10 nejlepších exponátů Národního archeologického muzea v Athénách, které nesmíte přehlédnout

Petra Římská Petra Římská, Průvodce Radynacestu.cz Vydáno 27. 5. 2018 • Přečteno 1189x

Maska krále Agamemnóna, bohyně Athéna, Poseidon... a spousta mytických příběhů z řeckých dějin. Připomeňte si je v Athénách.

Vyberte si z našich 6 zájezdů do AthénZobraz zájezdy

Víte, že...

Národní archeologické muzeum se pyšní sbírkou více než 11 000 vystavovaných exponátů, přičemž drtivou většinu nálezů tvoří předměty nalezené na řeckém území?

Národní archeologické muzeum v Athénách patří k nejlepším výstavním sbírkám na světě. V jeho útrobách najdeme největší počet artefaktů antického sochařského umění starověkého Řecka. K vidění jsou tisíce exponátů včetně první neolitické sošky datované do 6. tisíciletí př. n. l. Zdaleka ale není nutné vidět všechny exponáty. Abyste ušetřili síly, zpracovali jsme pro vás přehled deseti nejdůležitějších, které si nesmíte nechat ujít! 

1. Mykénský poklad Heinricha Schliemanna

Národní archeologické muzeum - Agamemnonova maskaNárodní archeologické muzeum - Agamemnonova maska

Sál se zlatým pokladem, nalezeným amatérským archeologem Heinrichem Schliemannem, připomíná spíše luxusní klenotnictví než muzeální sbírky. Zlaté posmrtné masky, diadémy, rhytony, číše, šperky i zbraně, zářící ze všech okolních vitrín, pocházejí z období kolem roku 2000 př. n. l. a byly objeveny v královských hrobech starořeckého města Mykény.

Schliemann se při svém hledání opíral o díla dramatiků Aischyla a Euripida. Nálezem města potvrdil dosud nelokalizovanou mykénskou civilizaci, která na Peloponéském poloostrově ve starověkých dobách vzkvétala, a její nesmírný rozkvět, význam a bohatství.

Sám si po svém nálezu poznamenal, že jím objevená sbírka cenností by vystačila na naplnění samostatného muzea, jež bude nejlepší na světě a v budoucnosti zajistí Řecku příliv turistů!

Za nejvýstavnější vykopané objekty v Mykénách je považována takzvaná Atreova pokladnice a Klytaimnéstřina hrobka.

Krom monumentálních rozměrů byly uvnitř obou staveb nalezeny kosterní pozůstatky devatenácti lidí, kteří byli po smrti obloženi mnoha zlatými předměty. Štědrost vybavení ukazuje na to, že se jednalo přinejmenším o vysoce postavené členy královské rodiny.

Schliemann jednu ze tří nalezených pohřebních zlatých masek považoval za masku krále Agamemnóna, a i když později bylo zjištěno, že se jedná o zpodobnění panovníka, jenž žil více než 300 let před narozením krále Agamemnóna, název masky zůstal a dnes se jedná o nejcennější a turisty nejvyhledávanější exponát celého muzea. 

Vše ověřujeme a zkoušíme na vlastní kůži. Nedáme si pokoj, dokud každý náš zájezd není dokonalý.

2. Egyptská sbírka

Jediná starověká civilizace, krom řecké, která je zastoupena v Národním archeologickém muzeu, je sbírka egyptských artefaktů. Tvoří neoddělitelnou součást výstavních prostor od roku 1890. Exponáty pokrývají všechny aspekty egyptské civilizace z doby jejího rozkvětu.

Tajemství egyptské civilizace je přiblíženo prostřednictvím informačních popisků na tabulích v jednotlivých místnostech. Účelem je seznámit návštěvníky s běžným životem starých Egypťanů, jejich náboženstvím a pohřebními rituály.

Egyptskému umění jsou zasvěceny dvě místnosti. V první z nich jsou vystaveny exponáty předdynastického období, tedy období 6.–4. tisíciletí před naším letopočtem.

Druhá místnost je přehlídkou klasického egyptského umění, kde může návštěvník spatřit několik mumií lidských těl, zvířat, kanopy pro uložení základních životních orgánů zemřelého, ale také sochy a sošky lidí věnujícím se běžnému každodennímu životu.

3. Mechanismus z ostrova Antikythéra

MechanismusMechanismus

Z vraku římské lodi, která se potopila kolem roku 70 př. n. l. u řeckého ostrova Antikythéra, byl vyloven, mimo jiné, také zajímavý starověký technický objekt, jenž vyvolal senzaci jak ve vědeckých, tak amatérských kruzích a dal podnět ke vzniku mnoha spekulací a konspiračních teorií.

