Ázerbájdžán a Gruzie + TRADIČNÍ KUCHYNĚ + KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE V GERGETI

Dle letových řádů odlet z Prahy, přílet na letiště v Baku, kde se ubytujeme v hotelu. V závislosti na čase příletu případná první společná procházka centrem města. 

Po snídani se vydáme asi 60 kilometrů jihozápadně od hlavního města Baku na archeologickou a přírodní lokalitu Gobustan. 

Gobustan je známý hlavně díky svým pravěkým skalním rytinám (petroglifům), které patří k nejvýznamnějším na světě. Skalní kresby v Gobustanu jsou staré až 40 000 let a znázorňují lidi, zvířata, lov, tance a každodenní život pravěkých obyvatel.

Od roku 2007 je Gobustan zapsán na seznamu UNESCO. Je místem, kde se snoubí prehistorie, příroda a mystika. Pro milovníky historie, archeologie i netradičních přírodních jevů je to fascinující zastávka při cestě do Ázerbájdžánu. 

Poté navštívíme bahenní sopky. Gobustan je domovem jedné z největších koncentrací bahenních sopek na světě – v celém Ázerbájdžánu jich je přes 400 a více než polovina z nich se nachází právě v oblasti Gobustanu a jeho okolí. To z něj dělá naprosto unikátní geologickou lokalitu. 

Bahenní sopky v Gobustanu na rozdíl od klasických sopek nechrlí lávu, ale bahno, vodu a plyny (zejména metan). Povrch sopek neustále bublá, praská a někdy i „vystřeluje“ bahno do okolí. 

Po prohlídce bahenních sopek se vydáme zpět do Baku. Cestou se zastavíme a prohlédneme si perlu duchovní a architektonické krásy Ázerbájdžánu – mešitu Bibi-Heybat.

Mešita Bibi-Heybat je jedním z nejvýznamnějších muslimských svatostánků v zemi. Původní mešita pocházela ze 13. století, ale byla zničena v roce 1936 sovětskými úřady. Současná stavba byla znovu postavena v 90. letech 20. století podle historických záznamů a původní architektury.

Název „Bibi-Heybat“ odkazuje na svatou ženu Heybat, příbuznou proroka Mohameda. V mešitě se nachází její hrobka, kterou si prohlédneme. Vnitřní prostory jsou bohatě zdobené, ale zároveň zachovávají poklidnou a duchovní atmosféru. 

Po prohlídce mešity si dáme výborný oběd v místní restauraci. Budeme moci vyzkoušet například plov (pilaf), což je voňavá rýže připravovaná s kořením, masem (často jehněčím), sušeným ovocem, bylinkami a kaštany, nebo qutab – tenké slané placky plněné mletým masem, špenátem nebo sýrem. 

Po výborném obědě se vydáme prozkoumat historické centrum Baku – Icherisheher (Staré Město), které je zapsáno na seznamu UNESCO. Okouzlí nás svými úzkými uličkami, starobylými domy a orientální atmosférou.

Navštívíme známou Panenskou věž, tajemnou věž s výhledem na město, dále starověké lázně Hammam, starověké mešity a palác Širvanšáhů – královský komplex z 15. století. 

Na závěr dne se vydáme k Ulici Mučedníků, která je jedním z nejvýznamnějších a nejuctívanějších míst v Baku. Nachází se na kopci nad městem a je to památník věnovaný těm, kteří obětovali život za nezávislost Ázerbájdžánu. Zároveň je to i krásná vyhlídka na Baku, obzvlášť při západu slunce. 

Návrat na hotel s průvodcem. 

Po snídani vyrazíme na Apšeronský poloostrov, kde navštívíme slavný Chrám věčného ohně – Atešgah.

Atešgah sloužil po staletí jako místo uctívání ohně, posvátnému živlu v zoroastrismu a hinduismu. Jeho název pochází z perštiny (atash = oheň, gah = místo). Byl postaven v 17. století na místě přírodního vývěru hořlavého plynu, jenž vytvářel „věčný oheň“, který kdysi hořel nepřetržitě. Chrám sloužil hlavně zoroastriánům. Místo bylo považováno za bránu mezi světem lidí a božského ohně. 

Dále navštívíme slavný Yanar Dag, což znamená v ázerbájdžánštině „Hořící hora“, a to doslova. Jedná se o přírodní úkaz, kde ze země neustále šlehají plameny, které nikdy nezhasínají, bez ohledu na déšť nebo vítr. Jedná se o přírodní vývěr hořlavého plynu (zejména metanu), který uniká z podzemních vrstev. Plameny hoří nonstop po celý rok, ve dne i v noci.

Po prohlídce se vrátíme do Baku, kde se zastavíme u architektonického zázraku od slavné architektky Zahy Hadid, kterým je Heydar Aliyev Center.

