Do Říma turisté jezdí v první řadě za antickými památkami. Koloseum a Forum Romanum ohromí snad každého, kdo je spatří poprvé. Jako průvodkyně poznávacích zájezdů do Itálie se ale snažím do klasických procházek městem vložit i něco navíc, co Řím přiblíží českým návštěvníkům. Je to připomenutí osobností z českého prostředí, které tu byly před námi.
Vyrážíme za poznáním
V programu zážitkových zájezdů do Říma vždy bývá něco navíc, ať je to antická Ostia Antica, renesanční Florencie, nebo Orvieto s překrásnou gotickou katedrálou.
Na samotný Řím nám vychází minimálně dva a půl dne, někdy, podle letového řádu, stihneme v pohodě i dopolední vycházku před odjezdem na letiště. Ubytováni jsme blízko stanice metra, které nás dopraví k nádraží Termini. Odtud je to pár minut pěšky ke kostelu svaté Praxedy.
Když se král hněvá, arcibiskup prchá a Nepomuk platí
Interiér kostelu svaté Praxedy
Kostel svaté Praxedy rozhodně nepatří k všeobecně známým místům v Římě, ale nás tu čeká první česká stopa. Je tu náhrobní deska pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna, který v důsledku sporů s králem Václavem IV. raději zmizel do Říma, kde později také zemřel a byl pohřben.
Prchlivý Václav si zchladil žáhu na nešťastném vikáři Johánkovi z Pomuku, jehož příběh je dobře známý. Údajně nechtěl králi prozradit zpovědní tajemství královny a zaplatil za to životem. Trvalo to až do roku 1729, kdy byl Johánek už pod jménem Jan Nepomucký svatořečen v lateránské bazilice.
V jedné z kaplí v levé lodi visí světcův obraz, ale sv. Jana bychom na něm asi nepoznali. To v kostele Santa Maria dell´Anima se nemůžeme splést, Janovi tu svatozář z pěti zlatých hvězd nechybí. Na jednom z obrazů tu jsou dokonce Janové hned dva, svatý Nepomuk a blahoslavený Sarkander. Kostel máme na trase cestou z náměstí Navona k Andělskému hradu.
Čtení: Zájezdy do Říma – srovnání a doporučeníStopy moravských Pernštejnů
Hned u vchodu najdete mramorový náhrobek Maxmiliána z Pernštejna
Prohlídka Říma zahrnuje i jednu ze čtyř hlavních papežských bazilik Santa Maria Maggiore. Hned u vchodu se zastavíme u mramorového náhrobku Maxmiliána z Pernštejna. Tento mladík měl před sebou nadějnou diplomatickou kariéru, bohužel zemřel roku 1593 ve věku pouhých 17 let.
Uznávám, nešťastného Maxmiliána asi zná málokdo, to spíš rodové sídlo hrad Pernštejn, který si zahrál v mnoha pohádkách. Pernštejnové jsou také spojeni se soškou Pražského Jezulátka.
Do Prahy ho ze své domoviny přivezla Maxmiliánova matka, španělská šlechtična Marie Manrique de Lara, provdaná za nejvyššího kancléře českého království Vratislava z Pernštejna. Paní Manrique si zaslouží náš obdiv, vždyť přivedla na svět celkem 21 dětí. Maxmiliánův náhrobek zdobí černá zubří hlava, rodový znak Pernštejnů.
V Římě zněla staroslověnština
Vedle baziliky najdete kapli s další českou stopou
Další česká stopa nás čeká hned ve vedlejší kapli. Je to mramorová deska s nápisem ve slovenštině, kde papež dává svolení používat jako liturgický jazyk vedle latiny a řečtiny také staroslověnštinu. Zasloužili se o to nám známí solunští bratři, svatý Konstantin a Metoděj.
Sem do baziliky to měli kousek, pobývali v benediktinském klášteře naproti. Z kláštera je dnes střední škola, ale pobyt slovanských věrozvěstů připomíná pamětní deska. Text nemusím své skupině překládat, protože je opět slovensky.
Josef Mánes a fontána di Trevi
Josef Mánes bydlel v ulici Via della Stamperia
Nejslavnější římská fontána nesmí v programu chybět. Svého času ji obdivoval i český malíř Josef Mánes, který pár týdnů bydlel v ulici Via della Stamperia. Snad tu chtěl zapomenout na svou lásku Františku Šťovíčkovou z Kňovic u Sedlčan.
Dívka v rodině Mánesů sloužila, snad Josefovi stála i modelem, a protože byla mladá a hezká, dopadlo to, jak si asi domyslíte. Josef by se s matkou svého budoucího dítěte rád oženil, ale zasáhla dominantní sestra Amálie.
Františku i s „outěžkem“ vyhnala a poddajný Josef se nezmohl na protest. Čtenáři, nepodsouvám ti žádné bulvární smyšlenky. Z Kňovic pocházela moje prababička a s rodinou Františky se dobře znala.
Svatý Václav ve Vatikánu
Další českou stopu najdete v bazilice sv. Petra
Jako jediný národ máme v bazilice sv. Petra kapli věnovanou národnímu světci sv. Václavu. Před několika lety byl cílem českých věřících také hrob kardinála Berana, který v římském exilu zemřel a jeho ostatky spočinuly v tzv. grotte, podzemním pohřebišti. Jeho přání být pohřben doma se splnilo v dubnu 2018.
V Římě bychom našli ještě mnoho dalších českých stop z dávné historie (socha sv. Vojtěcha), doby nejslavnější (hospic pro české poutníky založený Karlem IV.) i dějin novodobých (pomník Jana Palacha). Ale to už je nad rámec našeho římského pobytu a na delší povídání.