Stroj byl vyroben zhruba v polovině 2. století před naším letopočtem a jeho přesný účel není znám. Vypadá to však, že se jednalo o jakýsi astronomický přístroj umožňující zaznamenávat pohyb Slunce a Měsíce, vypočítat oběžnou dráhu nebeských těles a předpovídat zatmění.

Technické zařízení se skládalo z celkem 37 ozubených koleček umístěných do bronzovo-železné bedýnky opatřené třemi ciferníky. Zdá se, že bylo schopno používat také diferenciální převody, o jejichž existenci, natož dávném objevu, jsme do 16. století neměli ani tušení!

Celková úroveň zhotovení a složitosti by v moderní době byla možná až s objevy 18. století. Nález tak vyvolal celou řadu otázek o inteligenci a nadčasovosti starověkých obyvatel Evropy.

4. Bronzová socha Eféba z Antikythéry

K nemnoha nalezeným bronzovým sochám patří také figura krásného eféba neboli mladého vojáka. I tato téměř dvoumetrová socha byla ušetřena roztavení jen díky tisíciletému ukrytí pod hladinou moře. 

Svého objevení pro příští generace se dočkala až s nálezem lodního vraku spočívajícího ve vodách u ostrova Antikythéra v roce 1900.

Zvláštností je, že takovéto zpodobnění eféba není v antice úplně typické a žádná obdobná plastika nebyla nikdy nalezena. Z držení těla a postavení prstů je patrné, že figura původně v pravé ruce držela jakýsi kulatý objekt. Z toho vzniklo mnoho teorií o tom, o kterou mytologickou postavu se vlastně jedná.

Mohl to být mladý Herakles držící v ruce jablko Hesperidek. Stejně tak by do konceptu zapadal princ Paris, jenž jablkem rozhodl souboj krásy mezi bohyněmi a následně tím vyvolal trojskou válku.

Vyloučena není ani možnost zobrazení Persea držícího v ruce hlavu Gorgony. V neposlední řadě nemůžeme opomenout ani možnost zobrazení atleta držícího vrhající předmět či vyhranou cenu nebo variantu znázornění mladého muže, který byl součástí náhrobku.

Socha byla odlita kolem roku 340 př. n. l. a současného návštěvníka upoutá především hrozivě pronikajícím pohledem živě a věrohodně vytvořených očí.

5. Nástěnné fresky z ostrova Théra

Nástěnné freskyNástěnné fresky

Při své prohlídce nezapomeňte vynechat expozici věnovanou nálezům z ostrova Santorini. Kultura minojské civilizace byla pohřbena pod vrstvou lávy pocházející z vybuchlé sopky, jež explodovala kolem roku 1500 př. n. l. na ostrově Théra.

Vulkanický popel však pomohl uchovat mnohé starověké poklady včetně stále barevných prehistorických nástěnných fresek.

Některé z nich byly z původního místa odstraněny a umístěny v Národním archeologickém muzeu. Dodnes tady můžeme obdivovat kresby krajinek s detailními zobrazeními zvířat a rostlin, portréty krásných minojských žen či zpodobnění pěstního zápasu chlapců.

V expozici nechybí ani šest metrů dlouhý freskový vlys s motivy námořní bitvy a vítězného loďstva vracejícího se domů.

6. Náhrobní umění starověkých Řeků

Velkolepá sbírka náhrobního umění, rozložená v několika sálech, nadchne každého návštěvníka. Náhrobků, reliéfů, stél, pohřebních váz i posvátných kamenů je tu bezpočet.

Na mnoha exponátech jsou věrně vyobrazeni zesnulí. Nejznámější je takzvaná Hegesina stéla, pocházející z 5. století před naším letopočtem ze starověkého aténského hřbitova Kerameikos. Zobrazuje sedící dámu Hegesó, jež vyjímá šperk z krabičky, kterou drží její otrokyně.

Dalším z velmi ceněných exponátů je nádoba na olej z bílého mramoru nalezena roku 1873 na dnešním náměstí Syntagma, zvaná Myrrhinin lekythos. Znázorňuje posla bohů Herma, jenž vede za ruku mladou Myrhinu a předává ji římskému bohu podsvětí Plutonovi.

7. Nejzachovalejší mramorová socha Athény 

Mramorová socha bohyně AthényMramorová socha bohyně Athény

Mramorová socha bohyně Athény je nejzachovalejší kopií obrovské sochy bohyně umístěné kdysi v chrámu Parthenón na Akropoli. Původní socha, určena ke kultu uctívání, byla zhotovena věhlasným sochařem Feidiem kolem roku 440 př. n. l. a měřila přes 12 metrů.

V dalších letech a staletích byl Feidiův originál mnohokrát napodobován. Tato kopie, vystavená v Athénském archeologickém muzeu, je však nejlépe dochovanou. 

