Tádž Mahal: sněhově bílý symbol Indie i lásky až za hrob. Co jste o něm nevěděli?

Martina Kolníková Martina Kolníková, Expert Radynacestu.cz Vydáno 29. 4. 2020 • Přečteno 24467x

Kdo nechal postavit symbol Indie Tádž Mahal? K čemu měl sloužit a proč se jeho majitel na své dílo ke konci života díval jen skrze mříže?

Symbol dokonalosti, krásy a lásky až za hrob. Pro mnohé nejkrásnější stavba světa a symbol Indie. Ale především památník velké lásky v době a prostředí, kdy manželství byla spíše obchodní smlouva než citové pouto. Budova ze sněhobílého mramoru, který mění svoji barvu v závislosti na úhlu paprsků dopadajícího slunce, a tak i když jej vidíte tisíckrát, nikdy není stejný… To je slavný Tádž Mahal. 

Pojďme se vypravit do Indie 17. století a vyslechnout si příběh Šáhdžahána, císaře Mughalské říše, kterému po smrti milované Mumtáz Mahal přes noc zbělely vlasy i vousy a zestárl o dvacet let.

Slíbil však své milované ženě, že jí vystaví památník, jaký svět neviděl. A to se mu rozhodně povedlo. 

Kde se stavba nachází?

Pohled ze zahradyPohled ze zahrady

Tádž Mahal v překladu znamená koruna paláce. A klenot to opravdu je. Lepší místo pro stavbu si Šáhdžahán asi vybrat nemohl. Nachází se na okraji města Ágra na severu dnešní Indie, na břehu řeky Jamuna. Je to právě protékající řeka a okolní park a zahrady, které celé panorama dokreslují a dělají z Tádž Mahalu jeden z divů světa.

Proč ale byla vybrána zrovna Ágra, která není ani hlavním, ani největším městem Indie? Dnes se jedná o jedno z měst v indickém svazovém státě Uttarpradéš. Ale v 17. století to byla právě Ágra, která byla centrem rozsáhlé Mughalské říše. Tady žili panovníci se svými rodinami a harémy v rozsáhlé Rudé pevnosti.

Mughalové byli dávnými potomky jednoho z největších dobyvatelů a bojovníků všech dob, Čingischána. Více než 300 let ovládali oblast dnešní Indie a právě 17. století bylo jejich zlatým věkem, jedním z nejslavnějších období indických dějin. Díky jejich vlivu a pohádkovému bohatství mohly vzniknout pamětihodnosti, které obdivujeme dodnes. 

Jak byl postaven?

Samotná stavba mauzolea takto blízko břehu řeky byla velkou výzvou. Stavba tak velkých rozměrů potřebuje pevné podloží, což bahnité břehy řeky Jamuna rozhodně nebyly. Nebyl by to ale Šáhdžahán, kdyby si nedokázal poradit. Nebo spíše jeho stavitelé.

Použita byla metoda využívaná dodnes, tedy stavba hlubinných základů typu studně. Jedná se o skruže, které jsou uloženy na místo budoucí stavby, z jejich vnitřního prostoru je vybírána zemina do té doby, než se stavitelé dostanou na dostatečně pevný základ. Poté se dno zpevní a prostor skruže naplní kamením a jiným pevným materiálem.

Na těchto základech byly vystavěny kamenné sloupy spojené obloukem. A až na tomto pevném kamenném podkladu už mohlo být stavěno samotné mauzoleum. Kopule se tyčí do výšky 40 metrů a její stěny jsou 4 metry široké. A přitom vypadá tak křehce a ladně. Kopule není podpírána žádnými sloupy, ale je nesena samotnou konstrukcí budovy. 

