Až se vydáte do Rumunska, váš žaludek naštěstí určitě nebude přežívat jen na krevních destičkách, které zbyly na slavnostní tabuli po hraběti Drákulovi. I když by vám jeho obvyklé a vlastně jediné menu výrazně doplnilo hladinu železa v krvi, stejně dejte přednost tradiční rumunské kuchyni. Ta je opravdu rozmanitá a plná různorodých chutí, což je dáno nejspíše vlivy z dalších zemí, které se do ní promítají. Je ovlivněna gastronomií balkánskou, tureckou, maďarskou a německou, což jí dodává velkou hravost a nápaditost.
Pojďme tedy potrápit smysly zatím alespoň výčtem některých rumunských pokrmů a nápojů. Jedním z těch nejznámějších a nejtradičnějších jsou „sarmale“. Jde o závitky, které se v různých úpravách konzumují snad po celém světě, přičemž každá kultura má svůj unikátní způsob jejich přípravy. Najdete je na jídelníčcích asijských států, stejně jako v Mexiku nebo Řecku.
Název rumunských národních „rolek“ je odvozený od tureckého slova „sarmak“, což v překladu do češtiny znamená motat, kroutit. A právě v Turecku tento chutný pokrm vznikl. Připravuje se zavinutím kysaného zelného listu a plní se mletým masem (často vepřovým) a rýží a pomalu se vaří v omáčce z rajčat a zelné šťávy. „Sarmale“ se často podávají s „mămăligă“ a zakysanou smetanou. „Mămăligă“ je tradiční příloha z kukuřičné mouky, podobná polentě. Často se podává s taktéž tradičním ovčím sýrem a smetanou nebo jako příloha k masovým pokrmům.
Ochutnat nejen tohle, ale i další rumunská tradiční jídla, o kterých se dočtete níže, můžete na našich zážitkových zájezdech do Rumunska.
Mititei a ciorbă
Dalším jídlem, které by v Rumunsku vaše trávicí ústrojí určitě mělo dostat šanci zpracovat, jsou „mititei“ známé i jako „mici“. Název „mititei“ znamená „malí“ nebo „maličcí“, což odkazuje na jejich velikost. Jsou to válečky ze směsi mletého hovězího, vepřového, případně jehněčího masa a ochucují se česnekem, černým pepřem, tymiánem, koriandrem a dalšími druhy koření.
„Mititei“ se obvykle grilují a podávají s hořčicí, chlebem a někdy i s nakládanou zeleninou a mohou tak připomínat čevabčiči. I když se výsledným složením liší, oba pokrmy mají původ v balkánské kuchyni. „Mititei“ jsou velmi oblíbené na venkovních grilovačkách a festivalech a mnoho Rumunů je považuje za neoficiální národní jídlo.
„Ciorbă“ je vydatná kyselá polévka a obsahovat může maso, zeleninu nebo ryby. Například ciorbă de burtă (dršťková polévka) je velmi oblíbená a určitě by se dala díky své výživnosti pojmout za samostatné jídlo, v tomhle případě jde totiž opravdu o „grunt“.
Něco i pro vegetariány
Rumunská kuchyně je sice známá svou zálibou v masitých pokrmech, ale vegetariánská jídla mají také své místo, zejména během období půstu, kdy mnoho lidí nejí maso ani živočišné produkty. Z oblíbených vegetariánských jídel můžete ochutnat třeba hustý zeleninový guláš „ghiveci“, najemno připravenou pastu z bílých fazolí smíchanou s česnekem a olejem – „fasole batută“, která se obvykle podává s chlebem nebo pečenými paprikami.
Pečené papriky se podávají i jako samostatný chod s olejem, octem a česnekem pod názvem „ardei copți“, jde o nenáročné, ale velmi chutné jídlo. „Dovlecei pané“ jsou smažené cukety obalené v mouce a vajíčkách a většinou se k nim podává česneková omáčka. Nebo si prostě dejte jen vegetariánskou verzi „sarmale“, kde masovou náplň nahrazují třeba houby a rýže.
Čtení: Zájezdy do Rumunska - srovnání a doporučeníCo patří na slavnostní stůl?
Sarmale jsou nejslavnější rumunský pokrm
A když už jsem hned v úvodu zmínila slavnostní tabuli, pojďme se ještě podívat, jaké lahůdky v Rumunsku najdeme na vánočních a velikonočních stolech. Vánoce v Rumunsku jsou oslavou rodiny, radosti a hojnosti, což se odráží i v jídle. Na slavnostním stole má každý pokrm své místo a často se připravuje podle rodinných receptů předávaných z generace na generaci. Což v praxi znamená jediné, máme tu zase… „sarmale“! Ano, „sarmale“ jsou skutečně nejen nejslavnější rumunský pokrm obecně, ale zároveň i nejběžnější pokrm vánoční.