V rukou stále drží atributy vítězství a symboly svého božství. Zachovaly se také některé části zhotovené ze slonoviny a místy také původní červená a žlutá barva.

Skulptura je 1,05 metru vysoká a pochází z poloviny 3. století našeho letopočtu. Byla nalezena v roce 1880 blízko aténské střední školy Varvakeio, je tudíž pojmenována podle místa nálezu jako Varvakeion Athena.

8. Bronzová jezdecká socha mladíka na oři

Jedné z místností vévodí bronzová socha mladého žokeje ovládajícího koně. Pochází, jako již výše zmiňovaná socha boha Poseidona, z vraku ztroskotané lodi nalezené ve 20. letech 20. století u mysu Artemision u ostrova Euboia.

Socha byla odlitá někdy kolem roku 140 př. n. l. a tvoří ji dvě části. Zvlášť byla odlita figura koně v běhu a zvlášť postava mladíka, jenž koně řídí. Mladý žokej drží ve své levé ruce otěže a vyráží tryskem doprava.

Napětí a vrásky v jeho tváři značí značné soustředění a zápal pro závod. Mistrovsky ztvárněny jsou také svaly koně. Jedinečnost sochy spočívá nejen ve skutečnosti, že je jednou z mála bronzových soch, které se z období starověku zachovaly, ale zejména v tom, že se jedná o snad jedinou antickou jezdeckou sochu zpodobňující dostihový závod.

9. Bronzová socha boha Poseidona

Bronzová socha PoseidonaBronzová socha Poseidona

Často fotografovaná, dva metry vysoká socha představující starořeckého boha je jedním z nejpozději vystavených exponátů. Nalezena totiž byla až v roce 1928 ve starověkém vraku lodi nedaleko mysu Artemision u ostrova Euboia. 

Dodnes není úplně jasné, zda se jedná o sochu boha moří Poseidona držícího v rozpažených rukou svůj trojzubec, nebo o zpodobnění boha Dia metajícího blesky.

Dotyčný předmět, který svírala pravá ruka, totiž chybí. Ví se však, že socha byla vytvořena někdy kolem roku 460 př. n. l. a představuje příkladnou práci neznámého sochaře raného klasického umění.

10. Kolekce starořeckých váz

Velkolepá sbírka antických váz, rhytonů a nádob byla do muzea přidána koncem 19. století. Současná expozice čítá kolem 6 000 nálezů, prostřednictvím kterých můžete sledovat vývojovou pokrokovou linii starořeckého umění.

Od ornamentálního geometrického znázornění typického pro období 9.–7. století př. n. l. přes rostlinné a zvířecí motivy typické pro období let 700–600 př. n. l. po progresivnější malby lidských bytostí, božských motivů a červeno figurovou malbu typickou pro nový věk.

Praktické rady k návštěvě

Na muzeum si rezervujte dostatek časuNa muzeum si rezervujte dostatek času

Na důkladnou prohlídku muzea si vyhraďte dost času! Sbírky jsou řazeny tematicky nikoli chronologicky, jak je tomu obvyklé v jiných muzeích.

Výhodou tohoto uspořádání je možnost srovnání jednotlivých exponátů a jejich umělecký vývoj v čase. Každá místnost obsahuje tabuli s popisem, nálezem místa a dobovými souvislostmi vztahujícími se k vystavované kolekci.

Veškeré popisky jsou jak v řečtině, tak v angličtině. Fotit je dovoleno vše, zakázáno je pouze použití blesku.

Ve výstavních sálech je zakázáno jíst a pít, takže se dobře občerstvěte před návštěvou a po prohlídce můžete využít posezení v muzejní kavárně se stolečky v krásném dvoře obohaceném středomořskou květenou a starověkými artefakty.

Petra Římská

Petra ŘímskáPrůvodce Radynacestu.czExpert Radynacestu.cz

Těmito místy Vás provedu osobně

To nejlepší z Milána + NÁKUPY
4. – 7. 4. 2019
To nejlepší z Říma
12. – 15. 4. 2019

To nejlepší z Říma

14 490 Kč
z Ostravy

Vyberte si z mých 14 zájezdů

Řecko (Athény)

Poznejte božské Athény

Vyberte si jeden z našich 6 zájezdů do Athén

Zobrazit aktuální zájezdy do Athén

Nejbližší volný zájezd odlétá již 28. března



URL stránky: www.radynacestu.cz/magazin/10-nejlepsich-exponatu-narodniho-archeologickeho-muzea-v-athenach/



68 pečlivě vybraných cestovatelských zážitků
Osobně prověřeno průvodci!

Přihlašte se do Newsletteru a cestujte výhodně!