Heydar Center v Baku je mistrovské dílo, které přitahuje návštěvníky z celého světa svou plynulou, futuristickou formou, připomínající vlnu nebo tekutinu v pohybu. Stavba symbolizuje přechod od minulosti k budoucnosti, tradice k inovaci. 

Poté nás čeká oběd v místní tradiční restauraci. Můžeme vyzkoušet například i tradiční ázerbájdžánský čaj, který se pije z malých skleniček, tzv. armudu, a často se lžičkou domácí marmelády.

V Ázerbájdžánu je čaj víc než jen nápoj. Je to každodenní rituál, způsob přivítání hosta a prostředek, jak sdílet chvíle klidu s rodinou a přáteli. Kultura čaje je hluboce zakořeněna a liší se od toho, co známe z Evropy. 

Na závěr dne si projdeme nejznámější pěší zónu a nákupní ulici v Baku – Nizami Street. Ulice je často přirovnávaná ke slavným bulvárům, jako je pařížská Champs-Élysées nebo pražská Pařížská ulice. Je to ideální místo pro nákupy a noční život. 

Večer návrat s průvodcem na hotel. 

Po snídani opustíme Baku a pojedeme navštívit Šamachi, město s duší Kavkazu.

Šamachi je historické město v malebných kopcích východního Kavkazu. Je to jedno z nejstarších měst Ázerbájdžánu a bývalé hlavní město Širvánského království. Bylo opakovaně zničeno zemětřesením, ale vždy znovu povstalo, proto se o něm říká, že má nezlomného ducha.

Jako první navštívíme mešitu Juma (Páteční mešitu), jednu z nejstarších mešit v zemi – původně z 8. století, několikrát přestavěná, dnes nádherně zrekonstruovaná. Uvnitř panuje tichá a duchovní atmosféra. 

Dále si prohlédneme mystické místo ve skalách, Diri Baba. Jde o nádherné, tajemné mauzoleum zasazené přímo do skály. Místo je opředeno legendami a patří k nejzajímavějším památkám na cestě z hlavního města do hor. Diri Baba byl podle místní legendy svatý muž nebo mudrc, který zde žil jako poustevník. 

Po prohlídce nás čeká oběd v místní tradiční restauraci. Můžeme vyzkoušet např. tradiční ázerbájdžánský pokrm saj, podávaný na speciální železné pánvi (zvané saj), která se položí přímo na stůl a udržuje tak jídlo dlouho teplé. Saj může být maso (nejčastěji jehněčí), zelenina, bylinky, koření nebo kaštany a granátová jablka. 

Po obědě se vydáme do města Šeki, kde budeme nocovat. Nejdříve se ještě zastavíme v malebné kavkazské vesnici Kiš.

Kiš je klidná a krásná vesnice zasazená do zelených svahů Kavkazu. Ačkoliv je malá, je nesmírně významná. Říká se jí „kolébka křesťanství na Kavkaze“. Nejvýznamnější památkou, kterou zde navštívíme, je kostel sv. Eliáše. Je to starobylý chrám, který byl postaven už ve 4.–5. století. Podle legendy ho založil sv. Eliáš, žák sv. apoštola Bartoloměje. 

Po prohlídce vesnice příjezd na hotel ve městě Šeki.

Po snídani začneme naši prohlídku ve městě Šeki.

Šeki je jedno z nejmalebnějších a nejautentičtějších měst v Ázerbájdžánu. Leží v podhůří Velkého Kavkazu, obklopené zelenými kopci a spjaté se starými tradicemi. Je známé svou bohatou historií, tradiční architekturou a slavnou hedvábnou stezkou, která tudy kdysi vedla. 

Jako první navštívíme Palác chánů (Šeki Khan Palace), který je považován za jednu z nejkrásnějších památek v zemi. Byl postaven v 18. století a je proslulý barevnými vitrážemi (tzv. šebeke), dřevěnými intarziemi a jemnými malbami na zdech. Stavba celého paláce byla realizována bez jediného hřebíku. 

Město Šeki je také známé pro výrobu hedvábí, vitráží a sladkostí. Můžeme si zde prohlédnout řemeslné dílny a koupit si ručně vyráběné suvenýry.

Ze sladkostí můžeme vyzkoušet Šeki halvasi – proslulý místní dezert, což je vrstvená sladkost z ořechů, cukru a rýžové mouky, zdobená orientálními vzory.

Na trzích můžeme také najít nejdražší koření světa – šafrán, jenž má v Ázerbájdžánu dlouhou tradici. Šafrán patří k nejdražším surovinám, které tato země nabízí. 