Čtení: Zájezdy do Indie – srovnání a doporučení

Optický klam

Stavbu dokreslují 4 minaretyStavbu dokreslují 4 minarety

Další stavební zajímavostí jsou minarety. Čtyři štíhlé sněhobílé minarety jen dokreslují křehkost a nadpozemskost stavby. Ať se k Tádž Mahalu přibližujeme, nebo vzdalujeme, stále je vidíme stát kolmo k okolí. Pokud by byly postaveny svisle, bez jakékoliv odchylky, správně by se podle pravidel optiky a perspektivy mělo zdát, že se k Tádž Mahalu mírně naklánějí. Jak to tedy je?

Stavitelé schválně minarety projektovali tak, aby vzhledem k minaretu svíraly mírný tupý úhel. Minarety se tedy naklání lehce směrem od mauzolea. Výsledkem je optický dojem, že jsou dokonale rovné a svislé.

Nemá to však jen význam estetický. Oblast je známá ničivými zemětřeseními a stavitelé počítali i s tím. Pokud by oblast zemětřesení zasáhlo, minarety by svým pádem mohly poškodit kupoli a zbytek stavby. Díky úhlu, ve kterém jsou postaveny, by ale v případě katastrofy spadly mimo samotnou hlavní budovu a nepoškodily ji.

Další optický klam na návštěvníka čeká, když se ke stavbě přibližuje. První pohled na mauzoleum je orámovaný branou parkového komplexu. Jak se návštěvník přibližuje, má pocit, že se naopak Tádž Mahal vzdaluje.

Naopak se zvětšuje, když odchází. Místní říkají, že když Tádž Mahal opouštíte, odnášíte si jej s sebou v srdci. Stejně jako Šáhdžahán vzpomínku na svoji milovanou manželku…

Legenda o lásce

Jak se tito dva vlastně setkali? Existuje slavná romantická legenda, která vypráví o mladém a krásném korunním princi, následníku mocné Mughalské říše, který se narodil do toho největšího luxusu a bohatství. Většinu svého dětství strávil mezi zdmi Rudé pevnosti, odkud jeho otec, císař Džáhangír, vládl. Mladému princi se zde dostalo toho nejlepšího vzdělání a péče. Občas se dostal i mimo palác, mezi běžný lid.

A při jedné z těchto příležitostí uviděl na trhu krásnou dívku, která si zrovna zkoušela náhrdelník. Princ z ní nemohl spustit oči a ani po návratu zpět do paláce na ni nemohl zapomenout. Posléze se dozvěděl, že tato dívka je dcerou perského šlechtice a princův otec souhlasil, aby se stala jednou z jeho manželek. Druhá verze tvrdí, že oba dva byli už jako děti zasnoubeni, že jejich svazek nebyl nic jiného než obchodní smlouva. O to větší zázrak byl, že ti dva k sobě našli cestu a jejich láska se stala nesmrtelnou.

Pán světa

Po smrti otce se korunní princ stal císařemPo smrti otce se korunní princ stal císařem

Po smrti svého otce se korunní princ stal sám císařem. V Mughalské říši nebylo nástupnictví nejstaršího ze synů samozřejmostí, císařem se stal ten nejsilnější, ten, kdo si svoji pozici vydobyl silou. I proti vlastním bratrům. Šáhdžahánovi se podařilo bratry porazit a mohl se stát opravdovým „pánem světa“, jak už jeho titul napovídal.

Sídlil v Rudé pevnosti v Ágře, stejně jako jeho otec před ním, a právě za jeho vlády Mughalská říše zažila svůj zlatý věk. Získal četná nová území, ale k tomu potřeboval i oporu v kruhu nejbližších.  

Klenot paláce

Císař měl k dispozici téměř nekonečný harém a množství manželek a milostnic. Nikdo pro něj však nebyl tak důležitý a cenný jako Mumtáz Mahal. V překladu její jméno znamená Klenot paláce. Stala se nejen Šáhdžahánovou nejmilejší manželkou, celoživotní družkou, ale i důležitou poradkyní a přítelkyní. V Indii 17. století takový svazek opravdu neměl obdoby. Ti dva se tak milovali, že nedovedli být bez sebe ani minutu.

