Krétu mají v hledáčku hlavně milovníci tradičních letních radovánek. Největší řecký ostrov se však vyplatí navštívit i mimo hlavní sezónu – je totiž protkaný historií a přírodními zajímavostmi.
Tak schválně: Věděli jste, že právě tady vznikla první evropská civilizace? Že si do kufru můžete přibalit pohorky a vyrazit zdolávat místní hory a soutěsky? Nebo že skalní nadšenci mohou na ostrově dokonce lyžovat?
Kréta je plná překvapení. Vypravte se s námi na zájezd To nejlepší z Kréty + SOUTĚSKA SAMARIA + TRADIČNÍ KUCHYNĚ s průvodcem, který se vyzná.
A do té doby se pojďme na některé ze zajímavostí Kréty podívat společně v článku.
1. Překvapivé rozdíly v počasí
Teplotní rozdíl na jednotlivých místech může být až deset stupňů
Kréta je podlouhlý ostrov – od východu na západ měří zhruba 260 kilometrů, zatímco na šířku má maximálně 60 kilometrů, a v nejužším místě dokonce jen 11 kilometrů. Přesto jsou zde překvapivé rozdíly v teplotách vzduchu mezi severním a jižním pobřežím. Čím to je?
Může za to členitý terén. Vysoké hory uprostřed ostrova fungují jako přirozená bariéra – na jižní straně se drží horký vzduch proudící z Afriky, zatímco sever ochlazují větry z Evropy. Teplotní rozdíl tak může dosahovat až 10 °C!
S teplotou moře je to ale přesně naopak. Voda při jižním pobřeží je o chlup chladnější, protože je zde moře hlubší a otevřené.
2. Sláva, už je sníh, jedem na lyžích
Bílé vrcholky pohoří Lefka Ori
Kréta a sníh? Zní to neuvěřitelně, ale je to tak! Dvě nejvyšší pohoří ostrova, Idi a Lefka Ori (Bílé hory), se každou zimu zahalí do bílé peřiny, která se na vrcholcích drží klidně až do června. Ani mnozí Řekové o tom vůbec netuší.
Sice tady nenajdete žádné lanovky, vleky ani upravené sjezdovky, ale můžete vytáhnout sněžnice, skialpy nebo prostě jen vyrazit na zimní túru. Sníh má také pozitivní vliv na krétskou přírodu, kterou díky postupnému tání průběžně zásobuje vodou. Horské pastviny tak zůstávají svěže zelené až do léta.
3. Soutěskový rekordman
Soutěska Samaria leží ve stejnojmenném národním parku v pohoří Lefka Ori
Nejdelší turisticky přístupnou soutěsku v Evropě najdete na Krétě. Soutěska Samaria leží ve stejnojmenném národním parku v pohoří Lefka Ori a měří úctyhodných 16 kilometrů. Je to jedna z nejnáročnějších a zároveň nejkrásnějších turistických tras na ostrově.
Pokud se ji rozhodnete zdolat, přibalte si pevnou obuv, dostatek vody a trpělivost – cesta zabere v průměru 6 až 8 hodin. Chce to také dobré plánování: soutěska je přístupná pouze od května do října a po dokončení treku vás čeká ještě trajekt z vesničky Agia Roumeli, který sem zajíždí jen dvakrát denně. Zkuste proto realisticky odhadnout své síly.
Pokud máte soutěsky rádi, Kréta vás bude fakt bavit – je jich tady přes 200, většina na jižním pobřeží, kde se hory dramaticky noří do moře. Některé z nich vás dokonce donutí brodit se vodou.
4. Krétština – trochu jiná řeč(tina)
Řečtina je sice oficiálním jazykem, ale místní mají svůj osobitý dialekt
Úředním jazykem je zde řečtina, kterou na cedulích najdete psanou jak řeckým písmem (alfabetou), tak latinkou. V turistických oblastech se většinou bez problému domluvíte anglicky nebo německy.
Místní ale mluví i svým vlastním dialektem – krétštinou. Ta obsahuje slova tureckého, latinského a starořeckého původu, takže pokud máte základy moderní řečtiny, můžete mít chvílemi pocit, že jste se vrátili o pár století zpět. V písemné podobě se ale krétština už téměř nepoužívá.
5. Divoké kozy kri-kri
Kréta je plná toulavých koček a koz. Kozy ve většině případů mají svého majitele, ale pohybují se volně v horách. Proto zejména v kopcích jezděte opatrně, protože vám některé ze stád může velmi snadno zkřížit cestu.
Místní raritou je divoká koza kri-kri, poddruh kozy bezoárové, který nikde jinde na světě nenajdete. Poznáte ji podle dlouhých, dozadu zahnutých rohů a tmavého pruhu na zádech.
V 60. letech minulého století se jejich počet snížil na kritických 200 jedinců. Díky ochraně se dnes populace kri-kri vyšplhala na zhruba 2000 kusů, ale stále zůstává ohroženým druhem. Jejím největším nepřítelem jsou pytláci, kteří ji loví kvůli křehkému masu.
Až tedy kri-kri někde zahlédnete, pamatujte, že jste potkali opravdovou zvířecí celebritu.
