozumíte kulturní rozmanitosti a historické hloubce Hoi An.
Muzea spojená s tradicí
Byla by určitě škoda být v Hoi An a minout některé (nebo všechna) z několika muzeí, která se zaměřují na různé historické momenty i aspekty kultury a řemesel města a ucelit si tak svůj osobní kulturní, časosběrný i vizuální dojem z města. Sbírku více než tří set keramických artefaktů z Vietnamu, Číny, Japonska, Indie, Thajska a Blízkého východu najdete třeba v Muzeu keramiky (Museum of Trade Ceramics).
V největší a zároveň v jedné z nejstarších dřevěných budov v historickém centru města se nachází Muzeum lidové kultury (Museum of Folk Culture). Expozice je nejen o tradičních řemeslech, jako je výroba luceren, výšivky či dřevořezba. Návštěvníci si prohlédnou ukázku výroby hedvábí, jednoho z klíčových průmyslových odvětví v Hoi An v minulosti i současnosti. Vystaveny jsou tu i životní velikosti lodí či tkalcovských stavů a nástrojů. Věnují se zde lidovému divadlu, tancům, kostýmům a festivalům.
Noční trhy s příchutí Vietnamu
Na nočním trhu můžete ochutnat skvělý street food
Jakmile se setmí, Hoi An se promění v životem tepající, barevné a samozřejmě překrásně osvětlené tržiště. Na Night Marketu u řeky najdete stánky s nepřeberným množstvím různorodých výrobků - šperky, oblečení, hračky... Vzduchem voní grilované mořské plody, tradiční pochoutky jako bageta „banh mi“, slané palačinky „banh xeo“ či sladké kokosové palačinky.
Můžete se procházet nebo si jen sednout u vybraného stánku, vychutnávat skvělé jídlo a pozorovat osvícenou řeku a okolí.
Kokosová, zeleninová, ale i hrnčířská
Navštívit můžete například rybářskou vesnici
Hoi An není jen o starobylém městě – jeho okolí funguje jako živé puzzle venkovského Vietnamu, kde se snoubí tradice, příroda i každodenní činnost a řemesla. Můžete navštívit zeleninovou vesnici, vesnici rybářskou či tesařskou, hrnčířskou…
Mezi nejoblíbenější pak určitě patří kokosová vesnice Cam Thanh plná kokosových palem. Místní zde vyrábějí předměty z palmových listů, rybaří a nabídnou vám zábavnou plavbu v košíkových člunech. Místní veslaři často předvádějí tzv. boat dance – roztočí člun tak, že se točí jako káča. Bát se nemusíte, pobavit se je ale povinné!
Sbohem? Určitě ne!
Relaxovat můžete na dlouhých písečných plážích
Ať už si návštěvu Hoi An naplánujete během Festivalu luceren, nebo v kterýkoliv jiný den, bude pro vás neopakovatelným a dechberoucím vizuálním zážitkem. Žádný den tu není obyčejný. Každý večer tu visí stovky barevných lampionů nad řekou, v ulicích, zdobí četné restaurace a kavárny. Osvětlují barevné fasády domů i samo o sobě už tak dost barevné jídlo ve stáncích na trzích, osvětlené jsou i lodě na řece.
Ohromující výhledy, zelená rýžová pole a překrásné pláže v těsné blízkosti města jsou už jen třešničkou na pestrobarevném, sladkém a zářivém dortu, jehož neskromná sousta rozhodně budete chtít ještě někdy vložit do svých cestovatelských úst. Dobrou chuť!
