Víte, že...
Původní, domorodé obyvatelstvo doplňuje pestrost jazyků. Domorodými jazyky v Kanadě mluví sice jen 0,6 % obyvatelstva, ale jsou na ně patřičně hrdí.
Kanada je stát se dvěma úředními jazyky – angličtinou a francouzštinou. Pravda, jejich poměr není vůbec vyrovnaný – ve sčítání roku 2016 uvedlo angličtinu jako rodný jazyk 56 % Kanaďanů a francouzštinu jen 21,4 %. A co ten zbytek? Kanada již dlouhá léta vítá množství imigrantů, kteří ve svých domovech zachovávají jazyk, který si přivezli ze svých rodišť. Jak je to tedy s Québecem, typicky frankofonním městem, a proč by vás tato metropole měla na vaší cestě do Kanady zajímat?
Dnes už nemusíte mít strach, že byste se v Québecu anglicky nedomluvili. Ale ještě před pár desítkami let to bylo úplně jinak. Nicméně nejde jen o jazyk – pokud jste už před návštěvou Quebec City navštívili nějaké typické moderní město v USA nebo Kanadě, budete si tady připadat jako v pohádce.
Proč? Je to jediné město v Severní Americe, které má zbytky hradeb, a na skalním útesu se tyčí zámek. Jenže pozor, přece jen jsme na jiném kontinentě. Vypadá to jako zámek, ale není to zámek – co to je?
Pohádkový Chateau Frontenac
Legendární Frontenac je dominantou metropole
Nebudu vás dále napínat – je to nejfotografovanější hotel světa – Chateau Frontenac. Jeho luxusní prostory přivítaly první návštěvníky už roku 1893 a byla to nějaká klientela – tehdy byly velmi moderní železnice. Kanadská smetánka jezdila po zemi tímto úžasným moderním dopravním prostředkem a luxusní přeprava vyžadovala i luxusní ubytování.
Ale jestli myslíte, že bez zamluveného noclehu se dovnitř nepodíváte, jste naštěstí na omylu – každý den probíhají turistické prohlídky hotelu. Pravda, místní průvodci musí respektovat, co se právě v hotelu děje, ale mají výběr z tolika místností, že se při hodinové procházce rozhodně nebudete nudit.
Na skok u paní guvernérky
Québec je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších měst Severní Ameriky
A ještě jedna rarita. Schválně – byli jste někdy v pracovně českého prezidenta? Tak v Québecu pro vás prohlídku takové pracovny můžeme zařídit. Tedy přesně řečeno, prezidenta nemají, ale zhruba na této úrovni je kanadský guvernér – v současné době paní guvernérka. Ta totiž zastupuje oficiální hlavu Britského společenství, do kterého Kanada patří – britskou panovnici Alžbětu II.
Hlavní sídlo má guvernér samozřejmě v hlavním městě Ottawa, ale tady je v historické Citadele takové „detašované“ pracoviště. A prohlídka několika oficiálních místností opravdu stojí za to. Zasvěceně nám o tomto místě i guvernérských povinnostech a pravomocech povykládá některý ze speciálně školených průvodců.
Gastronomie: z ulice do restaurací
Kanaďané udělali z obyčejných hranolek neobyčejné
Už vám vyhládlo? Žádný problém – restaurací je na každém kroku plno. V typické místní restauraci Chic Shack je to pravé místo vyzkoušet quebeckou specialitu – poutine. Na chvíli zapomeňte na nejrůznější doporučení ohledně zdravé výživy. A tentokrát nejde ani o žádnou rafinovanou delikatesu patřící na šlechtický stůl. Naopak – nějakou dobu si jídlo těžce razilo cestu na jídelní lístky restaurací, protože bylo považováno za příliš „lidové“.
Jde vlastně o správně opečené bramborové hranolky, na nichž je slušná porce čedarových kostek a to vše je přelité hnědou omáčkou. Tato vegetariánská varianta je často doplněna masem – kuřecím, hovězím, ale i rybím. Záleží na chuti. Pak budete zaručeně mít dostatek energie na další objevování tohoto kouzelného města.
Kultura, javory a sport. To je pravá Kanada!
Se skupinkou našich cestovatelů u nástěnné malby s československým hokejistou
Kultura, historie, to je všechno hezké, ale chtělo by to i trochu normálního každodenního života. Tak se ponořme do ulic Dolního Města, kde se to hemží útulnými obchůdky a spoustou místních i turistů.
Úzké uličky, tajemná zákoutí, vtipné dekorace – na podzim třeba k blížícímu se Halloweenu, to vše dotváří kouzelnou atmosféru. Pro ty, kteří rádi mlsají, doporučím bonbony s javorovým sirupem nebo lízátka – jak jinak než ve tvaru javorového listu.
Kanaďané jsou náležitě hrdí na svoji zemi, takže trička, mikiny i čepice s javorovým listem najdete na každém kroku. Ale i my máme být na co hrdí. Česko i Slovensko, které pořád tak nějak počítám „do rodiny“, sice nepatří k velkým státům, ale v zahraničí se dokážeme prosadit skvěle. Schválně – zadívejte se na fresku na stěně jednoho z domů – ten klučina v hokejovém dresu s nápisem „Šťastný“.
Vzpomínáte na hokejovou legendu – bratrské trio ze Slovanu Bratislava? Chtěli si zahrát v nejlepší lize světa, a i když ve své době museli tomuto snu hodně obětovat, splnil se jim. Pan Marián Šťastný (bývalý československý hokejový útočník) pak v Québecu zapustil kořeny a pořídil si hotel s golfovým hřištěm.
Tak vidíte, letíme přes půl světa a můžeme se tu cítit jako doma!
