Víte, že...
Marocké oázy jsou nejkrásnější na konci zimy? V tomto období mají jejich řeky nejvíce vody a krajina je tak více zelená.
Maroko není jenom zemí výjimečné kultury, starobylých měst a nekonečných pláží. Jižně od pohoří Vysoký Atlas se nachází velmi specifická krajina, která velkým dílem přispívá k marocké rozmanitosti.
Za vším hledej řeku
Tou krajinou je síť oáz, vzniklých po obou březích řek, které tečou z Vysokého Atlasu. Tyto řeky se různě klikatí, až se nakonec vyčerpané odváděním jejich vody pro zemědělské účely, načisto ztrácí v poušti. To je příklad řeky Ziz, která teče na východě země a vytváří oázu Tafilalet.
Nebo řeky Todry, kterou stejnojmenná oáza po padesáti kilometrech najednou končí. Jenom jedna řeka dovede svou cestu do konce – je to řeka Draa, která svou jedenáct set kilometrů dlouhou cestu marockým jihem zakončuje v Atlantském oceánu.
Vzácná zeleň uprostřed pouště
Hlavním typem zeleně jsou datlové palmy
Nejlepší pohled na oázu je vždy z výše položené vyhlídky, odkud uvidíte vegetací klikatící se podle toho, jak teče řeka. Hlavní silnice je střídavě na pravé nebo levé straně oázy, ale nikdy nejede přes ní – byla by nesmírná škoda ubírat z tak vzácné půdy a zeleně pro jiné potřeby. Z toho důvodu v oáze také nejsou téměř žádné budovy a vůbec nic, kvůli čemu by se muselo omezit pěstování zemědělských produktů. Všechny domy se tak nacházejí z oázy venku, na pokraji pouště.
Co se v oázách pěstuje? Především jsou to datlovníky, jejichž úroda dozrává na podzim v říjnu a listopadu. Maroko je tak jedním z nejvýznamnějších producentů tohoto sladkého a lahodného ovoce. Kromě datlovníků pak v oáze ale naleznete téměř všechno – na malých políčkách dozrává zelenina všech druhů, ale i ovoce dalších stromů jako jsou fíky, granátová jablíčka, broskve, meruňky, mandle nebo pistácie. Dalším produktem je henna, která se mimo jiné používá jako přírodní barvivo.
Oáza Draa
Právě na nejdelší řece Draa vznikla oáza, která se řadí v Maroku k nejvýznamnějším a nejkrásnějším. Už samotný příjezd do oázy je dramatický, protože od města Ouarzazate nejprve vystoupáte do výběžků pohoří Anti Atlas, aby se vám nahoře otevřel první nezapomenutelný pohled na zelený pás vegetace v jinak nehostinné krajině.
Sjedete dolů z hor a jste na začátku 250kilometrové cesty, kde se ani chvilku nebudete nudit! Podél silnice budete míjet vesničky jako z historických filmů. Polorozpadlé ksary (původní vesnice) nahrazuje dnes moderní stavění, ale rozhlehlé a majestátně vypadající vesnice nenechají nikoho na pochybách, že tato oblast byla kdysi prosperujícím a bohatým koutem Maroka.
Cesta karavan ze srdce Afriky vedla na marrákešské trhy právě přes údolí řeky Draa. V Zagoře, hlavním městě oázy najdete k tomu doklad – malovanou značku, ukazující směr, kterým lze jet dál na Timbuktu. V 19. století trvala tato cesta 52 dnů.
Oáza Tafilalet
Berberské ženy rády nosí pestrobarevné oblečení
O něco kratší byla cesta z berberského království Sijilmassa se zbožím určeným na trhy ve Fesu. Středověcí cestovatelé uvádí dobu 13 dnů. I tyto karavany, ale překračovaly oázu a tou byla oáza Tafilalet na jihovýchodě země. Oáza leží za řece Ziz, která svou cestu začíná ve výběžcích Vysokého Atlasu a končí ztracena v poušti.
Zelený pás vegetace je tady dlouhý necelých sto kilometrů, po okrajích posetý vesnicemi. Tafilalet je hojně navštěvovanou oblastí kvůli své poloze blízko Saharských dun, ale stojí za to projít se po tržištích městeček Erfoud a Rissani, kde lze nakoupit nejlepší datle a obdivovat unikátní rozdíl mezi arabským a berberským obyvatelstvem.
Právě tady totiž dvě komunity žijí odděleně a jejich oblečení prozrazuje jejich příslušnost. Zatímco Berberky chodí oblečené barevně, arabské ženy se halí celé do černého.
Oáza Todra
I v této oáze vás zaujmou ženy svým oblečením. Přes šaty totiž nosí bílý závoj, zavázaný na jedné straně jako šerpu. Pozorovat je můžete u procházky nebo pikniku v soutěsce, kterou řeka Todra, pramenící rovněž ve Vysokém Atlasu, vytvořila. Šestset metrů dlouhá soutěska má impozantní skalní stěny, které dosahují výšky 160 metrů.
Na jejím konci začíná oáza, která dosahuje největší krásy u města Tinghir. Její délka je pouze 48 kilometrů, ale díky občasným výdatným dešťům a sněhové pokrývce v Atlasu má její řeka velkou sílu. Oáza tak vzkvétá a čiště berberské obyvatelstvo se věnuje převážně pěstování zemědělských plodin. V oblasti jsou také zásoby stříbra, ze kterých šperky naleznete na trzích ve městě Tinghir.
