U bangkokského Čínského města stojí chrám Wat Traimit, nová pompézní stavba z bílého mramoru. Jeho exteriér není nijak zvlášť výjimečný ani historicky cenný, zato nitro nového chrámu skrývá pravý poklad. Tím je největší socha Buddhy na světě vyrobená z ryzího zlata, kterou návštěvníci thajské metropole dnes můžou obdivovat vlastně jen díky úplné náhodě…
Příběh elegantního Zlatého Buddhy, jedné z thajských národních památek, by vydal takřka na román. O lesknoucí se soše zhotovené z osmnáctikarátového zlata se totiž dlouhá staletí vůbec nevědělo a její objev vyvolal naprostou senzaci.
Historie Zlatého Buddhy je spletitá a některá fakta v ní nejsou zcela jasná, podle nejčastěji zmiňovaných verzí však byla socha odlita pravděpodobně na konci 13. století, za éry Sukhothajského království, aby zdobila chrám v tehdejším hlavním městě Sukhothai. Později byla převezena do města Ayutthaya, kde cennou zlatou sochu chtěli co nejlépe ochránit před lupiči a nájezdníky…
Maskovaná socha, na jejíž hodnotu se v bouři staletí docela pozapomnělo…
Proto byla socha zřejmě někdy v 18. století natřena černým lakem, který měl zabránit rozleptání zlata, a poté pokryta několikacentimetrovou vrstvou štuku, aby tak unikla pozornosti bohatství chtivých útočníků. Po vypálení města Ayutthaya barmskými nájezdníky v 60. letech 18. století socha skutečně zůstala naprosto bez povšimnutí a později byla v rámci hromadného převozu buddhistických soch ze zničeného města dopravena do Bangkoku.
Její maskování bylo přitom tak dokonalé, že se dočista zapomnělo na to, jaký poklad se skrývá pod vrstvou štuku. Socha tak nebudila žádnou zvláštní pozornost a stala se pouze jednou z mnoha v bangkokských buddhistických chrámech…
K senzačnímu objevu skutečného materiálu, z nějž je socha zhotovena, došlo až v 50. letech 20. století. Tehdy bylo rozhodnuto, že socha bude umístěna na jiné místo v chrámu Wat Traimit. Během jejího převozu se přetrhlo lano, na němž socha visela, a při jejím pádu odpadl kus štukového obalu.
Dělníci si povšimli, jak se pod ním něco zalesklo… A Zlatý Buddha byl tak v roce 1955 konečně objeven. Bezprostředně po tomto odhalení, o kterém s nadšením informovala thajská média, se po celé zemi rozpoutala „zlatá horečka“ a mnozí nadšenci doufali, že v jiných thajských chrámech najdou další podobně maskované poklady. Ke srovnatelnému objevu však bohužel již nedošlo.
Jaký příběh vypráví pozice sedícího Zlatého Buddhy?
Socha Zlatého Buddhy je více než tři metry vysoká a váží úctyhodných 5,5 tun. Její hodnota se odhaduje na neuvěřitelných 14 milionů amerických dolarů. Buddha sedí v jedné z tradičních poloh, tzv. bhúmisparšamudrá, tedy v pozici lotosového květu, přičemž jeho pravá ruka ukazuje k zemi (tzv. gesto doteku země) a levou ruku má položenou v klíně.
Tato poloha odkazuje na klíčové období v Buddhově životě, kdy po mnoho týdnů bez hnutí seděl v indické Bodhgáji pod stromem bódhi, dlouze meditoval a nakonec dosáhl osvícení. Během jeho meditace se jej jeho nepřítel Mára pokoušel vyrušit a strhnout na scestí a aby Buddha jeho svodům odolal, dotknul se půdy a přivolal tak bohyni Země. Proto sochy sedícího Buddhy v této pozici ukazují jednou rukou k zemi.
Cennou sochu chodí do chrámu Wat Traimit uctívat jak místní, tak turisté. Je obklopena vonnými tyčinkami, svícemi, květinami, ovocem a různými obětinami. V nedávné době se jí navíc dostalo nového přístřeší. Původní chrám Wat Traimit byl stržen a na jeho místě byla v roce 2010 v období čínského nového roku otevřena zbrusu nová pompézní mramorová budova.
Socha Buddhy trůní v jejím nejvyšším patře, v nižších patrech se pak nachází poutavá expozice vyprávějící příběh sochy. Mimo jiné si tu ve vitríně můžete prohlédnout kousky původního štukového obalu, ve kterém socha zůstávala po dlouhá staletí skryta…
