V 5 ráno vstávat, rychle do práce, v poledne do sebe v 30ti minutové přestávce naládovat oběd, odpoledne rychle domů, popracovat kolem domu, na večeři chleba se salámem a v 9 hodin usnout u televize… Tak tohle lidé v Barceloně neznají.
Španělské dopoledne
Obvykle tu pracovní doba začíná nejdříve v 9:00, ale nejčastěji je to v 10:00. Vyučování ve školách začíná také v 9:00.
Takže budík zvoní v barcelonských domácnostech až tak v osm hodin. Následuje společná snídaně – něco sladkého – typické jsou churros (něco jako naše koblihy) namáčené do čokolády, pro dospělé káva s mlékem (s mlékem se pije pouze ráno, přes den už jenom černá). Pokud není čas posnídat v klidu doma, můžete si bez problémů dát snídani na ulici buď u stánku s Churros nebo v kavárně.
Doba oběda
Typickým obědovým jídlem může být třeba bramborová omeleta
Ve Španělsku trvá dopoledne až do 14:00, kdy začíná nejoblíbenější část dne – siesta. Obchody a kanceláře se zavřou a otevřou se restaurace. Ve městech se obyvatelé málokdy stravují doma, do restaurací se chodí jak na obědy, tak většinou i na večeře. Nejobvyklejší je si dát „Menu del día“ – to se obvykle skládá z předkrmu (primo plato), hlavního jídla (segundo plato) a dezertu.
K tomu se pije víno a na závěr černá káva. Španělská kuchyně je velmi chutná a vyznačuje se hlavně jednoduchostí a čerstvostí ingrediencí – tedy ryb, masa, zeleniny, olivového oleje a jako koření se používá hlavně pepř a sůl. Ve Španělsku jsou stále velmi oblíbené tržiště s potravinami, kam chodí nakupovat jak ženy v domácnostech tak i kuchaři z restaurací.
Na oběd je dost času, protože siesta končí nejdříve ve čtyři hodiny, ale spíše až v pět. Pak se začíná opět pracovat a konec pracovní doby je kolem osmé hodiny večer. U dětí ve školách je to podobné – mají dopolední a odpolední vyučování a pak následují kroužky do osmi hodin večer.
Pomůžeme s výběremZájezdy do Španělska – srovnání a doporučeníPo práci, legraci...
Po skončení práce se málokdy jde domů. Je zvykem zastavit se s přáteli nebo kolegy v baru na skleničku a něco k zakousnutí před večeří – na tzv. tapas. To jsou v podstatě jednohubky k vínu nebo pivu. Správné tapas by mělo být na tři kousnutí. Pokud má někdo již větší hlad nebo chce sdílet tapas s přáteli objedná si „ración“ – porci, tedy celý talíř jednohubek.
A když už mluvíme o sdílení: ve Španělsku nikdy neuslyšíte otázku: „Budete platit dohromady nebo zvlášť?". Vždy se platí dohromady – buď se na účet u stolu složíte nebo pokaždé zaplatí někdo jiný. Španělé mají jedno úsloví – sdílení je život.
Po malé večerní svačince se buď jde domů na večeři, nebo do restaurace. Restaurace začínají vařit až kolem deváté hodiny večerní a není neobvyklé dojít na večeři před půlnocí. Samozřejmě najdete restaurace, které vám udělají jídlo již dříve, ale jsou to ty, které jsou zaměřeny na turisty a místní tam nepotkáte.
Hojně se večer otevírají obchůdky a stánky s polotovary nebo hotovými uvařenými jídly, které se zabalí, a pak se mohou jako večeře servírovat doma. A po půlnoci se jde spát.
A co víkend?
O víkendu podnikají rodinné výlety
A přijde víkend, který je třeba si užít. Buď s přáteli, nebo s rodinou. Španělé jsou velcí gurmáni, takže i o víkendech rádi navštíví nějakou restauraci, kde si dají specialitu dne. Jenom spát se jde později. A pokud se hraje fotbal, tak jsou všechny bary natřískané, protože sledovat zápas doma sám v televizi – to se prostě nedělá.
Můžeme debatovat o tom, zda je lepší náš životní styl nebo ten španělský, kdy se domů chodí jen spát. Můžeme říct, že my máme více času odpoledne, zatímco oni pracují celý den (i když produktivita práce ve Španělsku tomu moc neodpovídá). A oni mohou říct, že se dožívají vyššího věku, že mají v průměru daleko méně „civilizačních“ chorob a že umí žít.
Co na závěr říct? Zkuste si na vlastní kůži španělský rytmus života alespoň na chvíli. Jistě to stojí za to.
