Tip pro vás:
Řím je ideálním výchozím místem pro výlety do okolí: do Ostie za zaniklým antickým městem, do Fregene k Tyrhénskému moři, do slavných vil v Tivoli, k jezeru Albano k letní papežské rezidenci Castel Gandolfo, do Ariccie za vyhlášeným vepřovým na rožni, do Frascati za vínem…
Věčné město a věčná láska. V Římě nebudete vědět, jestli objevovat památky ze všech období lidských dějin, vstřebávat atmosféru bezcílným příjemným brouzdáním v místních uličkách, jako vystřižených z nesmrtelných filmových záběrů, popíjet kávu a bavit se s přívětivými Římany, nechat se unášet exkluzivními poklady v místních muzeích… anebo si prostě sednout do parku a užívat si života. A užívat si Řím. Roma. Čteno pozpátku: amor – láska.
Všechny cesty vedou do Říma. Anebo snad z Říma? Byli to právě staří Římané, kteří cesty stavěli, aby Řím spojili s důležitými a strategickými místy ve své říši. Ať už byl Řím založen 21. dubna 753 př. n. l., jak praví pověst spojená s vlčaty Romulem a Remem, anebo nejspíš někdy úplně jindy, jedno je jisté: italské hlavní město své návštěvníky dodnes vítá s otevřenou náručí a je legendou, která vždy něčím překvapí a nikdy neomrzí.
Krása v atmosféře
Řím je nádherný. Je nádherný za svítání, kdy se po nočním ruchu velkoměsta začne rozednívat a slunce se objeví kdesi v dálce nad Tyrhénským mořem. Vůně moře, jako by byla cítit až sem, mísená se zápachem výfukových plynů z aut a motorek, odérem z odhozených odpadků i čerstvě nastříkaných luxusních parfémů místních obyvatel.
Řím je nádherný přes den i v noci, kdy je krásně nasvětlený. Je nádherný, když se slunce začne snášet za obzor a tlumeným hřejivým světlem ozáří charakteristické římské střechy. Ze spleti střech se tu a tam vynoří exoticky působící koruny borovicí pinií, sloupy a obelisky, Vittoriano, anděl zdobící Andělský hrad, a hlavně typické kopule zdejších chrámů, na jejichž stavbě a výzdobě se podíleli šikovní architekti zvučných jmen. Za všechny jmenujme svatopetrskou baziliku ve Vatikánu. Město bylo údajně založeno na sedmi pahorcích, a tak se není čemu divit, že si ho lze prohlédnout z tolika krásných vyhlídek.
Dominuje okrová barva, cihlová, příjemně tlumená… Oknům domů nesmí chybět okenice a všude je příjemně živo a hezky. Narazíte tu na zákoutí jako vystřižená z těch nejlepších italských filmů i na moderní stavby, jako například MAXXI, protože „věčné město“ je opravdu věčné a nežije jen ze své slavné minulosti, žije dál.
Za památkami pomalým krokem
V Římě je všechno tak blízko od sebe! Stoupněte si doprostřed Fora Romana, někdejšího politického, kulturního a společenského centra Římské říše. Zadívejte se na „vznešené ruiny“, zavřete oči a za doprovodu zpěvu ptáků, charakteristického houkání místních sanitek a ševelení turistů se zamyslete, jak se tu asi žilo už kdysi dávno před naším letopočtem, kdy právě v těchto místech římští představitelé promlouvali ke svému lidu.
Stačí pár desítek metrů a na ulici Císařských fór (Via dei Fori Imperiali), vedoucí od Benátského náměstí (Piazza Venezia) ke Koloseu, si zase můžete představit, jak tudy mašírovaly Mussoliniho vojenské průvody. A to dávno poté, kdy si tu své instituce stavěl třeba císař Traján, a dávno předtím, než se tu na staré zbytky zdí začal promítat videomapping a působivé filmy a na ulici startují slavné maratony.
A pak se vydejte k věhlasným Španělským schodům (postaveným Francouzi v oblasti tehdy zhusta osídlené Angličany, nedaleko španělského velvyslanectví u papežského stolce), pod nimiž začíná nejvyhlášenější římská ulice s luxusní módou Via dei Condotti, jež nese jméno odvozené od toho, že právě tudy přitékala do Říma ta nejlepší voda. Ostatně šikovné římské fontánky dodnes občerstvují Římany i další návštěvníky města, které se jen tak neokouká.
