15 věcí, které jste možná o římském Koloseu nevěděli: komu život dalo, komu vzalo a kam mizí milióny

Petra Římská Petra Římská, Průvodce Radynacestu.cz Vydáno 28. 2. 2018 • Přečteno 2131x

Římské Koloseum je opravdu výjimečná stavba, a přesto jsou věci, které tají. Od jména přes tvar až po stamilionové náklady.

Vyberte si z našich 28 zájezdů do ŘímaZobraz zájezdy

Víte, že...

Koloseum bylo zobrazeno na lícní straně olympijských medailí až do roku 2000? Dodnes je také vyraženo na rubové straně pěticentové euromince.

Jedna z nejvíce obdivovaných památek světa pro svou nevyčíslitelnou historickou a archeologickou hodnotu, symbol Říma, památka všech památek Apeninského poloostrova a pýcha všech Italů… Kdo by neznal římské Koloseum, jež už 2000 let přihlíží slávě i pádům Věčného města. Opravdu o něm ale víte všechno? Vsadíme se, že těchto 15 zajímavostí vás překvapí. 

Jeden středověký mnich napsal: „Dokud stojí Koloseum, bude stát i Řím, ale pokud Koloseum padne, padne i Řím a s ním celý svět.“ Tak důležitou roli mu přisuzovali už naši dávní předkové. Určitě jste o této stavbě mnoho slyšeli, četli, viděli. Možná jste měli i osobní příležitost obdivovat její monumentalitu a uvnitř procítit všudypřítomnou jedinečnou atmosféru... Možná je ale ještě stále pár věcí, které jste o Koloseu dosud nevěděli. Tady jsou.

1. Jeho skutečné jméno je Flaviovský amfiteátr

Flávioský amfiteátrFlávioský amfiteátr

V době výstavby se jednalo o jeden z mnoha amfiteátrů, které byly na území Římské říše navrženy. Přídomek „Flaviovský“ získalo Koloseum na počest císařů, kteří z této dynastie pocházeli a zasloužili se o jeho vznik.

Jednalo se o císaře Vespasiana Flavia, jenž stavbu zahájil, a jeho syny Tita a Domitia, za jejichž vlády byla stavba dokončena a rozšířena.

Cestování je naše vášeň. Místa a program vybíráme podle vlastního konceptu zaměřeného na zážitky.

2. Na místě Kolosea bylo jezero

V letech 54–68 našeho letopočtu vládl Římské říši bezcitný císař Nero. Zatímco svému lidu nic nedaroval, sám si žil v luxusu a přepychu. V těsné blízkosti místa, kde dnes stojí Koloseum, měl svůj rozlehlý palácový komplex, který se rozprostíral na ploše větší než 120 hektarů. Některé části domu byly pozlaceny a zdobeny mušlemi a slonovinou.

Vedle paláce si nechal zbudovat umělé jezero, po kterém se rád ve chvílích volna projížděl svou lodí. Po jeho smrti nechal nově nastoupivší císař Vespasianus jezero vysušit a na jeho místě nechal postavit amfiteátr určený k pobavení obyvatel, čímž chtěl nechat římský lid zapomenout na prožité hrůzy a symbolicky jim tak město navrátit.

Čtení na podobné témaŘím: Elegantní monarcha v letechPřečíst

3. Název Koloseum pochází až ze středověku

U Neronova jezera stávala v minulosti monumentální socha císaře v nadživotní velikosti. Ačkoli císař Vespasianus nechal jezero vysušit, obrovskou sochu ponechal.

Hlava císaře byla odstraněna a její místo nahradil obličej slunečního boha Hélia. Soše byla až do středověku přisuzována zázračná moc a její „kolosální“ velikost se ujala v názvu nového amfiteátru.

4. Není kulaté... má totiž tvar oválu

Stavba má elipsovitý tvar s obvodem 527 metrů. Na délku měří 189 metrů, na šířku 156 metrů. Celková rozloha je 24 000 metrů čtverečních a původně mělo 52 metrů na výšku.

Ačkoli dnes už měří jen kolem 48 metrů, stále je Koloseum největším amfiteátrem na světě.

5. Bylo postaveno za pouhých osm let

Víte, jak rychle bylo postaveno?Víte, jak rychle bylo postaveno?

Stavební práce začaly v roce 72 a o osm let později se Koloseum už skvělo v plné kráse. Na jeho hrubou stavbu bylo použito více než 100 000 metrů krychlových vápence.

Na rozdíl od současného stavu bylo původně celé obloženo mramorem, kterého se údajně dovezlo 50 000 povozů. V každém výklenku stála socha a vnitřní chodby byly bohatě zdobeny malovanými štuky.

6. Zahajovací hry trvaly sto dní

Ihned po otevření Kolosea se konaly tzv. inaugurační hry, jež trvaly nepřetržitě celých 100 dní. Byly zdarma pro všechny občany Říma a bylo při nich zabito více než 9 000 kusů divoké zvěře.

O život přišlo také mnoho trestanců, gladiátorů a bojovníků s divou zvěří...

7. Kapacita byla až 70 tisíc diváků

Koloseum poskytovalo místo až pro 70 000 lidí. Čtyři řady lavic pojaly až 60 000 diváků sedících podle společenského postavení, dalších 10 000 osob tvořící obecenstvo mohlo stát v nejvyšším patře.

Díky důmyslně promyšlenému systému osmdesáti vchodů a logicky uspořádaným vnitřním chodbám byla celá tato masa lidí usazena bez problému do deseti minut! Z toho by si i dnešní architekti mohli vzít příklad.