Po návštěvě města se vydáme krásnou přírodou Kavkazu k hranicím s Gruzií. Na hranicích vyřídíme veškeré cestovní formality a budeme již pokračovat do druhé nádherné země Gruzie. 

Důležité upozornění: Hranici mezi Ázerbájdžánem a Gruzií je nutné přejít pěšky i se zavazadly. Není možné využít transfer. Vzdálenost je cca 400–500 metrů. 

Po formalitách na hranicích se vydáme prozkoumat Gruzii, zemi hor, vína a pohostinnosti. Tato kouzelná kavkazská země nabízí dechberoucí scenérie, historická města, starobylé kláštery, ale i živou kulturu a skvělé jídlo. 

Cestou do naší první gruzínské zastávky si dáme výborný oběd v místní restauraci a pak zamíříme do Signagi, malebného městečka přezdívaného „Město lásky“.

Město bylo založeno v roce 1762 králem Ereklem II. jako obranná pevnost proti nájezdům z Dagestánu. Dodnes je obehnáno hradbami, které měří přibližně pět kilometrů a zahrnují 23 věží. Tyto hradby, po kterých se projdeme, jsou často nazývané „Velká zeď Gruzie“ a nabízejí panoramatické výhledy na okolní krajinu.

Město se nachází v srdci gruzínské vinařské oblasti Kachetie a je obklopeno překrásnými vinicemi. Ve městě je možné ochutnat tradiční gruzínská vína vyráběná metodou kvevri. 

K večeru příjezd do Tbilisi na hotel. 

Po snídani se vydáme do ulic Tbilisi do historické čtvrti Metekhi k pevnosti Narikala.

Pevnost Narikala na skalnatém výběžku nad městem vybudovali Peršané během 4. století. Peršané ji nazvali Šuris-ciche, později pevnost rozšířil král David. Obyvatelé Tbilisi sem často chodí pořádat pikniky a vychutnávat si pohled na město.

Vedle pevnosti pak můžeme navštívit kostel sv. Mikuláše ze 12. století. Poté se vydáme navštívit historické sirné lázně Sulfur. Sirné lázně jsou postaveny z dob Peršanů a dodnes jsou stále funkční. V úrovni země jsou vystavené kopule, z nichž vychází pára.

Dále budeme pokračovat přes ulici Shardeni plnou kaváren, která je známá pro svůj kulturní život, až dojdeme k synagoze a ke katedrále Sioni. Původní Sionský kostel stál již v 6. a 7. století, od té doby však byl mnohokrát zničen a znovu postaven.

Pro Gruzíny má katedrála zvláštní význam, protože je v ní uložen posvátný kříž svaté Niny (svaté Kristýny), patronky Gruzie. Prohlédneme si také baziliku Panny Marie Ančischati, což je nejstarší dochovaný kostel v Tbilisi.

Poté prozkoumáme nově zrekonstruovaný Rike Park. Moderní městský park v srdci Tbilisi, který spojuje historické staré město s novějšími částmi města. 

Odpoledne navštívíme Národní muzeum Gruzie. Jde o nejvýznamnější muzeální instituci v zemi, která sdružuje několik předních muzeí a galerií. 

Po prohlídce města nás čeká společná večeře v místní tradiční restauraci. Můžeme vyzkoušet například tradiční chačapuri – slaný koláč z kynutého těsta plněný sýrem, nebo chinkali – velké taštičky plněné masem ochucené bylinkami a vývarem. Jí se rukama, nejdříve se vysaje šťáva uvnitř, až pak se jí zbytek. 

K večeru nás ještě čeká degustace gruzínského pokladu – koňaku Sarajishvili. Značka Sarajishvili byla založena v roce 1884 lékařem a podnikatelem Davidem Sarajishvilim v Tbilisi. Sarajishvili byl prvním výrobcem, který v Gruzii začal s výrobou brandy metodou „francouzského typu“, tedy s využitím dvojité destilace a dlouholetého zrání v dubových sudech.

Značka přežila období Sovětského svazu a dnes je jedním z nejrespektovanějších výrobců destilátů v oblasti Kavkazu. My budeme moci vyzkoušet několik druhů koňaku. Jeho typickou chutí je meruňka, hrozinky, švestka, med, koření…

Nocleh v hotelu v Tbilisi.

Po snídani se vydáme do města Mccheta (Gruzínci jméno vyslovují „skejta“). Místo je staré nejméně 5 000 let. Bylo to centrum pohanského kultu Armazi (místní verze boha ohně Ormuzda z perského zoroastrismu).

Ve městě se našly stopy chetitských a sumerských kultů. Do 12. století zde sídlila gruzínská církev, je tedy považováno za kolébku gruzínského křesťanství. Kostely ve městě jsou zapsány na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Po prohlídce města se vydáme ke kostelu Džvari (Kříž), který stojí na skalním výběžku pohoří Saguramo. Je to jeden z architektonicky nejcennějších kostelů v Gruzii a vzor, podle něhož byly stavěny všechny kostely v pozdějších staletích.