6. Božská adresa
Pokud jste četli Řecké báje a pověsti, možná si vzpomenete, že právě na Krétě se narodil samotný Zeus. Podle legendy se měl narodit v jedné z místních jeskyní, kde ho jeho matka, bohyně Rheia, ukryla před svým manželem Kronem: Titánem, který ve strachu o vlastní moc požíral své děti.
O titul Diova „rodného domu“ se přou hned dvě jeskyně. První z nich, Diktejská jeskyně (Dikteo Andro, známá také jako jeskyně Psychro), se nachází na náhorní plošině Lasithi na východě ostrova. Druhá, Ideo Andro, leží na svazích nejvyšší krétské hory Psiloritis.
Která z nich je ta pravá? To už se nejspíš nikdy nedozvíme. Jisté ale je, že obě mají kouzelnou atmosféru a odkazují na časy zlaté minojské civilizace.
7. Kolébka evropské civilizace
Hlavním centrem bylo město Knóssos
Kréta byla domovem vůbec nejstarší vyspělé civilizace v Evropě – minojské kultury. Tato tajemná kultura vzkvétala mezi lety 3200 až 1450 před naším letopočtem a její dědictví přežívá dodnes.
Minojci byli mimořádně pokrokoví – stavěli honosné paláce, vytvořili první odvodňovací systémy a ovládali obchodní cesty ve Středomoří. Jako jedni z prvních používali hrnčířský kruh a také dávali ženám významné společenské role.
Kam se ale Minojci poděli? Kolem roku 1450 před naším letopočtem začali jejich města drancovat pevninští Řekové. Ke zkáze přispěla také přírodní katastrofa – výbuch sopky na sousedním ostrově Santorini, který vyvolal obří tsunami. Minojská civilizace tak postupně zanikla.
Čtení na podobné témaPalác Knóssos: tajemný příběh o domově bájného MinotauraPřečíst
Jejím hlavním centrem bylo město Knóssos, jedno z nejstarších evropských měst. Místní palác, který podle legendy nechal postavit král Mínós (syn Dia a Európy), patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám vůbec a fascinuje návštěvníky z celého světa.
8. Nejjižnější bod Evropy: zde!
Pokud byste chtěli navštívit nejjižnější místo v Evropě, musíte se vydat na malý ostrůvek Gavdos, který leží asi 50 kilometrů od Kréty a spadá pod její prefekturu Chania. Dostanete se sem trajektem nebo výletní lodí z přístavů Paleochora, Agia Roumeli, Loutro a Chora Sfakion.
Gavdos je divoký a odlehlý – v současnosti má asi jen 70 stálých obyvatel a sám o sobě moc zajímavý není. Je tady několik malých vesniček, vyprahlá krajina a pár krásných pláží (včetně těch, kde nemusíte nosit plavky).
Největším lákadlem je ale mys Trypiti, skalnatý výběžek, který je pomyslným koncem evropského kontinentu. Stojí na něm dvoumetrová dřevěná židle, na kterou si můžete sednout a zasnít se třeba nad tím, že jen 300 kilometrů odtud už leží břehy Afriky.
9. Přírodní palmy – závan Karibiku
A je tady ještě jedno další prvenství: největší přírodní palmový les v Evropě. Palmový háj Vai najdete u proslulé Vai Beach na východě ostrova. Čítá kolem 5000 kusů endemického datlovníku Theofrastova (Phoenix theophrasti, laicky krétská datlová palma), který sice potkáte i jinde na ostrově, ale pouze zde roste zcela přirozeně.
Jak se sem palmy dostaly? To zůstává záhadou. Někteří tvrdí, že je sem přinesli Féničané, jiní mluví o egyptských vojácích či saracénských pirátech, kteří tu jen ledabyle odhodili semínka z datlí. Ať je to jakkoliv, povedlo se jim vytvořit exotickou oázu, která mimo jiné slouží jako útočiště pro ptáky migrující do Afriky.
Palmový háj je přísně chráněný a z velké části oplocený. Jeho atmosféru si ale můžete užít na již zmiňované pláži s bílým pískem a tyrkysovou vodou. Nebo vystoupejte na nedalekou vyhlídku, odkud budete mít tento tropický kout jako na dlani.
10. Krétská pravidla
Celý ostrov provází pohodová atmosféra místních
Kréťané jsou známí svou bezstarostnou a svéráznou povahou. Dodržování pravidel proto není zrovna jejich silnou stránkou. Poznáte to nejspíš hned, jak opustíte letiště – parkování, přednost v jízdě nebo čekání ve frontě se zde řídí vlastním nepsaným zákonem. Nedivte se, když auto zastaví uprostřed silnice a zablokuje provoz jen proto, že si řidič odskočil koupit chleba.
Místní uvolněná atmosféra je sice vysoce nakažlivá, v otázce dodržování zákona se jí však raději nenechte moc zlákat. Co projde místním, nemusí projít turistům. Lehký disrespekt k předpisům vás ale nemusí nijak znepokojovat – Kréta je bezpečný ostrov s velmi nízkou kriminalitou.
