Olymp je nejvyšší pohoří Řecka, domov nejvyšší řecké hory a podle antické mytologie také sídlo dvanácti olympských bohů. Jeho nejvyšší vrchol Mytikas dosahuje 2 918 metrů, celý masiv má ale několik dalších téměř třítisícových vrcholů. Olymp je zároveň národním parkem a biosférickou rezervací UNESCO. Co byste o nejslavnější řecké hoře měli vědět a kudy se na ni vydat?
Olymp najdete na severovýchodě pevninského Řecka, nedaleko pobřeží Egejského moře. Masiv se zvedá na pomezí historických oblastí Makedonie a Thesálie a díky své poloze působí mimořádně výrazně – z nížiny poblíž mořského pobřeží vystoupá až do výšky téměř 3 000 metrů.
Když se mluví o „hoře Olymp“, nejde přitom o jediný vrchol. Olymp je horský masiv s více než padesáti vrcholy, z nichž několik překonává hranici 2 700 metrů.
Nejvyšším bodem je Mytikas (2 918 m n. m.), který je zároveň nejvyšším vrcholem celého Řecka. Následují Skolio (2 911 m) a Stefani (2 909 m).
Právě rozdíl mezi Mytikasem a Skoliem je zajímavý – činí pouhých sedm metrů. Během zájezdu na Olymp s naším průvodcem vystoupáte na Skolio a při dobré viditelnosti zahlédnete nejen sousední vrchol Mytikas, ale také pobřeží Egejského moře.
Mytikas, Skolio nebo Stefani? Olymp má několik hlavních vrcholů
Z vrcholů dohlédnete až na Egejské moře
Jednotlivé vrcholy Olympu se od sebe liší nejen výškou, ale také obtížností výstupu.
Mytikas je nejvyšším bodem Řecka, jeho dosažení už ale není běžnou horskou túrou. Závěrečný úsek vede exponovaným skalnatým terénem a vyžaduje zkušenosti s pohybem ve vysokých horách a lehkým lezením.
Pro turistický výstup je proto velmi atraktivní sousední Skolio (2 911 m). Je jen o sedm metrů nižší a lze se na něj dostat po turistické trase bez technicky náročného závěrečného výstupu na Mytikas. Z vrcholu je navíc dobře vidět právě nejvyšší část masivu.
Třetím výrazným vrcholem je Stefani, kterému se kvůli jeho charakteristickému tvaru přezdívá Diův trůn. Podle mytologických představ měl právě zde vládce bohů Zeus své místo.
Proč byl Olymp sídlem řeckých bohů?
Kostel na okraji hluboké soutěsky na severovýchodním úpatí Olympu
Olymp je s řeckou mytologií spojen natolik, že se jeho jméno stalo synonymem pro svět antických bohů.
Staří Řekové věřili, že na Olympu sídlí dvanáct olympských bohů v čele s Diem. Patřili mezi ně například Héra, Poseidon, Athéna, Apollón, Artemis, Afrodita, Hermés nebo Áres.
Je však dobré si Olymp nepředstavovat jednoduše jako horu, na jejímž vrcholu stály paláce. V mytologii představoval spíše božskou oblast oddělenou od světa lidí, kde se bohové scházeli, hodovali a rozhodovali o lidských osudech.
K představě nedostupného sídla pravděpodobně přispívalo i místní počasí. Nejvyšší partie Olympu často zahalují mraky, zatímco nižší okolí zůstává viditelné.
Čtení: Zájezdy do Řecka – srovnání a doporučeníPrvní národní park v historii země
Olympijský národní park v letní sezoně
Olymp není významný pouze díky mytologii. Jde také o jednu z nejcennějších přírodních oblastí země.
V roce 1938 zde vznikl první národní park v Řecku. Později byl Olymp zařazen také mezi biosférické rezervace UNESCO.
Důvodem ochrany je mimo jiné mimořádná biologická rozmanitost. Na relativně malém území se kvůli velkým výškovým rozdílům střídá několik vegetačních pásem.
Při výstupu tak postupně procházíte listnatými a smíšenými lesy, porosty černé borovice a dalších horských dřevin, subalpínskou krajinou a nakonec téměř holými skalnatými partiemi nejvyšších vrcholů.
Na Olympu roste přes 1 700 druhů rostlin, přičemž několik desítek z nich patří mezi řecké endemity – tedy rostliny, které se přirozeně nevyskytují nikde jinde na světě.
Kamzíci, dravci i vzácné rostliny
Zajímavá je také fauna Olympu. Jedním ze symbolických obyvatel hor je kamzík balkánský, který se pohybuje ve skalnatých a obtížně dostupných částech masivu.
