Město Luxor, ležící v údolí Nilu asi 700 kilometrů jižně od Káhiry, nelze na cestách po Egyptě minout – kdysi bývalo centrem mocného království známého jako Nová říše. Ve městě mocných faraonů i mytických bohů lze dnes najít památky, jež pořád berou dech každému, kdo se do Luxoru podívá. Vydejme se tedy spolu za jejich tajemstvím.
Jedinečnost Luxoru. V čem vězí?
Luxor byl v dávné minulosti známý pod názvem Théby. Tento název mu dali Řekové, kteří město – a Egypt obecně – ovládli ve 3. století před naším letopočtem. Živé náboženské a politické centrum již v té době mělo za sebou více než 1500 let existence. Doba jeho největší slávy byla totiž v období mezi 16. a 11. stoletím př. n. l., kdy bylo město Luxor sídlem faraonů již zmíněné Nové říše.
Kdo by neznal jména tak slavných vládců, jako byli Tutanchamon, Ramses nebo vládkyně Hatšepsut – všichni tito velikáni měli své sídlo právě v Luxoru. Kromě králů ale v Luxoru měli své sídlo také významní bohové egyptského panteonu. Mezi ně patřili například bohyně Hathor, zobrazována s kravskými rohy, nebo vládce bohů Amon-Ra.
Jedinečnost města Luxor ale netkví pouze v jeho dlouhé a slavné historii, nýbrž především ve stavu, v jakém se tady nachází staroegyptské památky. Díky tomu, že byly po dlouhá staletí zasypané pískem, zůstaly vlastně zakonzervovány a chráněny před vnějšími vlivy – deštěm, větrem nebo přímým sluncem. Teprve v 18. a 19. století došlo k jejich objevení, očištění od písku a prozkoumání archeology. V Luxoru tak uvidíte nejenom původní architekturu chrámů a dalších staveb, ale také jejich původní barevné provedení, jako by staroegyptští obyvatelé město jenom před nedávnem opustili.
Kromě kvality památek je v Luxoru podivuhodná i jejich kvantita. Vedle těch největších chrámů Karnak a Luxor lze tady navštívit na tucet zádušných chrámů, několik desítek královských hrobek a celou řadu hrobek, v níž byli pohřbeni řemeslníci, umělci a šlechticové. V tomto ohledu se Luxoru nevyrovná žádné další místo v Egyptě a snad ani na světě, a to nepočítáme ty památky, jež pořád leží skryté pod pískem nebo domy dnešních Luxořanů.
Luxor je přímo učebnicí starověké historie, a proto si řekneme, jak se nejlépe na její čtení – tedy návštěvu Luxoru – trochu připravit, a to nahlédnutím do jeho mytologie.
Město živých, město mrtvých
Hrbek s mumiemi je v Luxoru víc než kde jinde.
Egypťané věřili, že svůj život na zemi žijí pod vedením bohů na obloze. Těch přitom bylo několik stovek, nicméně jména těch nejdůležitějších, jakož i jejich podoby, známe z reliéfů na zdích luxorských hrobek a chrámů. Již zmíněná bohyně Hathor s kravskými rohy byla matkou boha se sokolí hlavou – Hora, a mezi další ženské bohyně patřila například krásná bohyně Mút, manželka nejvyššího boha Amona-Ra. Bohům se přinášeli v chrámech oběti například v podobě jídla a nápojů, ale také voňavé parfémy nebo zlato.
Bohové za to slibovali věčný život – aby se na posmrtnou cestu do věčnosti člověk připravil, bylo jeho tělo po smrti mumifikováno a do hrobky mu jeho poddaní „přibalili“ jeho šperky, ale také předměty běžného použití, jako postel, stůl nebo nádoby na pokrmy. No a protože nejvyššího boha Amona-Ra Egypťané viděli v slunci, své město rozdělili na říši živých a říši mrtvých.
Tam, kde slunce vycházelo, na východním břehu, žili oni sami a tam taky svým bohům přinášeli oběti. Jednou, když jejich život skončil, vydali se na místo, kde slunce zapadalo, na západní břeh. Proto je právě západní břeh posetý hrobkami, od vládců až po běžné obyvatele. No a proto, aby po smrti vládci vystoupili k bohům, byly na západním břehu také postaveny chrámy – právě na počest již zesnulých faraonů.
Luxor je velkým lákadlem cestovatelů, ale vzbuzuje i mnoho dotazů. Na co se cestovatelé nejčastěji ptají a co je dobré vědět před tím, než se do Luxoru vydáte?
1. Proč nejsou v Luxoru pyramidy?
Tváří Luxoru nejsou pyramidy, o to vzácnější tohle místo je.
Je pravdou, že Egypt je známý díky pyramidám a pro mnohé cestovatele jsou právě tyto hlavním důvodem k návštěvě země. Pyramidy jsou starším typem staroegyptských hrobek, typických pro období Staré říše (2700–2200 př. n. l.). Když se Luxor stal hlavním městem Egypta v období Nové říše (1600–1100 př. n. l.), faraoni již nebyli pohřbíváni v pyramidách, nýbrž v takových, které byly vytesány do skály.
Zatímco pyramidy jsou impozantní svou velikostí, královské hrobky v Luxoru vás ohromí krásou svých fresek. Luxor tedy pyramidy nemá, má ale jiná lákadla, jež stojí za to prozkoumat.
2. Kdy je nejlepší sem vyrazit?
Chrám bohyně Hatsepšut v záři slunce je krásná, ale pro Čechy trochu horká podívaná.
Někteří cestovatelé mají strach z toho, že jim v Egyptě bude horko právě během objevování starověké historie. Je pravda, že v Luxoru v létě běžně vystoupí teplota nad 40 °C, nicméně na jaře a na podzim je místní teplota mnohem snesitelnější. Cestovatele také překvapí, že klima v Luxoru je tak suché, že vyšší teplotu tolik ani necítí.
Výborným obdobím k poznání historie starověkého Egypta jsou rovněž zimní měsíce, kdy je příjemných 20 °C, a přitom jsou dny většinou zalité sluncem s azurovým nebem – to je totiž pro Luxor velmi typické.
3. Jaký čas na něj potřebujete?
Pokud chce někdo poznat všechny památky Luxoru, musel byl si na něj vyhradit několik týdnů. Ty nejzajímavější chrámy a hrobky ale lze zvládnout za několik dnů a cestovatel by měl zamířit jak na západní, tak na východní břeh Nilu. Většina návštěvníků pobyde v Luxoru dva dny, z nichž jeden věnují chrámům Karnak a Luxor na východním břehu a při tom stihnou i návštěvu výrobny papyru nebo posezení na břehu Nilu u lahodného černého čaje.
Určitě je dobré vyhradit si jeden celý den na západní břeh Nilu a jeho krásné zádušné chrámy a hrobky. Během jednoho dne lze prozkoumat Údolí králů a královen, Chrám královny Hatšepsut a zastavit se u impozantních Memnonových kolosů. Oddechnout si pak lze u dobře vychlazeného ibiškového džusu v dílnách výrobců alabastrových lamp nebo během projížďky po Nilu na tradiční loďce – feluce.
