Amritsar bývá v poznávacích programech po Indii často opomíjen, ale je to veliká škoda. Milionové město v severoindickém státě Paňdžáb má co nabídnout. Jeho největším pokladem je Zlatý chrám (Hari Mandir Sáhib), nejposvátnější místo sikhů s unikátní atmosférou, a velkou atrakcí je i každodenní slavnostní uzavírání hranice s Pákistánem.
Dnešní Amritsar je nejenom důležitým duchovním i kulturním centrem v rámci celé severní Indie, ale i významným ekonomickým a dopravním uzlem.
Než ale začneme o městě samotném, přiblížíme si jedno z nejmladších náboženství na světě.
Sikhismus a středobod jeho přízně
Přestože sikhismus je co do počtu věřících na 5. místě na světě, vznikl teprve nedávno. Tento nový směr, který se částečně vyvinul z hinduismu a islámu, je pevně spjat s osobou guru Nanáka, který své myšlenky začal učit na přelomu 15. a 16. století.
Přestože sikhové dnes tvoří jen 2 % indické populace, jsou ve společnosti velmi výrazní. Nejen díky svým barevným turbanům a plnovousům, ale také svou tvrdou prací a na indické poměry velkou akurátností.
Sikhové jsou všeobecně velice dobří obchodníci, a to nejen v Indii, ale i v zahraničí. Středobodem jejich víry je Zlatý chrám v Amritsaru, kam denně míří tisíce poutníků.
Zlatý chrám – srdce Amritsaru
Nejposvátnější chrám Hari Mandir Sáhib
V centru města Amritsar uprostřed modrého jezera do daleka září nádherný Hari Mandir Sáhib neboli lidově Zlatý chrám. Nejposvátnější místo sikhského náboženství získalo svou dnešní podobu na začátku 19. století, kdy ho slavný sikhský mahárádža Rádžív Singh nechal takřka celý pokrýt plátkovým zlatem.
Největším pokladem chrámu je ovšem kniha Guru Granth Sahib, soubor textů a hymen všech 10 sikhských guru i dalších učenců, která je pro všechny sikhy svatým písmem.
Komplex Zlatého chrámu je rozsáhlý, vedle samotné svatyně je tady řada vedlejších budov, ubytovna pro poutníky, sikhský parlament, obrovská jídelna nebo sikhské muzeum.
Chrámový komplex, jenž je mimo jiné zapsaný i na seznam světového dědictví UNESCO, je neustále plný poutníků, kteří se koupou v posvátném jezeře, a až magickou atmosféru doplňují zpívané hymny, které se jemně linou celým chrámem.
Čtení: Zájezdy do Indie- srovnání a doporučeníZeď mučedníků: smutná historie města
V těsné blízkosti Zlatého chrámu se nachází uzavřená zahrada Jallianwala Bagh. Přestože okolní ulice i samotný chrám kypí životem a pozitivní atmosférou, toto místo je pochmurné. Připomíná totiž tzv. amritsarský masakr z 13. dubna 1919. V tento den se během festivalu Baisakhi v zahradě sešly tisíce sikhů, ale i muslimů a hinduistů, k mírumilovnému protestu proti britským represím. Britský generál Dyer a jeho vojáci na to ovšem odpověděli přímou palbou do sedících mužů, žen a dětí, kteří neměli kam z uzavřené zahrady uniknout.
Masakr, který nepřežilo více než 1000 lidí, vyvolal v celé Indii silnou vlnu nevole, po které se mnoho dříve loajálních Indů začalo od britské vlády hromadně odvracet. Naopak hnutí Móhandáse Gándhího získávalo stále větší podporu a nakonec přivedlo Indii k definitivní samostatnosti v r. 1947.
Masakr se v Amritsaru odehrál bohužel ještě jednou, a to v r. 1984, kdy se vzbouřili militantní sikhové, požadující odtržení Paňdžábu od Indie a vytvoření vlastního státu. Tehdejší premiérka Indíra Gándhíová na ně během tzv. operace Modrá hvězda poslala armádu a zabarikádované sikhy nechala ve Zlatém chrámu, včetně několika stovek poutníků, postřílet. Tato akce ji ale o něco málo později stála život, kdy byla zavražděna vlastní sikhskou ochrankou.
Zrcadlo hlavní atrakce i chrám „z lunaparku“
Hinduistický chrám Durgiana Mandir
V Amritsaru se vyznávají samozřejmě i další náboženství. Pokud si budete chtít „odpočinout“ od věčně milých a usměvavých sikhů s barevnými turbany, zavítejte např. do hinduistického chrámu Durgiana Mandir, který je takřka věrnou kopií svého zlatého souseda.
Tento chrám, stojící na jezeře, je ovšem zasvěcen hinduistické bohyni Durze a pochází až ze začátku 20. století.
Zajímavou atrakcí může být i chrám Mata Lál Déví, zasvěcený hinduistické svaté ženě, která během svého života vykonala řadu zázraků.
Chrám byl postavený po její smrti v r. 1994 a dnes sem míří řada poutníků, zvláště žen, které si přejí otěhotnět. Pro západního turistu může být chrám trochu překvapivý, protože připomíná spíše pouťovou atrakci, něco mezi obří prolézačkou s řadou tunelů a umělou jeskyní, pro hinduisty je to však místo posvátné.
Jediný přechod mezi Indií a Pákistánem
Asi 30 km od Amritsaru v blízkosti vesnice Attari se nachází jediný oficiální hraniční přechod mezi Indií a Pákistánem. Přesto, že hranice mezi těmito 2 státy měří více než 2000 km, Indie a Pákistán spolu nemají dobré vztahy, a po zemi lze tedy přejít jen na jednom jediném místě, na přechodu Wagah Border.
Jako akt míru pak od r. 1986 na hranici probíhá každý den tzv. ceremoniál uzavírání hranice, kterého se aspoň na indické straně zúčastní několik tisíc lidí. Perfektně secvičené představení z obou stran je opravdovým zážitkem, který by žádný návštěvník Amritsaru neměl vynechat.
