Ačkoli není natolik známá jako její jmenovkyně v Paříži, i ona si zaslouží naši pozornost. Jedná se o nejdůležitější lucemburskou sakrální stavbu. A navíc, díky své historii se váže k Čechám více, než byste čekali.
Pohled do historie
V roce 1870 se stavba dočkala povýšení na katedrálu
Roku 1613 byla římskokatolická katedrála postavena jako jezuitský kostelík. Odpovídá tak stylu pozdní gotiky, místy ale nalezneme i prvky odkazující k renesanci. V roce 1621 byl zasvěcen Neposkvrněnému početí Panny Marie. Když ale v 18. století jezuité odešli z Lucemburska, byla stavba přejmenována na kostel sv. Mikuláše a sv. Terezie.
Patronkou města i celé země je Panna Marie, těšitelka zarmoucených. Právě její socha, vyrobená z lipového dřeva, byla na konci 18. století umístěna do místního kostela. Od té doby je kostel oblíbeným poutním místem. Řada věřících podstupuje dlouhé a náročné výpravy, na jejíchž konci se klaní právě této relikvii. Dodnes je jedním z vrcholů křesťanského roku velikonoční pouť za soškou Marie s Ježíšem, která se pravidelně koná mezi čtvrtou a šestou velikonoční nedělí.
Na konci března roku 1848 byl dokonce kostel Panně Marii zasvěcen. V roce 1870 se stavba dočkala povýšení na katedrálu, učinil tak papež Pius IX. Kvůli nedostačujícím prostorám, které katedrála nabízela, a stále narůstajícímu počtu poutníků byla v první polovině 20. století realizována přestavba katedrály dle návrhu lucemburského architekta Schumachera.
Hrob Jana Lucemburského a jiné spojitosti s českým národem
Odkazů o přátelství s Českou republikou zde najdeme hned několik. Prvně zmíníme oficiální partnerství, které je navázáno mezi Prahou a Lucemburkem. Další zajímavostí je náměstí Jana Palacha, které se nachází nedaleko Place d’Armes. Kolemjdoucí se mohou zastavit u pamětní desky, která popisuje hrdinské činy slavného Čecha v boji proti okupaci.
V neposlední řadě asi nejsilnější propojení navázal Jan Lucemburský, který si vzal za manželku Elišku Přemyslovnu a stal se českým králem. Hrabě Lucemburský, otec Karla IV., proslul svou památnou větou o tom, že český král z boje neutíká. Jemu samotnému se však bitva vymstila, když zemřel v bitvě u Kresčaku.
Jeho ostatky leží právě v katedrále Notre-Dame, přesněji řečeno v podzemních kryptách slavného kostela. Podzemní hrobka je místem odpočinku řady dalších významných osobností. Leží zde například několik členů velkovévodské rodiny.
