Pod pojmem „Portugalsko“ se většině lidí vybaví Lisabon, modré dlaždičky, fado a možná ještě Algarve s plážemi plnými spálených Britů. Region Norte – sever země – ale hraje jinou písničku. Je mokřejší, drsnější, hornatější a o dost méně instagramový. A právě proto stojí za to ho vidět.
Od pobřeží Atlantiku přes historická města, vinice podél řeky Douro a drsnější „záhoří“ Trás-os-Montes až po chráněnou divočinu národního parku Peneda-Gerês se rozprostírá kraj, kde vzniklo samotné Portugalsko. Čeká vás výběrové víno, poctivá regionální kuchyně i živá kultura, která stále stojí na folkloru a místních zvycích.
Vypravte se do na zájezd na sever Portugalska s našimi skvělými průvodci a dopřejte si pravé cestování.
Viana do Castelo: město svázané s oceánem
Dominantou města je svatyně Santa Luzia
Jedno z nejhezčích portugalských měst leží tam, kde se řeka Lima vlévá do Atlantského oceánu. S mořem je spojené odjakživa – v době zámořských objevů odsud vyplouvaly lodě s místními námořníky a později se proslavilo rybolovem i stavbou lodí.
Dominantou města je svatyně Santa Luzia na vrcholu stejnojmenného kopce. Monumentální bazilika inspirovaná pařížským Sacré-Cœur nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů v Portugalsku. Jako na dlani je odtud historické centrum, ústí řeky Limy, Atlantik i více než půlkilometrový Eiffelův most – jeden ze symbolů města.
Historické centrum potěší každého, kdo rád bloudí starými uličkami. Mísí se tu manuelský styl s renesancí, barokem i art decem. Na náměstí Praça da República stojí stará radnice, Dům milosrdenství i románská katedrála. Okolní domy zdobí azulejos a v malých obchůdcích narazíte na tradiční výšivky i jemné filigránové šperky, které patří k největším pokladům místních řemeslníků.
Největší život do města přináší srpnová slavnost Nossa Senhora da Agonia, zasvěcená patronce rybářů. Ulice zaplní krojované průvody, hudba, tanec i záplava květin a zlatých šperků. Vrcholem oslav – které jsou mimochodem jedny z největších a nejbarevnějších v celé zemi – je procesí na řece Lima, kdy vyzdobené lodě doprovázejí sochu Panny Marie až k oceánu, kde žehná rybářům a jejich plavbám.
Když festivalový ruch utichne, město se znovu obrátí k moři. Na pláži Cabedelo s dlouhými písečnými dunami si přijdou na své surfaři i windsurfaři, ale i ti, kterým ke štěstí stačí dlouhá procházka podél Atlantiku.
NP Peneda-Gerês: jediný národní park v Portugalsku
Tady končí klasická představa o Portugalsku a začíná něco, co byste čekali spíš v Alpách nebo ve Skotsku. Podél hranic se Španělskem se rozkládá Peneda-Gerês, který jako jediný národní park v zemi chrání krajinu žulových hor, vodopádů, průzračných jezer a kamenných vesnic, které vypadají, že tu stojí odjakživa.
Na loukách se volně pasou divocí koně garranos a krávy plemene cachena. V odlehlejších koutech parku žije i vlk iberský a krajinu protínají staré stezky, po kterých se pohybovali už staří Římané.
Kdo by chtěl ještě víc divočiny, může pokračovat dál na východ do dlouho izolovaného přírodního parku Montesinho, nebo do parku Douro Internacional, kde řeka Douro vyhloubila dramatické kaňony.
Čtení: Zájezdy do Portugalska – srovnání a doporučeníChaves: lázeňské město, které drželo klíče k celé zemi
Historické centrum Chaves je plné malebných uliček a barevných domů
Město Chaves leží jen pár kilometrů od španělských hranic. Jeho název, který v překladu znamená „klíče“, není náhodný. Po staletí totiž představovalo klíčovou pevnost na severní hranici Portugalska a každý, kdo chtěl do země proniknout od severu, musel nejprve dobýt jeho hradby.
