Kdo by neznal egyptské pyramidy! Jsou jedním ze sedmi divů světa a návštěvníci za nimi jezdí ze všech koutů planety. Mluvíme samozřejmě o těch slavných pyramidách v Gíze, na západ od centra Káhiry. Víte ale, že v Egyptě se nachází mnohem více pyramid než jenom ty tři nejslavnější? V současné době již známe asi 100 egyptských pyramid, byť mnohdy jde pouze o zbylé kameny.
Avšak neplatí to pro všechny – jen 40 kilometrů jižně od Gízy, na Sakkáře, nalezneme dobře dochované pyramidy, jež jsou věkem dokonce starší než tři slavné pyramidy v Gíze. Proto právě na Sakkáře je dobré své putování po egyptských památkách začít, jelikož tady teprve pochopíme, proč králové pyramidy vůbec stavěli a jak nelehký úkol to byl. A navíc nám Sakkára prozradí i leccos z tajuplného staroegyptského náboženství! Vydejme se tedy ji prozkoumat.
Cesta Egypťanů k dokonalé pyramidě
Pyramidy sloužily jako hrobky vládců
Pyramidy, nebo jak je nazývali staří Egypťané mer, sloužily jako hrobky vládců. Pro vstup do posmrtného života bylo důležité, aby měl král adekvátní příbytek, v němž bude věčně pobývat. Z důvodu víry v posmrtný život se také tělo zesnulého mumifikovalo a pyramidy proto měly uvnitř vybudovanou místnost, kde mumie v rakvi spočinula.
Samozřejmě, ty nejstarší egyptské dynastie do pyramid nepohřbívali – předchůdcem pyramid bylo navršení kamení nad místo, kde bylo tělo pohřbeno. Poté, co se místo kamení začaly používat pravidelné cihly, vzniky nadzemní stavby, jímž říkáme mastaby, což ve staré egyptštině znamenalo věčné příbytky. Postupně se ale umění navršování cihel zdokonalilo natolik, až byli egyptští stavitelé tak zruční, že se jim povedlo postavit pravidelný, stabilní, a hlavně dostatečně vysoký a široký jehlan, v němž byla jednak místnost pro samotné tělo vládce, ale i postranní místnosti, kam se ukládaly královské cennosti.
Přitom se také změnil materiál – méně pevné cihly byly nahrazeny kamenem. Dokonalou pyramidu ale Egypťané nepostavili napoprvé – předcházelo tomu několik pokusů, z nichž ten úplně první známe pod názvem pyramida krále Džosera.
Král Džoser a jeho vláda
O králi Džoserovi toho víme docela hodně. Vládnul coby král 3. dynastie v polovině 3. tisíciletí, v době, kdy byl již celý Egypt sjednocen, a proto na hlavě nosil koruny hned dvě: korunu Horního i Dolního Egypta. Délka jeho vlády se odhaduje asi na dvacet let, přičemž to byly dvě dekády prosperity.
Pouze jedno období způsobovalo králi Džoserovi vrásky: ke konci jeho vlády začala jeho zemi sužovat bída a hlad, a to v důsledku nedostatku vody v Nilu. Král proto vyslal kněze Imhotepa zjistit, kde bydlí bůh Nilu Hapi. Z chrámových archivů se Imhotep ale dozvídá, že pravidelné záplavy, díky kterým vzkvétá egyptské zemědělství, ovládá bůh Chnum.
Modlitbou k tomuto bohu a obnovou jeho chrámu se opět do Egypta vrátily záplavy, a tím i dostatek úrody a někdejší prosperita. Ta trvala nejméně dalších sto let – i proto si poddaní krále Džosera pamatovali jako dobrého vládce.
Čtení: Zájezdy do Egypta – srovnání a doporučeníStavba první egyptské pyramidy
Sochu Imhotepa můžete vidět v Louvru
Již jsme zmiňovali Imhotepa – kněze a vezíra, který byl velmi pravděpodobně i vedoucím architektem na tu dobu odvážného architektonického počinu – výstavby hrobky krále Džosera v podobě pyramidy. Až do této doby krále se totiž nikdo neodvážil k tomu, pro co se rozhodl Imhotep: navršit několik úrovní nad původní jednoduchou mastabu tak, aby vznikl tvar stupňovité pyramidy.
