Víte, že...
Ostrov patří Španělsku, nachází se ve Středozemním moři, asi 200 km od pevniny.
Z doby turistického boomu zůstala Mallorce pověst plážové „válecí“ destinace, což je škoda, protože ostrov má co nabídnout i cestovatelům toužícím objevovat místní skryté poklady. Nejblíže to je odsud do Katalánska a je to znát, místní tu hovoří jazykem „mallorquí“, což je odnož katalánštiny, a na každém kroku na vás dýchá katalánská noblesa, která se tu mísí se španělským temperamentem. A spolu s bohatou historií a pověstí místa, jež sloužilo jako exil pro řadu umělců, tu máme skvělý koktejl přírody, architektury, historie, umění a folklóru, který musíme ochutnat!
Mallorca je sice poměrně malý ostrov, nicméně je plný zajímavých míst, takže si ten náš program budeme muset rozporcovat, abychom zvládli navštívit všechno důležité, a přitom se moc nehonili a stihli si tu krásu vychutnat a užít v klidu a v pohodě.
První porce cestovatelské romantiky: Úžasný výlet do severozápadní části Mallorky ve znamení střídání dopravních prostředků a dechberoucích panoramat. Je to můj nejoblíbenější výlet. Program je víc než bohatý, posuďte sami: Začínáme prohlídkou elegantního města s modernistickým kostelem, pokračujeme historickou tramvají, následuje prohlídka romantického přístavního městečka, další přesun, tentokrát lodí, procházka k soutěsce, pak volba, buď koupání v ústí soutěsky, nebo výšlap do útrob jedné z největších evropských soutěsek… A tím to vůbec nekončí.
Ještě nás čeká krkolomná cesta autobusem ze soutěsky ven. Jak říkám, tenhle dnešní výlet bude napěchovaný zážitky až k prasknutí!
Sóller: ze dna na vrchol
Z hotelu vyrážíme minibusem do nedalekého městečka Sóller. Tohle elegantní město bylo původně odříznuté od světa. Všudypřítomná chudoba donutila řadu místních obyvatel k emigraci. Pak se ale karta obrátila a mnoho z nich se vrátilo, byli to úspěšní a bohatí patrioti, takže své jmění věnovali i na výstavbu a zkrášlení města, což je znát na každém kroku.
Místní byli tak bohatí, že si dokonce založili svou vlastní banku, která tu stojí dodnes a sídlí v nádherné modernistické budově. Hned vedle vystavěli krásný kostel svatého Bartoloměje, také v modernistickém slohu, ten byl populární na přelomu 19. a 20. století, což je právě doba, kdy se sem vraceli bohatí emigranti, a díky nim došlo k rozkvětu města.
Tramvají kolem citrusů
Jízda historickou tramvají: Držte si klobouky a kochejte se!
Po prohlídce míříme na historické nádraží. Je to unikát a skvost. Nejen milovníci mašinek tu budou jak v sedmém nebi. Možná vás příjemně překvapí i malá výstava umělce Joana Miróa, který byl dobrým přítelem majitele železnice. Výlet bude pokračovat tramvají. Ale ne jen tak ledajakou.
Ta místní historická byla původně nákladní a vozila citrusové plody do přístavu. Dnes vozí turisty a my si tuhle atrakci rozhodně nenecháme ujít. Je to kochací jízda. Tramvaj se pomalu kodrcá krajinou, nabízí nádherné vyhlídky na město a údolí. Projíždíme kolem citrusových sadů, které se tu dochovaly a které máme opravdu na dosah ruky, můžeme se vyklonit z okénka a utrhnout si citron nebo pomeranč.
Čtení: Zájezdy do Španělska – srovnání a doporučeníPort de Sóller: esence romantiky
Tramvajkou jsme přijeli do přístavu Port de Sóller, kde na nás čekají další dechberoucí výhledy na překrásný záliv. Poslední úsek cesty tramvají nabízí opravdu úžasná panoramata. Foťáky cvakají ostošest. Romantika prýští z každého koutu.
Cesta tramvají bohužel končí, musíme vystoupit, na peróně už čekají další pasažéři lačnící po zážitcích z jízdy. Ale nebojte, jede se dál, výlet ještě zdaleka nekončí a panoramata budou gradovat!
Relax na pláži
Máme chvilku času, takže si můžeme v klidu prohlédnout tohle malinké přímořské letovisko. Milovníci koupání se mohou projít po pláži a třeba se i smočit, příznivci jachet a plavidel všeho druhu si mohou prohlédnout přístav a zakotvené lodě.
No a milovníci pohody? Ti si zaberou první řadu v některém z plážových barů a dají si kávu nebo lahodnou místní specialitu – (jak jinak) čerstvě vymačkanou šťávu z pomerančů.
Sa Calobra: To jsou panoramata!