Dále nás čeká Sveti Cchoveli – katedrála Dvanácti apoštolů. Jde o monumentální chrám z 11. století, považovaný za jeden z nejposvátnějších v zemi. Podle pověsti sem Eliáš přinesl roušku, kterou měl na sobě Kristus na kříži. Katedrála má dokonalé proporce, tyčí se vysoko nad vesnicí a řekou a o víkendu je zde možné vyslechnout si nádherný sborový zpěv. 

Po prohlídce chrámu nás čeká procházka historickým centrem, které tvoří úzké uličky s tradiční architekturou, suvenýrové obchody, místní řemesla a útulné kavárny. Je to ideální místo na procházku i ochutnávku vína a tradičního jídla.

Nemine nás ani výborný oběd v tradiční restauraci.

Pak nás čeká odjezd do rodného města Josifa Stalina, do města Gori. Gori je historicky jedním z nejvýznamnějších měst Gruzie. Ačkoliv je malé, má silný symbolický význam, zvláště díky své spojitosti s jednou z nejkontroverznějších postav světových dějin. Můžeme navštívit Stalinovo muzeum, kde se nachází Stalinův rodný dům (malá cihlová chata) nebo osobní vlakové kupé, kterým cestoval i do Jalty. 

Na závěr dne navštívíme gruzínské skalní město Uplisciche (v překladu Pevnost Pána), jedno z nejstarších a nejzajímavějších archeologických nalezišť v Gruzii a zároveň jedno z nejúchvatnějších skalních měst celé kavkazské oblasti.

Skalní město bylo původně pohanským náboženským centrem, nacházely se zde svatyně slunečních božstev, obětní oltáře a rituální místnosti. Sloužilo také jako alternativní hlavní město během arabské nadvlády nad Tbilisi. 

K večeru společný příjezd na hotel do Tbilisi.

Ráno po snídani se vydáme přes Gruzínskou vojenskou cestu, což je jedna z nejstarších a nejmalebnějších silnic v Gruzii, hřebeny Kavkazu do regionu Kazbegi. Silnice byla strategickým průchodem Kavkazem už v antice. 

Naše první zastávka bude u hradního komplexu v Ananuri. Leží na břehu tyrkysové přehrady Zhinvali a patří k nejoblíbenějším zastávkám na Gruzínské vojenské cestě.

Prohlédneme si pevnostní areál, včetně kostela Panny Marie. Vyšlápneme si i na hradby a obranné věže s výhledem na hory a nádhernou přehradu Zhinvali. Kontrast modré vody a kamenné pevnosti vytváří jednu z nejkrásnějších scenérií v Gruzii.

Poté navštívíme známé horské městečko Stepancminda, které leží přímo pod majestátní horou Kazbek v oblasti Kazbegi. Jedná se také o výchozí bod pro cestování do velkolepého Kavkazu. 

Poté se vydáme džípy 4x4 k nejikoničtějšímu kostelu Gruzie – kostelu Nejsvětější Trojice (Cminda Sameba) v Gergeti. Cesta vede po prudké horské cestě, její délka je cca 5–6 kilometrů. Kostel je duchovní, historickou a vizuální ikonou Gruzie. Stojí osamoceně na vrcholku hory nad městečkem Stepancminda, s monumentální horou Kazbek (5 047 metrů) v pozadí. 

Byl postaven ve 14. století a v minulosti sloužil i jako útočiště pro národní poklady, například během války zde ukrývali relikvie z Mcchety. Kostel symbolizuje víru, sílu a odolnost gruzínského národa. 

Z kostela je nádherný pohled na horu Kazbek. Podle legendy byl Prometheus přikován ke skále právě na Kazbeku za to, že daroval lidem oheň. Hora je odedávna považována za svaté místo. Říká se, že v jedné z jeskyní poblíž vrcholu je ukryta Noemova archa nebo ztracené poklady z Mcchety. 

Poté si dáme výborný oběd v místní restauraci. Můžeme vyzkoušet například lavaš a šoti, což jsou tradiční gruzínské chleby pečené v peci zvané tone (hliněná pec ve tvaru válce). Chleba je základ všech jídel, často se jí rukama a používá se k nabírání omáček a mas.

Nebo můžeme ochutnat mtsvadi – gruzínský šašlik, grilované špízy z vepřového, hovězího nebo jehněčího masa. Často se připravuje nad otevřeným ohněm, podává se s cibulí, solí a omáčkami (například s tradiční gruzínskou švestkovou omáčkou tkemali). 

K večeru návrat na hotel v Tbilisi.