Strávili spolu 19 let spokojeného manželství. Mumtáz Mahal svého manžela doprovázela i na vojenská tažení, i tam mu byla oporou a rádkyní. Bylo to právě na jednom z těchto tažení, kdy císařovna otěhotněla a při komplikovaném porodu čtrnáctého dítěte zemřela. Legenda vypráví, že než zemřela, poprosila svého manžela o tři věci. Především aby se postaral o děti, aby se už znovu neoženil, aby na ni nezapomněl a aby ani svět nezapomněl na jejich lásku. 

Nejkrásnější stavba Indie

Sněhobílý mramorový Tádž Mahal stojí v centru vodní zahradySněhobílý mramorový Tádž Mahal stojí v centru vodní zahrady

Říká se, že Šáhdžahána smrt jeho manželky zasáhla natolik, že zármutkem přes noc zešedivěl. Z muže v plné síle se přes noc stal shrbený stařec. Tolik pro něj Mumtáz Mahal znamenala. Svůj slib však dodržel. Mumtáz Mahal nechal dočasně pohřbít nedaleko místa, kde zemřela, a vrátil se do Ágry, kde začal plánovat stavbu, jakou svět dosud neviděl. Na stavbě se podílelo přes 20 000 dělníků a také sloni, kteří pomáhali materiál do Ágry přesunout.

Především mramor z Radžastánu, ale i křišťál, zlato a drahé kamení bylo svezeno z celé Indie, z několikasetkilometrových dálek. Hrobka byla dokončena za 12 let, ale dalších 10 let trvalo dokončení zbytku areálu a dekoračních prací na mauzoleu.

Mughalové vyznávali muslimskou víru, která zakazuje jakékoliv zpodobnění lidských postav. Dekoracemi Tádž Mahalu jsou tedy především rostlinné a květinové motivy. Na vnějších stěnách najdeme štuky, uvnitř potom až neskutečně detailní inkrustace (metoda pietra dura) za pomoci drahokamů a polodrahokamů.

Sněhobílý mramorový Tádž Mahal stojí v centru vodní zahrady, celý areál obehnaný zdmi ze tří stran a řekou Jamunou. Vodní zahrada má symbolizovat muslimskou představu ráje. 

Černý Tádž Mahal

Původní plán počítal ještě s jedním mauzoleem, které se mělo nacházet na druhém břehu řeky Jamuna. Měl to být tzv. Černý Tádž Mahal. Podle plánů se mělo jednat o dokonalou kopii, jen v převrácených barvách. Zde měl být uložen k poslednímu odpočinku samotný Šáhdžahán.

Tato stavba však zůstala jen na papírových plánech. Ke konci svého života se Šáhdžahán dostal do konfliktu se svými syny. Nejstarším synem byl nakonec svržen a uvězněn v Rudém paláci, kde strávil zbytek života. Bývalému císaři mohlo být útěchou, že z okna svého vězení viděl místo odpočinku své milované manželky.

Přežil ji o celých 35 let. Poté, co Šáhdžahán sám zemřel, byl uložen do hrobky v Tádž Mahalu po jejím boku. V centrálním sále se tak nacházejí dva nádherně vyzdobené sarkofágy. Ty jsou však prázdné. Skutečné místo odpočinku manželského páru je o patro níže.

Martina Kolníková

Martina KolníkováExpert Radynacestu.cz

V každé zemi, kterou jsem navštívila, mě něco okouzlilo a teď to mohu předat dál.

Indie

Pestrý vějíř Indie

Vyberte si jeden z našich 3 zájezdy do Indie

Zájezdy do Indie

Nejbližší volný zájezd již 27. ledna



URL stránky: www.radynacestu.cz/magazin/tadz-mahal/



Doporučujeme z Indie

Nejnovější z Indie



Získejte pravidelné tipy na skvělá místa

Přidejte se do klubu a získáte exkluzivní přístup ke skrytým perlám v Evropě i ve světě, které vám představí naše největší cestovatelské osobnosti.

Katalog 2024