Bospor, jak ho možná ještě neznáte: všechna pro a proti druhé nejrušnější úžiny světa

Lenka Unzeitigová Lenka Unzeitigová, Expert Radynacestu.cz Vydáno 10. 5. 2023 • Přečteno 2537x

Bospor je rušným lodním uzlem, kde to na koupání není, ale na koukání rozhodně ano.

Vyberte si z našich 31 zájezdů do TureckaZobrazit zájezdy

Více jak 31 km dlouhá mořská úžina spojující dvě moře a rozdělující dva kontinenty. To je Bospor, turecky İstanbul Boğazı. V průběhu historie se mu také přezdívalo Bospor Cařihradský nebo také Thrácký. Současné jméno je pak odvozeno z řeckého označení pro „volí brod“ podle příběhu z řecké mytologie. Těch příběhů se ale okolo úžiny nese víc. Co jste tedy možná o Bosporu ještě neslyšeli? 

Tak třeba můžeme začít hned u jeho vzniku. Nikdo totiž přesně neví, kdy to bylo. Datovat bychom jej mohli někdy do období kolem roku 5 600 př. n. l. Vlivem eroze, prohlubujícímu se údolí a stoupání mořský vod se vytvořila tato přírodní spojnice mezi Černým a Marmarským mořem.

Na místě, kde Evropa potkává Asii, dnes stojí jedno z největších měst světa, které si bylo vždy vědomé své výhodné pozice. Lokalita na strategickém místě přinesla Istanbulu nejen slávu a bohatství, ale také se musel naučit bránit svoje hranice. I jiné země totiž toužily získat nad ním kontrolu.

Rušno, nebezpečno… ale krásně!

U pevnosti Rumeli má úžina jen 700 metrůU pevnosti Rumeli má úžina jen 700 metrů

Je druhou nejrušnější úžinou na světě. Lodě vyplouvající z Černého moře mají pouze (prozatím) jednu možnost, jak se dostat dál do oceánů a do světa. Jakmile proplují Bosporem do Marmarského moře a dále před Dardanelskou úžinu do moře Egejského, dále Středozemního, nabízí se jim už dvě možnosti. Buď využít Sueszký průplav nebo průplav Gibraltarský.

Bospor je pro námořní lodě také považován za jeden z nejnebezpečnějších na světě, a to právě kvůli nebezpečným proudům. V minulosti se o tom přesvědčily i některé lodě, které měly v úžině nehodu. Proplouvat mohou pouze zkušení kapitáni s licencí nebo musí být lodě taženy loděmi jako doprovodnými plavidly a opět jen s licencovaným kapitánem. Provoz na Bosporu musí být přísně řízen. Proplouvají jím totiž kromě menších lodí také velké tankery.

V nejužším bodě u pevnosti Rumeli má úžina jen 700 metrů, v tom nejširším u ústí do Černého moře má už 3,7 km. Jeho maximální hloubka je pak 110 metrů.

Zaplavat si?

Plavecký závod, kdy můžete vyzkoušet místní voduPlavecký závod, kdy můžete vyzkoušet místní vodu

Jakkoli v letních dnech mohou vody Bosporu lákat ke koupání, je třeba mít na mysli, že to moc dobrý nápad není. Nejenže je tu zakázáno plavat dále od břehu, ale je to i velmi nebezpečné. Bospor je rušným lodním uzlem a proudy by mohly plavce odnášet dál od břehu. Jsou však místa, která mají riziko relativně malé, a tak i zde se jednou ročně mohou do vod Bosporu bez postihu ponořit v rámci závodu odvážní plavci. Přidat byste se k nim ale zřejmě nechtěli. Bohužel tato po tisíciletí opěvovaná úžina totiž dnes patří k těm nejvíce znečištěným na světě.

Čtení: Zájezdy do Turecka – srovnání a doporučení

Rybolov: obživa i radost

Ochutnejte rybí speciality v tamních restauracíchOchutnejte rybí speciality v tamních restauracích

Kromě krásných panoramat, která dodávají velkoměstu ojedinělou atmosféru, a vedle námořní dopravy je Bosporská úžina také oblíbeným místem k rybolovu. Neodmyslitelní jsou například rybáři na některých mostech ve Zlatém rohu neboli Zlaté zátoce. Těm se podaří chytnout velmi často jen malé rybky. Nejpopulárnějším mostem pro rybáře je most Galatský, který se co do vzdálenosti od hladiny nachází Bosporu nejblíže. Výlučně muži sem přicházejí zachytat si ať už z praktických důvodů, nebo jen jako příležitost popovídat si se svými přáteli a strávit tak odpočinkový čas „nicneděláním“.

V samotném Bosporu se pak kromě ojedinělých hloučků delfínů nachází také ryby, které migrují mezi Marmarským a Černým mořem nebo sem prostě z těchto moří jen jednoduše „zabloudí“. Mezi ně patří například ančovička, kranas obecný, makrela, bonito, lafura dravá, mořský okoun (nazývaný také jako mořský vlk) nebo pražma.

Nejenom podél Bosporu se pak nachází velké množství rybích restaurací, místy na ulicích se prodává ryba v chlebu s cibulí. Ryby plní nepochybně svou roli v turecké kuchyni.

