Víte, že…
Všechny části melounu jsou jedlé. Zatímco v Evropě se kysele chutnající kůra vyhazuje, v Číně ji seženete nakládanou nebo třeba smaženou.
Známe skvělý recept na to, aby loučení s grilovací sezonou bylo o něco lehčí. Říká se mu melounový steak. Jen málokterý pokrm v poslední době vzbudil mezi Newyorčany tolik rozruchu jako tahle krvavě červená, velmi šťavnatá pochoutka netradiční chuti. Jsme přesvědčeni, že ještě dnes – stejně jako my – poběžíte do zeleniny a rozpálíte gril, nebo si rovnou koupíte letenku do New Yorku.
Will Horowitz, šéfkuchař vyhlášené barbecue restaurace Ducks Eatery v newyorské čtvrti East Village, povýšil zeleninu na jiný level a z obyčejného vodního melounu udělal takřka přes noc hvězdu sociálních sítí. Svým melounovým steakem, jenž na první pohled vypadá jako pečínka do křupava vypečená, vzbudil nebývalý rozruch a doslova „zbořil“ internet.
Lidé se okamžitě začali hádat, zda je falešná pečeně skvělý nápad, nebo zda jde jen o další z řady bezmasých propadáků, jimiž se barbecue restaurace snaží chytit do pasti i zaryté vegetariány. Jeden z účastníků internetové diskuse dokonce prohlásil: „Vegani zašli příliš daleko.“
Za originální chutí melounové pečínky se skrývají dlouhé hodiny poctivé přípravy. Nejprve se meloun osm hodin udí a pak se čtyři dny maceruje ve slaném nálevu z koření, soli a kulinárního popela. Poté se meloun vrátí do udírny, kde si pobude dalších osm hodin. A na závěr celá pochoutka míří na pánev s rozmarýnem a melounovým výpekem.
Když vám ji pak naservírují na stůl, vypadá úplně jako pečené maso s pěkně křupavou kůrkou. Hned po rozkrojení však vydá svou svěží melounovou vůni. Jakmile se poprvé zakousnete, povrch bude tuhý, slaný a bude chutnat po mase. Ale když se vaše zuby zaboří hlouběji, ucítíte záplavu sladké chuti, která se nebude podobat ničemu, co jste kdy jedli. Výsledek je totiž vynikající.
Kde a kdy?
Ducks Eatery, 351 E 12th Street, New York; Ne–Čt: 17.00–22.00 hod, Pá–So: 17.00–23.00 hod. O víkendu je navíc podáván typický newyorský brunch: 11.00–15.00 hod.
