5 důvodů, proč navštívit Transylvánii: země upírských příběhů i lahodného vína

Anežka Berkyová Anežka Berkyová, Expert Radynacestu.cz Vydáno 21. 5. 2020 • Přečteno 476x

Nemáte-li nyní důvod uvažovat o Transylvánii, pak po přečtení článku jistě změníte názor. Historie, příroda a adrenalinové zážitky čekají...

Transylvánie (z latinského trans silvae – skrze lesy) či jiným názvem Sedmihradsko je historická země ohraničená z východu, jihu i západu hřebeny Karpat. Ve starověku byl jih Transylvánie součástí Římské říše jako tzv. Dácie a od 10. st. n. l. se postupně stala součástí UherBohatství a pokrok se zemi vyhýbaly, protože jako hraniční území pozdější Habsburské monarchie se neustále potýkala s bitvami a nájezdníky. Tato zalesněná, tajuplná krajina má ale cosi, co láká dobrodruhy už po staletí. Pojďte se s námi podívat, proč láká i nás.

1. Upír Drákula

Vlad DraculaVlad Dracula

Dnes už možná nepatří klasické horory H. P. Lovecrafta, E. A. Poea či Mary Shelley mezi nejčtenější, Drákula Brama Stokera je však natolik známým příběhem, že snad ani není třeba ho číst.

Dočkal se velkého množství filmových adaptací (dokonce již v době, kdy byl film velkou vzácností – v roce 1922 němý film Upír Nosferatu, v roce 1931 s maďarským hercem Bélou Lugosim v hlavní roli film Drákula či stejnojmenná klasika z roku 1992 s Garym Oldmanem a Winonou Ryder v hlavních rolích) a inspiraci si dnes berou i filmy pro děti, jako například Hotel Transylvania, či hračky – panenka Draculaura ze série Monster High. Upíří tematika jako taková je pak klasikou v Young Adult Fantasy (fantasy pro mládež). 

Bram Stoker se při tvorbě svého románového hrdiny inspiroval valašským knížetem 15. století Vladem Draculou, který je v mnoha dobových pramenech popisován jako krutý vládce, ne nadarmo jej Rumuni nazývají Vlad Ţepeş – Napichovač. Známý je totiž tím, že své nepřátele nechával narážet na kůly.

Existují také dobové zprávy o tom, že si v krvi obětí namáčel chléb a odtud pak pochází mýty o upírovi Draculovi. Nocování v rumunské přírodě či na zdejších zříceninách, které doprovází téměř neustálé vytí toulavých psů, nastartuje lidskou představivost, a tak se není čemu divit, že tolik lidí popisuje setkání s upíry či jinými přízraky právě tady.

Žádná masovkaNa zájezd bereme průměrně 15 cestovatelů. Pro vaši pohodovou atmosféru a vaše zážitky.Více o skupinách

2. Opevněné kostely

BiertanBiertan

Teď z úplně jiného soudku. Ve 12. století nabídl území tehdejší Transylvánie uherský král řádu německých rytířů, aby výměnou za právo razit mince a částečnou autonomii bojovali proti zdejším pohanům. Osadníkům se začalo říkat sedmihradští Sasové a významně ovlivnili kulturu, architekturu a historii území.

Jelikož posláním řádu bylo především šíření víry, věnovali se ve velkém stavbě kostelů. Času ani prostředků neměli nazbyt, a tak, místo aby stavěli obranné pevnosti proti neustále hrozícímu nebezpečí z vpádu Osmanů a Tatarů, postavili mezi 13. a 16. stoletím na 150 kostelů s vojenským opevněním. Románské a později gotické opevněné kostely jsou skutečným světovým unikátem.

Dnes však většina z nich slouží jako muzeum, k církevním účelům již nikoli. Katolické a později protestantské kostely nemá dnes v Rumunsku téměř kdo využívat – drtivá většina Rumunů je pravoslavného vyznání a z původních německých obyvatel nezbyl dnes již skoro nikdo. Sedm z vesnic s opevněnými kostely je dokonce zapsáno do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, například Biertan či Dârjiu.

3. Středověká Sighişoara

SighişoaraSighişoara

Německá stopa je v Transylvánii opravdu silná. Dokonce jedna z verzí legendy o krysaři říká, že krysař odvlekl mladé z vesnice Hameln právě sem, kde pak založili město Braşov (podle písemných pramenů založen 1211 řádem německých rytířů). Jedním z nejznámějších německých měst v Sedmihradsku je Sighişoara, známá také pod maďarským jménem Segesvár a německým Schäßburg.