Již z výše zmíněných je nepochybný úbytek ryb patrný. Z důvodu znečištění vody, klimatických změn a velkého počtu obyvatel už to s rybami v Bosporu není zdaleka to, co bývalo. Z tohoto důvodu vznikly organizace a zákony, které se snaží tuto situaci řešit. Organizace upozorňuje na snižující se stavy ryb a zvyšuje míru osvěty v těchto záležitostech. Snaží se lidem vysvětlit, že by měli jíst určité druhy ryb pouze v době, kdy je jejich sezóna, nebo že je mají nechat dorůst do jejich přirozené velikosti a malé ryby pouštět zpět do vody. Stejně tak mají rybářské lodě v Bosporu zákaz rybolovu v jejich nejkritičtějším období, a to od dubna do srpna.

Byly to vlastně ryby, které daly za vznik Istanbulu v 7. st. př. n. l. Ten byl původně rybářská vesnice, kde se čile obchodovalo s rybami. Hlavní příjem Byzanců byl právě z rybolovu.

Od 19. století se břehy úžiny staly také velmi populární pro smetánku, která začala stavět tzv. yali. Dřevěné vily, které i dnes patří mezi nejdražší nemovitosti v Istanbulu. I sultánská rodina začala toužit po modernějším bydlení a Bospor jim nabízel krásné místo, kde si postavit svá sídla a paláce. Tak také vzniká jedna z nejdražších staveb osmanské historie, a to nový sultánský palác Dolmabahce, jehož zdi omílají vody mořské úžiny.

Doprava

Metrem se můžete svézt v tunelu MarmarayMetrem se můžete svézt v tunelu Marmaray

Kromě tankerů, nákladních a rybářských lodí brázdí vody také výletní lodě a pravidelná lodní doprava. S námi se na soukromé lodi můžete o krásách místa přesvědčit, pozorovat palác Topkapi nebo Dolmabahce za jeho zdmi, stejně tak jako množství vil či letních paláců a prestižních škol.

Po tisíciletí bylo možné Bospor zdolávat pouze po vodě. Až v roce 1973, při příležitosti 50letého výročí založení Turecké republiky, se nabízela další alternativa, a tou je Bosporský most. Okamžitě se stal jednou z hlavních ikon města a je vždy velmi vytížen. Pohled na tento majestátní, v noci krásně osvícený most dodává Istanbulu ještě více na romantičnosti. Abychom však byli korektní, most už se od roku 2016 jmenuje jako most Mučedníků. Pojmenování tak dostal na příkaz pana prezidenta Tayipa Erdogana, který tímto most povýšil na symbolickou vzpomínku tzv. puče. Jeho celková délka je přes 1,5 km.

Druhý most přes Bosport, most Fatiha Sultána Mehmeta, pojmenovaný po osmanském dobyvateli Konstantinopole v 15. stol., byl otevřen 1988 a je také 1,5 km dlouhý. Oba mosty stojí na důležitých okruzích města a dopravně jsou stále vytíženy.

Posledním, třetím mostem přes úžinu je most Sultána Selima I. Hrozného při ústí do Černého moře, jenž se v roce své výstavby (2015) pyšnil přízviskem „nejdelší kombinovaný visutý most na světě“. Nemá totiž jen 8 jízdních pruhů pro automobilovou dopravu, ale také 2 koleje pro dopravu železniční. Jeho délka je 1,4 km a šířka 59 metrů.

Pokud nechcete na přepravu mezi kontinenty použít ani most, ani pravidelnou lodní přepravu mezi četnými přístavy, pak máte další možnosti, a tím jsou tunely pod Bosporem.

Tím prvním je tzn. tunel Marmaray. Jedná se o přepravu metrem, kdy část této dlouhé linky spojující jeden konec Istanbulu s tím druhým vede právě pod úžinou. Leží zde také tři stanice metra: Üsküdar, Sirkeci a Yenikapi. Celková délka tunelu je téměř 14 km. Při jeho budování byl u Yenikapi objeven bývalý rozsáhlý přístav s desítkou zachovalých lodí a dalších památek města. Kromě velmi starých památek, až 8 000 let starých, to byly především ony zmíněné lodě z období od 4. do 11. st. n. l. Jednalo se o jednu z největších archeologických vykopávek té doby a pracovaly zde stovky archeologů a pracovníků, kteří zde prováděli výkopové práce pod velkým tlakem, dnem i nocí. To zpozdilo výstavbu metra, které bylo otevřeno roku 2013.

Nejnověji pak roku 2016 byl otevřen dvoupatrový tunel pro automobilovou dopravu nazvaný tunel Eurasia. Těchto 5,4 km tunelu spojuje Kumkapi na evropské straně a Kadiköy na straně asijské. Leží zhruba 1 km jižněji od tunelu Marmaray. Za jeho průjezd se platí poplatek a měl za úkol ulehčit především Bosporskému mostu.

Při návštěvě Istanbulu se budete s Bosporem setkávat velmi často. Při pohledu na něj budete zažívat to, co lidé po staletí, a budete svědky obrovského rozmachu města.

Lenka Unzeitigová

Lenka UnzeitigováPrůvodce Radynacestu.czExpert Radynacestu.cz

Turecko

Turecký koktejl zážitků

Vyberte si jeden z našich 31 zájezdů do Turecka

Zájezdy do Turecka

Nejbližší volný zájezd odlétá již 27. března



URL stránky: www.radynacestu.cz/magazin/bospor/



Doporučujeme z Turecka

Nejnovější z Turecka



Získejte pravidelné tipy na skvělá místa

Přidejte se do klubu a získáte exkluzivní přístup ke skrytým perlám v Evropě i ve světě, které vám představí naše největší cestovatelské osobnosti.

Katalog 2024