„Ciorbă de perişoare“ je tradiční vánoční polévka s masovými knedlíčky a díky citronu nebo octu má kyselou chuť, tolik typickou pro rumunské polévky. „Piftie“ je aspik z vepřového masa, často podávaný jako předkrm. Ikonickým vánočním dezertem a prvním zmíněným sladkým pokrmem je „cozonac“, tedy sladký kynutý chleba plněný ořechy, mákem či rozinkami. Na přípitek můžete sáhnout po ovocných pálenkách, jako je třeba „pălincă“ nebo „țuică“.
Dalším klíčovým svátkem jsou v Rumunsku Velikonoce. Mají tu silně náboženský charakter, což se promítá i do jídla, které symbolizuje nový život, čistotu a naději. Hlavním pokrmem, který má představovat oběť, je jehněčí maso připravené v dušené úpravě s česnekem, dále jako kotlety nebo jako specialita „drob de miel“.
Ta je připravená opět z jehněčích vnitřností s bylinkami, vejci a kořením a zabalena do jehněčího tuku nebo zapečená jako nákyp. Jako dezert slouží opět buď „cozonac“, nebo si můžete pochutnat na sladkém koláči plněném tvarohem, vejci a rozinkami, který se servíruje pod názvem „pască“. Místo pálenky tentokrát vše zapijme vínem, nejčastěji domácím.
Dětem a dospělým, kteří se chtějí o den později vyhnout bolestem hlavy, lze sklenky naplnit třeba domácí bezinkovou limonádou „socată“, oblíbenou právě během jarních měsíců. Komu by nevadilo se napít až o pár týdnů později, může si počkat na višňovou šťávu „suc de vișine“, která je osvěžující a oblíbená právě a zejména v létě. Kyselý nápoj z fermentované pšeničné otruby, který se používá i jako základ pro polévky (třeba do už zmíněné polévky „ciorbă“), se pak jmenuje „bors“.
Ovoce a zelenina: bez nich by to nešlo
Tuică je tradiční pálenka ze švestek
No a teď bychom si také měli dát nějaké vitamíny, v ovocných pálenkách jich příliš nezůstalo, u těch musíme hledat jiné přednosti. Rumunsko má bohatou zemědělskou tradici, takže ovoce a zelenina jsou často čerstvé a místní. Velký důraz se klade na sezónní produkty. Velmi oblíbené jsou tu švestky. Nejen k přímé konzumaci, ale také jako surovina pro výrobu tradiční pálenky „țuică“… Ach, omlouvám se, chtěla jsem napsat švestkových džemů!
Stejný osud, tedy konec ve sklence džemu, často potká i slivoňe a meruňky. Mezi tradiční ovoce pěstované zejména v hornatých oblastech patří jablka a hrušky. Třešně a višně jsou oblíbené během léta, často se používají do koláčů a dezertů. Hrozny jsou klíčové pro výrobu vína.
Co se týče zeleniny, základem mnoha pokrmů jsou papriky a rajčata, z kterých se vyrábí třeba „zacusca“ (tradiční zeleninová pomazánka) nebo plněné papriky. Okurky najdeme v salátech i jako nakládačky, nepostradatelný v kuchyni je květák a samozřejmě zelí, které se uplatní hlavně při přípravě všudypřítomných „sarmale“. Brambory a nakládaná řepa patří mezi nejběžnější přílohy a cibule a česnek mezi nejčastěji používaná dochucovadla.
Co naopak nenajdeme?
Rumuné dávají přednost tradiční zelenině a sýrům
Rumunská kuchyně je sice velmi rozmanitá, ale jsou samozřejmě i potraviny nebo přístupy, které pro ni prostě nejsou typické. Nenajdeme zde příliš pikantních jídel ve smyslu extrémně pálivých pokrmů, které jsou typické naopak třeba pro thajskou nebo indickou kuchyni.
Přestože Rumunsko má přístup k Černému moři, mořské plody nejsou v tradiční kuchyni příliš zastoupené. Ryby jako kapr nebo pstruh jsou určitě oblíbenější než třeba krevety. Tradiční rumunská kuchyně je založena na mase, sýrech a mléčných výrobcích.
Veganské alternativy, jako je tofu nebo rostlinné sýry, zde až na výjimky, které tvoří menu moderních restaurací, prakticky nenajdeme. Totéž platí o exotickém ovoci a zelenině.
A kde Rumuni jedí?
Místní dávají přednost hostinám doma
Rumuni obecně dávají přednost jídlu doma, což je hluboce zakořeněné v jejich kulturních tradicích. Domácí jídlo zůstává srdcem rumunské kultury, i když i stravování venku se stává stále populárnějším, a to především ve větších městech, a zejména mezi mladší generací.
Přeji šťastnou cestu do země plné chutí!
