Ostrov Kiži: oblast Karélie, kde se dochoval unikátní dřevěný skanzen

Pavlína Wawroszová Pavlína Wawroszová, Expert Radynacestu.cz Vydáno 30. 1. 2018 • Přečteno 462x

Kiži je součástí ostrovů a poloostrovů přezdívaných

Vyberte si z našich zájezdů do KarélieZobraz zájezdy

Kiži je malý ostrov nacházející se v Oněžském jezeře v oblasti Ruska zvané Karélie. Ostrov je známý díky dochovanému dřevěnému skanzenu. Původní a nejvýznamnější částí je tzv. Kižský pogost, který je od roku 1990 zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO. Další budovy – sýpky, mlýny, kostely nebo rybářské domky – zde byly svezeny z různých částí Karélie a tvoří jednotlivé vesničky v okolí.

Kiži je součástí ostrovů a poloostrovů přezdívaných „Zaonežje“ (za Oněžským jezerem) nacházejících se v severní části jezera. Místo, které byo ve 12. století součástí Novgorodského knížectví a kde v minulosti žily pohanské karelské národy.

Oněžské jezero

Onežské jezeroOnežské jezero

Název Kiži údajně vznikl ze slova „kižat“, které označuje rituální hry či slavnostní událost (místo oslav pohanských svátků Karelců). Podle jiné verze dostal ostrov název od slova „kiidži“, které pochází z vepštiny (baltofinský jazyk) a označuje vodní rostliny (či vodní mechy) rostoucí v okolí bažin, tedy i zde. V minulosti se používaly k izolaci staveb.

Kiži mezi 130 ostrovy tvořilo jakési náboženské a kulturní centrum. Konaly se zde trhy, oblast byla bohatá na dřevo, kožešiny. Ke konci 17. století v oblasti vznikly hutě, které souvisely s nalezišti měděné rudy, později zde byla zavedena výroba železa, která byla spojena s nucenými pracemi a nevolí místních obyvatel.  

Ve vesnicích žili zruční tesaři, kteří se zapříčinili o vznik místní jedinečné dřevěné architektury, která se díky odlehlosti oblasti dochovala až do 20. století. Od roku 1960 se o oblast začaly zajímat sovětské úřady, které zde zřídily muzeum lidové architektury a začaly se zde soustředit podobné stavby z oblasti. 

Kižské muzeum  Muzeum historie, architektury a etnografie je jedním z největších muzeí „pod otevřeným nebem“ v Ruské federaci. Jde o jedinečný historicko-kulturně-přírodní komplex, který sdružuje cenné objekty ruského venkovského severského stylu života.

Cestování je naše vášeň. Místa a program vybíráme podle vlastního konceptu zaměřeného na zážitky.

Stavby bez jediného hřebíku

Dřevo na stavbu se tradičně kácelo na konci podzimu, a to z toho důvodu, aby stihl zatvrdnout poslední letokruh. Takto bylo ponecháno až do jara. Díky tomu, že se používaly na kácení sekyry, nikoliv pily, a vlákna stromů byla uzavřená a nepronikala do nich vlhkost.

Místo hřebíků se používaly záseky, spojovalo se pomocí čepů a dlabů, a to z důvodu vyšší odolnosti a délky životnosti. Nesmíme totiž zapomínat na zdejší drsné klimatické podmínky. Díky těmto tradičním způsobům se traduje, že jsou zdejší stavby vystavěny bez použití hřebíků. Není to však pravda, některé prvky hřebíky spojeny jsou, například dřevěné šindele a některé střešní části (u kostela Proměnění Páně apod.).

Kižský podgost

Kižský podgostKižský podgost

 Je tvořen 2 dřevěnými kostely, zvonicí a replikou zdi, která je ohraničuje. Tato část je velice ceněná a od roku 1990 zapsána na seznamu UNESCO. Pogost měl funkci centra místní komunity, neboť obydlení severu bylo velice nerovnoměrné a hodně roztroušené kvůli nepříznivým přírodním podmínkám. Pogost tvořilo jen pár stavení.

Kostel Proměnění Páně (překládaný tak jako Preobraženský)

Kostel Promenění PáněKostel Promenění Páně

Velkolepá 37 metrů vysoká stavba z roku 1714, jejíž autoři jsou neznámí. Legendy však vypráví o  mistru tesaři Nestorovi, který údajně kostel postavil sám pouze s pomocí sekery a po dokončení kostela hodil sekeru do jezera se slovy „nikdy nebyl, není a ani nebude kostel, jako je tento“.

Kostel je dvakrát vyšší než chrám Vasila Blaženého na Rudém náměstí v Moskvě. Na budově vás na první pohled zaujme především střecha tvořená 22 cibulovitými kupolemi v několika úrovních. Postavený byl z borovicového a jedlového dřeva bez použití hřebíků (pouze tato část)  šindele střechy z osiky však již hřebíky obsahují. Nevytápí se, proto jsou bohoslužby vedeny pouze v letním období.

Kostel Panny Marie Orodovnice

O padesát let později (1764) se obyvatelé Kiži rozhodli postavit další, avšak menší kostel, který byl z velké části inspirovaný Preobraženským kostelem. Má jen devět kupolí. Je vytápěný, proto zde probíhají bohoslužby i přes zimu. V kostele je původní dřevěný ikonostas.

Zvonice  

Třetí a nejmladší stavba z roku 1862 je osmiboká zvonice, ze které je pěkný výhled na okolí. Původní dřevěná ohrada se nezachovala a dnes na jejím místě najdeme repliku.

Praktické rady a tipy

Okolní vesničkyOkolní vesničky

Cesta lodí z Petrozavodsku trvá přibližně 1,5 hod., vzdálenostně je to něco přes 60 km. V současnosti se na ostrově nedaleko přístavního mola nachází restaurace, kde za celé jídlo zaplatíte od 400 RUB. Vyzkoušet můžete taky pirožky z žitné mouky za 100 RUB, čaj od 50 RUB.

Kouření je povoleno pouze na speciálně určených místech, o kterých vám řeknou místní průvodci. Přespat na ostrově není možné, není zde žádné ubytovací zařízení. Přenocovat se dá na okolních ostrovech.

Pavlína Wawroszová

Pavlína WawroszováExpert Radynacestu.cz

Lákají mě cesty za poznáním a dobrodružstvím, ať už je cílová destinace jakákoliv.

Rusko (Karélie)

Za perlou ruského severu

Vyberte si jeden z našich zájezdů do Karélie

Zobrazit aktuální zájezdy do Karélie

Nejbližší volný zájezd odlétá již 10. července



URL stránky: www.radynacestu.cz/magazin/ostrov-kizi/

Doporučujeme z Ruska

Nejnovější z Ruska



Nová dávka Inspirace!

Tak trochu jiný katalog tipů,
rad a reportáží z cest zdarma.

Přihlašte se do Newsletteru a cestujte výhodně!

Tento web vyžaduje používání cookies. Více zde. OK