A pokračujeme dále! Jsme v přístavu, takže se dá očekávat, že další úsek cesty zdoláme lodí. Čeká nás další porce nádherných výhledů, azurově modré moře (musíme se modlit, aby bylo klidné), rozeklané skály, romantické zátoky… Vyjíždíme z přístavu, ještě se otáčíme a pohledem se loučíme s poklidným zálivem a malebným městečkem.
Vydáváme se na otevřené moře a míříme do čarokrásné soutěsky Sa Calobra. Cesta vede podél pohoří Serra de Tramuntana, které nám připraví další neskutečně krásné výhledy na divokou přírodu. Jsou to až kýčovitá panoramata.
S výhledem chutná lépe
Lodí se dopravíme do zátoky v Sa Calobře, kousek od známé soutěsky. A tady si zase vybere každý podle svého gusta. Kdo nemá mořskou nemoc z lodi, může se posilnit v některé z místních restaurací a barů.
MŮJ TAJNÝ TIP: Vyberte si takovou, která má terasu nad zálivem. Budete těmi dechberoucími panoramaty doslova obklopeni a oběd povýšíte na nečekaný estetický zážitek. Jestli jste si na výlet přibalili plavky, tady je můžete vybalit a vykoupat se hned v této zátoce nebo počkat a smočit se přímo v ústí soutěsky.
Dobrodružná cesta tunelem
Tajemným tunelem vytesaným ve skále se vydáme k ústí soutěsky.
Když už jsme tady, musíme do té soutěsky aspoň nahlédnout. Vede k ní pohodlný chodníček nabízející krásné pohledy na záliv, chvílemi se jde tunelem vytesaným ve skále, ve kterém vykutali „okna“, aby nám ty skvostné výhledy neutekly.
Jen musíte opatrně, abyste se při tom kochání nebouchli do hlavy nebo nezakopli o nějaký ten kámen. Ale času je dost. Musíme si to patřičně vychutnat.
Koupání v ústí soutěsky
V tunelu jsou vyražená „okna“ nabízející neskutečné pohledy jak z romantického filmu.
Konečně jsme dorazili až do soutěsky. Před námi se otevřela veliká rozpálená pláň. A teď máme na vybranou. Na jedné straně je ústí soutěsky s malou plážičkou, kdo je zmožen vedrem a potřebuje se zchladit, může se hned vrhnout do vln.
Koupání v moři je taková třešnička na dortu tohoto výletu. Jen tu bývá docela plno, protože nejsme sami, kdo dostal stejný nápad a vzal si s sebou plavky.
Proti proudu, kam síly dovolí
V nitru soutěsky. Směs romantiky a dobrodružství. Kdo by odolal?
Kdo o koupání nestojí, čeká ho jiná atrakce, může se pustit divokou soutěskou proti proudu. Nejsme na horolezecké výpravě, takže určitě nezdoláme celou soutěsku, je to spíš taková „ochutnávka“. Dojdeme, až kam nás terén pustí, rozhodně nedoporučuji přeceňovat své síly. Má to být krásný výlet, nikoli horor. I tak nás čeká dobrodružství a již tolikrát zmiňovaná dechberoucí panoramata.
Nejdříve je soutěska široká a písčitá, nohy se nám boří do terénu z oblázků, slunce nemilosrdně pálí. Záleží na tom, v které roční době tu jste a jaké zrovna panovalo počasí, klidně je možné, že se budete muset chvilku brodit příjemně teplou mělkou vodou.
Soutěska se postupně zužuje, balvany se zvětšují, vysoké strmé skály se přibližují k sobě a poskytují blahodárný stín. Terén začíná být nebezpečný, a to je chvíle, kdy se naposledy pokocháme a vydáme se na zpáteční cestu. I tak jsme si to tady užili skvěle!
Kravatový uzel
Ani cesta zpět nebude nudná. Projedeme „Kravatovým uzlem“, hlava se nám zatočí jako na kolotoči.
Výjezd ze soutěsky absolvujeme autobusem a bude to panečku jízda! Zatáčky se klikatí, panoramata se střídají jedno za druhým, není jasné, zda tajíme dech nad tou nádherou, nebo strachy, abychom ty zatáčky vybrali. Když to dopravní situace dovolí, tak v té nejhorší zatáčce zvané „Kravatový uzel“ (takže si podle jména asi dovedete představit, jak moc je zatočená) na chvilku vyskočíme z autobusu (nebojte, řidič nám přibrzdí), abychom tu krásu mohli zdokumentovat.
Je tu malá vyhlídka nabízející pohled na soutěsku v celé její kráse. A pak už plni dojmů míříme zpět na hotel. Máme za sebou nezapomenutelné zážitky a můžeme si odškrtnout jeden z fantastických výletů na Mallorce. Tenhle výlet fakt miluju! Je kochací a plný… ano, panoramat!