Akvadukty sem přivedli už staří Římané, aby měli vždy čerstvou a chutnou vodu, přitékající třeba i z okolních kopců kraje Lazio (kde se pěstuje i dobré víno), a nemuseli mít obavy z toho, že jim nepřítel otráví vodu ve studni.
Na barokní fontány, jako třeba na slavnou Fontanu di Trevi, je radost pohledět. Stejně tak jako na všechny další římské památky a zajímavá místa.
Čtení: Zájezdy do Říma – srovnání a doporučeníČeské stopy ve věčném městě
Spletí okolních uliček kolem Via dei Condotti a dlouhé Via del Corso pak stačí zabrouzdat za pár rohů a ocitnete se v jednom ze stovek římských kostelů. Údajně jich je ve městě tolik, jako je dnů v roce – což ale není tak docela pravda, ve skutečnosti jich je mnohem víc.
Jednu z kaplí zvenčí nenápadného kostela San Lorenzo in Lucina vyzdobil Emil Holárek, český malíř z Loun. A to je jen začátek kapitoly o tom, jak do Říma jezdil na korunovační cesty Karel IV., jak tu na Aventinu působil svatý Vojtěch a jak Římané mířili zase na oplátku do českých zemí.
Římský seznam „co dělat“ a „co navštívit“ je nekonečný a neustále se mění a rozšiřuje. Jen si představte takové rozšiřování místního metra, tedy jednoznačně nejpohodlnějšího dopravního prostředku pro delší přesuny po městě. Stačí „kopnout do země“ a archeologický nález je na světě. A pak se na něm bádá, pracuje… až se nakonec zpřístupní veřejnosti anebo vystaví v jednom z mnoha římských muzeí.
Mezitím už možná jiné památky trochu zchátrají, ale upřímně – když jsou omítky zdejších šarmantních paláců lehce oprýskané, má to svůj půvab. A že tu takových paláců je! Stavěli si je státníci, církevní představitelé i zámožní šlechtici a jejich stěny mají co vyprávět.
Ochutnat a vychutnat
Všechno poznat nejde a rozhodně ne během jediné návštěvy. To je potřeba mít na paměti. Aby byl dojem z Říma kompletní, je žádoucí zastavit se a načerpat atmosféru tohoto jedinečného města třeba od skleničky s dobrým vínem, s chutí lahodné kávy na rtech, osvěžující zmrzlinou se šlehačkou v ruce… Bez posezení nad jedním z tradičních pokrmů spaghetti alla carbonara by návštěva Říma snad ani nebyla kompletní. Cestování prochází žaludkem a v Itálii to platí dvojnásob.
A kdy se do Říma vydat? Kdykoliv! Turistům svědčí jaro a podzim, ale takový výlet do vánočně vyzdobeného Říma, kde se zelenají pomerančovníky a přes den mohou mít sluneční paprsky opravdu sílu, má něco do sebe.
Léto v rozpáleném Římě (tedy Prázdniny v Římě?), kdy jsou jeho ulice poloprázdné, protože místní odjíždějí na prázdniny k moři nebo do hor, má také své kouzlo. Voda neustále teče, pinie i vysoké domy kolem úzkých uliček poskytují stín, vánek vonící mořem je příjemně chladivý, parky vybízejí k odpočinku… A navíc letní večerní a noční život od chvíle, kdy sluneční paprsky přestanou pálit a teplo jen sálá z kamenů, jimiž jsou vydlážděna náměstí i ulice, je jednoduše potřeba zažít.
Řím, to jsou ulice, kudy kráčely (vznešené) dějiny, a paláce, za jejichž zdmi se psala vysoká politika. To jsou ulice, kde se před zraky (náhodných) kolemjdoucích odehrával běžný každodenní život se svými slastmi a strastmi, popravami i vznešenými ceremoniemi.
Je to město, kde na vás dýchne doba dávno minulá a zároveň máte pocit, že jste ve středu dění: teď a tady. Je to neutuchající energie a jedinečná atmosféra, která vás pohladí u srdce.
