Víte, že…
Konstrukční soustava dřevěných krovů Notre-Dame je proslulá svou hustotou. Podle odborníků na konstrukce historických staveb muselo na jejich výrobu padnout až 21 hektarů dubového lesa.
Návštěva Paříže je jako lekce anatomie. Hlavní cévou je řeka Seina. Pletivo žil sestává z pulzujících tříd a ulic. Plícemi, jimiž se Paříž nadechuje, jsou Bouloňský a Vincenneský lesík. A její prudce tepající střed tvoří ostrůvek Cité se slavnou katedrálou Notre-Dame. Když však minulé pondělí propukla malá vížka katedrály v plamen, na chvíli se zastavil dech všem, jejichž srdce bije pro Paříž i její památky.
Katedrála Notre-Dame, jež v roce 2013 oslavila své 850. narozeniny, je mnohdy tím prvním, co si návštěvníci Paříže vyznačí v mapě. Neštěstí v podobě požáru, v jehož důsledku kompletně shořela střecha katedrály i věž nad křížením centrální a příčné lodě, tak s napětím a obavami sledovali lidé po celém světě.
Po nedávné schůzi francouzské vlády, kde byla hlavním bodem programu rekonstrukce shořelé věžičky, je jasné, že nová věž zdaleka nemusí být co nejbližší originálu, ale že se od něj může naopak lišit.
Ale až samotný konkurz definitivně rozhodne, zda se věžička skutečně zrekonstruuje do stejné podoby, nebo zda vznikne vížka nová, přizpůsobená technikám a výzvám dnešní doby. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by plánovaná doba její obnovy neměla přesáhnout pět let.
Zprávy o hořící katedrále vzedmuly velkou vlnu solidarity. Na nákladnou obnovu se tak již zhruba po dvou dnech od vypuknutí ničivého požáru vybraly stamiliony eur. Správu těchto prostředků bude mít na starosti zvláštní výbor.
