Tip pro vás:
Z místních vín si k jídlu vyberte třeba Vino nobile di Montepulciano. Pochází z jižní části regionu a je vynikající.
Láska prochází žaludkem, proto si patrně tolik lidí zamilovalo Toskánsko. Místní kuchyně je velmi jednoduchá, s důrazem na kvalitu a pohostinnost. Jako předkrm si dejte kousek sýra namočený do marmelády, jako „primo“ pici, jako „secondo“ florentský biftek a jako sladkou tečku třeba cantucci namočené do vína. A nejen to… Představujeme vám pět pokladů toskánské kuchyně, bez jejichž ochutnávky nesmíte odjet. Dobrou chuť!
1. Prim hraje: Bistecca alla fiorentina di chianina
Bistecca alla fiorentina připravená moderně na tři způsoby
Bistecca alla fiorentina neboli biftek s kostí je snad tím nejtoskánštějším pokrmem vůbec. Maso se servíruje jen lehce propečené a podává se s jednoduchou přílohou či přízdobou, aby vynikla jeho lahodná chuť.
Ta nejlepší bistecca se tu připravuje z ušlechtilého plemene skotu chianina. Jedná se o nejstarší a největší druh skotu, který v dnešní Itálii chovali už staří Etruskové. Bílé krávy se nejčastěji chovají na soukromých farmách s přísným dohledem na to, jak skot žije, což se na kvalitě masa samozřejmě znatelně projevuje. Bistecca alla fiorentina z masa chianina je toskánské TOP, které vašim chuťovým buňkám v Toskánsku jednoduše musíte dopřát.
Chcete-li ochutnat typicky toskánsky připravené vepřové maso, pak v jídelním lístku hledejte pokrm s názvem peposo, vepřové maso připravované na pepři.
2. Pici – nudle dlouhé a ještě delší…
Tlusté ručně dělané pici s jednoduchou rajčatovou omáčkou
Těstoviny v italském menu nikdy nechybějí a ani v Toskánsku tomu nemůže být jinak. Zdejší kuchyně stojí na prostých, zato ale prvotřídních, poctivých surovinách.
Je to venkovská kuchyně výrazných chutí, jejíž recepty nikdy nejsou příliš komplikované. A takové jsou i místní těstoviny. Kraj Toskánsko, a zejména pak jeho jižní oblast, reprezentují tzv. pici [piči], někdy označované i jako pinci [pinči].
Jsou to vlastně velké, obvykle ručně dělané silné špagety, upravované dále na různé způsoby. Udělat z jednoduchého těsta z mouky, vody, někdy vejce a trochy olivového oleje pěkně dlouhé a stejnoměrné pici, to chce grif, který ale jako by se tu dědil z generace na generaci. Pak už stačí k těstovinám přidat tu správnou omáčku a kouzlo je hotovo. Nejčastěji se tu pici jedí s omáčkou z rajčat a česneku.
3. Sladké mandlové pokušení – cantucci
Cantucci se namáčejí do lahodného Vin Santo
Tradiční toskánské cantucci jsou vlastně velmi tvrdé a křupavé suchary z mandlového těsta s kousky celých mandlí uvnitř. Jsou charakteristicky protáhlé, krájené na šikmo z válečku. Běžně se podávají v doprovodu s likérovým vínem, hlavně s Vin Santo – slámovým vínem, do kterého se namáčejí.
Údajně poprvé se začaly cantucci připravovat v toskánském Pratu, kde sušenky ještě opékali, aby jim déle vydržely. Typické cantucci jsou z mandlí, ale pochutnáte si tu i na mnoha jiných druzích – s kakaem, čokoládou, pistáciemi… Dózička s touto pochoutkou nechybí snad v žádné toskánské domácnosti a bezpochyby vás zláká také na pultech toskánských barů.
4. Lampredotto – street food alla Toscana
Lampredotto je florentská jednička ve světě fast foodu
Jdete po Florencii po ulici a přepadne vás hlad – co si dáte? Chcete-li ochutnat něco typického, pak je volba jasná: lampredotto. Kulaté rozkrojené bílé pečivo, které v sobě ukrývá náplň z hovězích drštěk a aromatických bylinek, neboli takzvanou salsa verde.
Název získalo lampredotto podle ryby mihule, která tu žije ve vodách Arna a která svým tvarem i barvou připomíná hovězí žaludek.
Lampredotto se připravuje a jí už od 15. století, kdy si ve Florencii, a později i jinde v Toskánsku, začali své první provozovny otevírat tzv. lampredotáři, tedy specialisté na zpracování hovězích vnitřností, jejich čištění a následné vaření. Několik stánků s tímto typickým pouličním občerstvením se ve Florencii nachází dodnes a těší se velké oblibě.
5. Poctivá toskánská polévka ribollita
Hutná polévka ribollita se často jí jako samostatný chod
Máte chuť na něco teplého a zdravého, co zasytí? Pak je tu pro vás toskánská polévka ribollita. Zeleninová polévka s kapustou, fazolkami a chlebem, která je velmi hustá – a v závislosti na použité zelenině a bylinkách také pěkně aromatická.
Ribollita v překladu znamená „znovu povařená“ a polévka se tak označuje patrně proto, že dříve ji hospodyně obvykle připravovaly ve velkém množství a v následujících dnech ji pouze ohřívaly.
Pravá ribollita se tak údajně vaří minimálně dvakrát, jinak by se jednalo o klasickou zeleninovou polévku zahuštěnou chlebem. S každým dalším ohříváním je údajně jen lepší a lepší…
Aby vás nic nezaskočilo…
Sýry se v Toskánsku namáčejí do marmelády či do medu
K toskánským gastronomickým pokladům patří i výborné sýry. Vychutnejte si je tak, jak si je oblíbili místní – namočené do marmelády nebo do medu. A nevynechejte ani ochutnávku místních uzenin.
Nemělo by vás také překvapit, že toskánský chléb není vůbec slaný. Když si na něj nakapete třeba olivový olej z místní produkce, nebude chuť pleje díky nevýraznému chlebu ničím přebitá.
