Ještě jako mladá holka jsem jednou cestovala se svým tehdejším přítelem na výlet do Francie. Jeli jsme vlakem a při zpáteční cestě ve všech vozech hlásili, že vagóny za vozem jídelním se budou v určité stanici odpojovat. Nedošlo mi, že Fanda vlastně neumí jazyk a spoléhá na mě. Ačkoliv nás se ta informace nijak netýkala, a tak jsem ji pustila z hlavy.
Franta se holí v odstaveném voze :)
Za nějakou dobu se Franta rozhodl zajít ještě oholit, ať využije času na cestě a do Prahy přijede zase jako člověk. Jenže koupelna byla ve voze za tím jídelním…
Pak následovalo zastavení na tom zmiňovaném nádraží, ale netrvalo dlouho a už se zase jelo. Jen ten Franta furt nikde.
Vám už je to jasné. Tou dobou se holil v odstaveném vagónu kdesi u hranic.
Později mi vyprávěl, jak si liboval, že ten vlak nedrncá a v pravou chvíli stojí. Jenže pak už mu to bylo divné, navíc přestala téct voda. Vystrčil napěněný obličej z okýnka, aby zjistil, co se děje a nechápal, proč před svým vagónem nevidí vlak. Vůbec netušil, která bije.
Já mezitím upozornila průvodčího, že k tomuhle došlo, a že se ten můj chudák Franta ani nedomluví.
Pohotový a ochotný výpravčí zavolal do té stanice, zařídil, aby Frantu dohledali a posadili na příští vlak, zatímco mně vysadil na nejbližším perónu.
Asi za hodinu slyším z tlampače hlášení jen pro mě. František Novák přijede na pátou kolej!
Tak jsem k němu přistoupila a došlo na šťastné shledání. Nakonec jsme se tomu pořádně zasmáli.