Imhotep nechal těch úrovní postavit až šest – vznikla tak pyramida o výšce 62,5 metru se základnou dlouhou 109 x 121 metrů. Toto veledílo ale nepřitahovalo pozornost pouze svou velikostí, nýbrž také krásou: celá pyramida byla obložena vyleštěným bílým vápencem. Pod pyramidou byly vyhloubeny místnosti, které byly propojeny tunely.
Ta největší byla určena tělu krále Džosera. Pravděpodobně byla vykládaná alabastrem a její strop zdobily hvězdy. Navzdory tomu, že byl k jejímu vchodu přivalen kamenný blok o váze 3,5 tuny, do této místnosti se vykrádači během pozdějších staletí hravě dostali a vzali z ní vše, včetně Džoserova mumifikovaného těla.
Imhotep se jen u pyramidy ale nezastavil. Pyramidální komplex krále Džosera zahrnuje několik chrámů, kolonádou vyzdobený hlavní přístup, několik kaplí a oltářů, jakož i další hrobky – král Džoser na tomto místě totiž nespočinul sám, byli kolem něj pohřbeni i členové jeho rodiny.
Komplex na Sakkáře rovněž nebyl pouze pietním místem – pořádaly se tady i náboženské slavnosti, například festival Heb-Sed: ten se slavil po každých 30 letech vlády, během nějž král symbolicky obnovoval svou vládu nad celou zemí.
Posmrtný život krále Džosera
Jeho socha se pokládá za nejstarší egyptskou sochu v lidské velikosti
Podobu krále Džosera známe – znázorňuje ho jeho socha z vápence, která se pokládá za nejstarší egyptskou sochu v lidské velikosti. Tuto sochu můžeme vidět hned dvakrát: tu pravou, vytvořenou ještě za jeho života, lze vidět v Egyptském muzeu. Ta druhá, kopie, je na místě, kde socha původně po smrti krále spočinula – ve struktuře zvané serdab, kam se vkládaly sochy zemřelých, aby je i po smrti mohli jejich poddaní oslavovat.
Socha ve skutečnosti představovala duši krále známou jako ka, jež byla nesmrtelná. Věřilo se, že po smrti ka opouští tělo a svůj nový příbytek nalezne právě v této soše. Proto byly ve zdi serdabu vyhloubeny otvory – král tak i po smrti mohl sledovat přinášení obětí, jakož i průběh náboženských slavností.
Král Džoser zůstal králem i po své smrti – alespoň symbolicky. A tak, jako za svého života nosil na hlavě sdruženou korunu Horního i Dolního Egypta, po smrti svou svrchovanost nad oběma regiony Egypta demonstroval jinak: jeho vnitřní orgány byly během mumifikace uloženy do takzvaných kanopických nádob, jež byly pohřbeny na druhém konci pohřebního komplexu. Se svým tělem v severní části a vnitřnostmi na jihu tak byla symbolika dovršena.
Náš tip:
Sakkára je fascinující učebnicí egyptské historie a na ploše půldruhého hektaru je opravdu co objevovat. Nejlepší je vydat se sem z Káhiry brzy ráno předtím, než na Sakkáru zasvítí ostré a horké sluníčko. Po vstupu monumentálním vchodem se vydejte vpravo. Obejděte si stupňovitou pyramidu a nahlédněte do serdabu – král Džoser se vám bude dívat přímo do očí. Vše kolem je někdejší zádušní chrám, kam se králi Džoserovi přinášely oběti.
Na prohlídku se vydejte hned brzy ráno
Kolem ohradní zdi pak můžete pokračovat jižně, kde uvidíte další hrobky, přičemž byste určitě neměli obejít hrobku Jižní, kde byly uloženy královské vnitřnosti. A pokud vám tato exkurze do nejstarší egyptské historie nebude stačit, určitě se podívejte i jižně do Dahšúru, kde příběh snahy o postavení dokonalé pyramidy pokračuje dál – uvidíte tam například lomenou pyramidu krále Sneferu a další poklady staroegyptského stavitelství.