Ještě mnohem dříve si toto místo oblíbili Římané. Díky termálním pramenům zde založili osadu Aquae Flaviae, která se stala vyhledávaným lázeňským centrem celého impéria. Voda vyvěrá z hloubky několika kilometrů při teplotě okolo 73 °C a patří k nejteplejším termálním pramenům v Evropě.
Římskou minulost připomíná také téměř dvoutisíciletý kamenný most Ponte de Trajano, který se klene nad řekou Tâmega. Se svými dvanácti oblouky patří k nejzachovalejším římským mostům na Pyrenejském poloostrově a původní kamenné milníky připomínají, že tudy vedla jedna z důležitých obchodních cest.
Historické centrum je plné malebných uliček a barevných domů. Nad nimi stojí mohutný středověký hrad Chaves a z jeho obranné věže se otevírá krásný výhled do údolí řeky. Právě odtud je nejlépe patrné, proč mělo město tak mimořádný strategický význam. Dnes zde sídlí vojenské muzeum.
Braga a Guimarães: dvojměstí, ve kterém se zrodilo dnešní Portugalsko
Pokud chcete pochopit portugalskou historii, neměli byste vynechat Bragu a Guimarães. Města dělí jen necelých třicet kilometrů, ale každé vypráví jinou kapitolu příběhu země. Zatímco Braga patří k nejstarším křesťanským městům Evropy a dodnes je duchovním centrem Portugalska, Guimarães je považováno za kolébku portugalského národa.
Historie Bragy sahá až k Římanům, kteří zde založili osadu Bracara Augusta. Perlou města je nejstarší portugalská katedrála Sé de Braga, posvěcená už v roce 1089. Portugalci s oblibou říkají, že když je něco opravdu staré, je to „starší než katedrála v Braze“.
Ještě slavnější je ale poutní areál Bom Jesus do Monte na kopci nad Bragou. K bazilice vede monumentální barokní schodiště s téměř šesti sty schody, doplněné kaplemi, fontánami a zahradami. Celý komplex je zapsaný na seznamu UNESCO.
Nedaleké město Guimarães pak Portugalci označují za kolébku svého národa. Má se za to, že se zde narodil první portugalský král Alfons I. Portugalský, a nedaleko města se v roce 1128 odehrála bitva na São Mamede, která otevřela cestu ke vzniku samostatného portugalského království. Tuto éru dodnes připomíná mohutný hrad Guimarães z 10. století.
Za návštěvu stojí také Palác vévodů z Braganzy a historické centrum města, které patří k nejkrásnějším ukázkám vývoje portugalské architektury od středověku až po 19. století.
Chutě regionu Trás-os-Montes
Alheira, klobása, kterou vymysleli sefardští Židé
Název Trás-os-Montes znamená „za horami“ a dokonale vystihuje charakter tohoto kraje na severovýchodě Portugalska. Po staletí ho od zbytku země oddělovaly horské masivy, a právě díky této izolaci si uchoval svébytnou kulturu i kuchyni. Nečekejte žádnou složitou gastronomii – spíš poctivou, jednoduchou kuchyni postavenou na kvalitních surovinách a tom, co dává okolní krajina.
Na stole nemůže chybět voňavý olivový olej, domácí uzeniny, jehněčí a kozí maso, zvěřina, výrazné horské sýry ani sklenka místního vína. Jednou ze specialit je alheira, klobása, kterou vymysleli sefardští Židé, aby v dobách inkvizice maskovali svou víru. Místo vepřového masa do ní totiž přidávali drůbeží nebo králičí maso.
Ochutnat byste měli také sušenou šunku presunto nebo vydatné cozido à transmontana, pomalu taženou směs několika druhů masa, uzenin a zeleniny. Typickým produktem regionu jsou i kaštany, které se tu od nepaměti přidávají do polévek, nádivek a dezertů.
Autenticitu zdejší kuchyně podtrhují malé rodinné farmy, které stále vyrábějí podle receptů předávaných z generace na generaci. I díky tomu patří Trás-os-Montes k nejzajímavějším gastronomickým regionům celého Portugalska.
Poznejte Portugalsko a ochutnejte všechny jeho stránky!