8. Nepřízeň počasí řešila zahrnovací plachta

V deštivých nebo naopak příliš slunečných dnech bylo možné Koloseum zakrýt obrovskou plachtou sestavenou z 80 rozměrných kusů textilií, jež poskytovala příjemné sucho a stín.

Byla přivázána k 240 stožárům na vrcholu a lany spojena s tzv. holci ukotvenými před amfiteátrem, čímž se s ní snadno manipulovalo.

9. Bilance: přes milion zvířat a půl milionu lidí

Vedle známých gladiátorských zápasů se v amfiteátru pořádaly rekonstrukce slavných bitev, dramata založená na klasické mytologii, popravy a zápasy s divou zvěří.

V průběhu staletí bylo v Koloseu usmrceno přes milion kusů zvířat, přičemž z nalezených kosterních pozůstatků víme, že se jednalo také o cizokrajná zvířata, která na Apeninském poloostrově nežila a byla dovážena z římských kolonií z celého světa.

Při archeologickém průzkumu byly nalezeny pozůstatky kostí medvědů, tygrů, lvů, nosorožců, hrochů i žiraf. Půl milionu lidských obětí představují krom gladiátorů především zločinci, trestanci a váleční vězni.

10. Bez něj by neexistovaly další stavby

Bazilika sv. PetraBazilika sv. Petra

Když byly roku 404 zrušeny gladiátorské souboje a Koloseum tak přestalo sloužit svému účelu, jeho význam upadal. V následujících staletích mnohokrát posloužil jako kamenolom.

Dnes víme, že mramor z fasády byl znovu použit při stavbě baziliky svatého Petra ve Vatikánu, další stavební materiál dnes tvoří součást různých kardinálských paláců.

Znovuvyužívání kamene odvezeného z Kolosea trvalo až do 18. století. Odhaduje se, že současný stav je pouhá třetina původní stavby!

11. Sloužilo k různým účelům

Od dob raného středověku, kdy stavba přestala sloužit zábavě, se využívala k různým jiným účelům. Tvořila základ pro přístavbu obytných paláců, byla pevností, skladištěm, sněmovním prostorem i křesťanskou svatyní…

V období fašistické diktatury byl také vznesen návrh přetvořit Koloseum v luxusní hotel pro turisty a poutníky.

12. Je základnou pro botanický výzkum

Tohle by vás určitě nenapadlo. Díky dovozu zvěře z exotických zemí se uvnitř amfiteátru uchytila semínka různých exotických rostlin. Jedinečné mikroklima jim poskytlo úrodnou půdu, a tak se sem botanikové z celého světa už od 19. století sjíždějí provádět výzkum.

Je to malý zázrak, ale dosud identifikovali přes 350 různých druhů rostlin, které v Římě nemají přirozené prostředí.

13. Symbol podpory mezinárodní kampaně

Je více než symbolické, že už přes 15 let se Koloseum připojuje k podpoře mezinárodní kampaně proti trestu smrti. Každý rok 30. listopadu se od 18.30 hodin Koloseum osvětlí, čímž Italové symbolicky vyjadřují jasné odmítnutí trestů smrti, stále tak běžné v jiných zemích.

Poslední listopadové datum odkazuje na rok 1786, kdy byl zrušen trest smrti v Toskánském velkovévodství.

14. Pódium jen pro vyvolené

Koloseum běžně neslouží jako koncertní hala. Veřejná vystoupení se zde pořádají jen ve zcela výjimečných případech. Je opravdu jen pár celebrit, jimž se dostalo cti hostovat uvnitř Kolosea. A komu se to podařilo?

Vystupoval tady Paul McCartney, Ray Charles, Elton John a Andrea Bocelli. V rámci koncertu za mír zazpívala v amfiteátru také čtveřice Noa, Mercedes Sosa, Khaled a Nicola Piovani.

15. Nejnákladnější památka v celé Itálii

Jedná se o nejnavštěvovanější památku ItálieJedná se o nejnavštěvovanější památku Itálie

To, že je Koloseum zcela nejvíce navštěvovanou památkou na Apeninském poloostrově, asi zas tak nepřekvapí. Do jeho útrob vstoupí přes 6 000 000 návštěvníků ročně. Na vstupném si tak ročně „vydělá“ zhruba 40.000.000 EUR.

Zdá se to být obrovská spousta peněz, jenže jen na údržbu kolosální stavby je každý rok vynaloženo 100.000.000 EUR.

V loňském roce například probíhalo precizní čištění vápencových bloků, které byly zašpiněny smogem z výfukových plynů vozidel, jež jezdí po silnici vinoucí se kolem Kolosea. Jen tato jediná úprava stála Itálii 25 milionů EUR.

Petra Římská

Petra ŘímskáPrůvodce Radynacestu.czExpert Radynacestu.cz

Těmito místy Vás provedu osobně

To nejlepší z Benátek
10. – 13. 8. 2018

To nejlepší z Benátek

16 490 Kč
z Prahy
To nejlepší z Říma
8. – 11. 9. 2018

To nejlepší z Říma

15 490 Kč
z Prahy

Vyberte si z mých 8 zájezdů

Itálie (Řím)

Bude to jen váš Řím

Vyberte si jeden z našich 28 zájezdů do Říma

Zobrazit aktuální zájezdy do Říma

Nejbližší volný zájezd odlétá již 2. července



URL stránky: www.radynacestu.cz/magazin/15-veci-ktere-jste-mozna-o-rimskem-koloseu-nevedeli/

Doporučujeme z Itálie

Nejnovější z Itálie



68 pečlivě vybraných cestovatelských zážitků
Osobně prověřeno průvodci!

Přihlašte se do Newsletteru a cestujte výhodně!

Tento web vyžaduje používání cookies. Více zde. OK