Zachovalé historické centrum s hradbami je zapsáno do seznamu UNESCO. Barevné měšťanské domy, dlážděné ulice a několik kostelů jsou pozůstatky z doby, kdy město díky své strategické poloze a obchodu s Moldavskem a Valašskem bohatlo a vzkvétalo. Město stojí za návštěvu samo o sobě, mimo jiné se zde ale nachází také rodný dům Vlada Draculy, a tak je zde zase další důvod, proč Sighişoaru rozhodně vidět.

4. Lahodné víno

Těšit se můžete na lahodné vínoTěšit se můžete na lahodné víno

Každý, kdo se vyzná ve víně a v posledních pěti deseti letech navštívil Transylvánii, vám potvrdí, že zdejší víno má velký potenciál. Díky svému umístění na úpatí Karpat má Transylvánie velké množství svažujících se kopců, které k výsadbě vinic vyloženě vybízejí. Šlechtění vína v Transylvánii začalo už asi před 6 000 lety.

Vyváželo se z tehdejší Dácie do starověkého Řecka, dokonce zdejší víno měli v oblibě i Římané. Sedmihradští Sasové pak během středověku znásobili produkci kvalitního vína a velké oblibě se těšilo také za vlády Marie Terezie. Před druhou světovou válkou měla snad každá rodina žijící v údolích Sedmihradska svou malou vinici. Během komunistické diktatury však po znárodnění kvalita zdejšího vína výrazně klesla.

Dnes však opět soukromé vinice produkují kvalitní bílá vína, některá se skutečně ojedinělou chutí a vůní. Místní se snaží, aby se obnovila předválečná produkce vína a rozšířil se jeho věhlas. Kromě známých odrůd jako Sauvignon Blanc a Chardonnay zde pěstují také původní odrůdy Feteasca Alba a Feteasca Regala. 

5. Dobrodružné silnice

TransfagaraşanTransfagaraşan

Vyrazit do Rumunska vlastním autem je vhodné ve chvíli, kdy víte, že s autem už nemáte v plánu nikdy jezdit. Zdejší silnice druhé třídy odpovídají povětšinou kvalitou našim lesním cestám, asfalt tu najdete jen výjimečně.

Mnohdy jedete na první pohled sjízdnou polňačkou a až po 10 kilometrech zákrut v horách zjistíte, že „silnice“ nepokračuje. Mapy totiž obvykle realitě v této zemi také příliš neodpovídají. Proto se vždy vyplatí jezdit s místními anebo s někým, kdo to na místě zná.

Přesto však, když už v Rumunsku asfaltová silnice je, stojí za to. V roce 2009 odvysílala televizní stanice BBC díl známého pořadu Top Gear, kde Jeremy Clarkson, Richard Hammon a James May projeli rumunskou silnici známou pod jménem Transfagaraşan – asi 90 kilometrů dlouhou cestu, která, jak název napovídá, vede přes masiv pohoří Fagaraş.

Silnice oficiálně označená DN7C je jednou z nejvýše položených evropských cest, pohybujete se na ní v nadmořské výšce nad 2 000 metrů nad mořem. Velké množství serpentin, asi 830 mostů, 30 viaduktů a pět velmi špatně osvětlených tunelů, z nichž nejdelší měří přes 850 metrů. 

Jízda po Transfagaraşské silnici je zážitek, který opravdu stojí za to. Pokud se tam vydáte, mějte na paměti, že ač ji Jeremy Clarkson sice projel ve Ferrari California, je to asi 50 let stará silnice, která není na všech místech kompaktní. Také doporučujeme návštěvu od června do září, abyste měli jistotu, že bude silnice průjezdná (jakmile zapadne sněhem, je průsmyk uzavřen). V ranních hodinách všedních dní se pak vyhnete nejhustší „dopravě“.

Anežka Berkyová

Anežka BerkyováExpert Radynacestu.cz

Cestování je nejkrásnější způsob poznání.



URL stránky: www.radynacestu.cz/magazin/5-duvodu-proc-navstivit-transylvanii/



Nová dávka
Inspirace!

Tištěný katalog zájezdů, tipů, zážitků a rad na rok 2020.
Zdarma do Vaší schránky!

Přihlašte se do Newsletteru a cestujte výhodně!