V oblasti žijí také divoká prasata, srnci, kuny, lišky a řada dalších savců. Významné zastoupení mají ptáci – nad horskými svahy lze pozorovat různé druhy dravců.
Přírodovědci si Olympu cení především kvůli kombinaci středomořských, horských a vysokohorských ekosystémů na relativně malém prostoru.
Prvenství mu už nikdo nevezme
Výstup i sestup na Olymp je poměrně náročný
Kdo vystoupil na Mytikas jako první? Přestože byl Olymp známý už ve starověku, na jeho nejvyšší vrchol se podařilo prokazatelně vystoupit až na začátku 20. století.
První doložený výstup na Mytikas se uskutečnil 2. srpna 1913. Na vrchol vystoupili Švýcaři Frédéric Boissonnas a Daniel Baud-Bovy společně s místním lovcem a průvodcem Christosem Kakalosem.
Právě Kakalos se následně stal významnou postavou řeckého horolezectví a na Olymp se opakovaně vracel.
Je pozoruhodné, že nejvyšší hora země s tak významným místem v evropské kultuře byla turisticky a horolezecky prozkoumána poměrně pozdě.
Litochoro: hlavní brána na Olymp
Malé domečky s červenými střechami jsou pro městečko Litochoro pod Olympem typické
Nejdůležitějším výchozím bodem pro výstupy je Litochoro, město ležící na východním úpatí masivu.
Litochoro má dlouhou historii a díky poloze přímo pod Olympem se postupně stalo hlavním turistickým centrem oblasti. Najdete zde ubytování, restaurace, kavárny i taverny a především odtud vedou přístupové cesty k nejvyužívanějším trasám.
Oblíbeným nástupním místem přímo v horách je Prionia v nadmořské výšce přibližně 1 100 metrů, kam vede silnice z Litochora.
Odtud už turisté pokračují pěšky vzhůru.
Ve výšce 2 040 metrů: horská chata Spilios Agapitos
Chata Spilios Agapitos je jedním z útočišť
Jednou z nejznámějších horských chat na Olympu je Spilios Agapitos, označovaná také jako Refuge A.
Nachází se přibližně ve výšce 2 040 metrů a slouží jako důležitý bod při dvoudenních výstupech do nejvyšších partií Olympu.
Chata byla založena v roce 1930 a své jméno nese po řeckém architektovi a milovníkovi hor Spiliosu Agapitosovi.
Přenocování umožňuje rozdělit cestu do dvou dnů a pokračovat následující ráno směrem k hlavním vrcholům. Podmínky jsou jednoduché a odpovídají klasické horské chatě, proto je vhodné počítat s tím, že komfort bude výrazně odlišný od hotelového ubytování.
A právě tenhle adrenalin a návrat k přírodě s námi zažijete během zájezdu: Severní Řecko + VÝSTUP NA BÁJNÝ OLYMP + TREK SOUTĚSKOU VIKOS.
Jak vypadá dvoudenní výstup na Skolio?
Mystická krajiny Olmypu během treků
Jednou z možností, jak poznat vysokohorskou část Olympu bez technicky náročného výstupu na Mytikas, je dvoudenní trek na Skolio (2 911 m).
První den vede trasa k chatě Spilios Agapitos. Během přibližně 5,6 kilometru nastoupáme téměř 1 000 výškových metrů. Výstup zabere zhruba šest hodin.
Po přenocování na chatě následuje druhý den výstup nad hranici lesa směrem ke Skoliu. Z jeho vrcholu se otevírá pohled na sousední Mytikas, další vrcholy masivu i vzdálené pobřeží Egejského moře.
Následuje návrat k chatě a dlouhý sestup do Prionie (1 100 m). Druhý den představuje přibližně 12 kilometrů a deset hodin chůze, během kterých nastoupáme asi 826 metrů a sestoupíme více než 1 800 metrů.
Právě dlouhé klesání je částí treku, kterou není dobré podceňovat.
Olymp v číslech
- 2 918 m – výška nejvyššího vrcholu Mytikas
- 2 911 m – výška vrcholu Skolio
- 2 909 m – výška vrcholu Stefani neboli „Diova trůnu“
- 1938 – rok vyhlášení prvního řeckého národního parku
- 1913 – rok prvního doloženého výstupu na Mytikas
- přes 1 700 – počet druhů rostlin zaznamenaných v oblasti Olympu
- 2 040 m – přibližná nadmořská výška chaty Spilios Agapitos
- 7 metrů – rozdíl mezi vrcholy Mytikas a Skolio
Olymp stojí na pomezí několika světů. Geograficky spojuje téměř třítisícové hory s pobřežím Egejského moře. Přírodovědně představuje jednu z nejcennějších oblastí Řecka. A kulturně patří mezi nejslavnější hory vůbec.
Právě tady umístili staří Řekové sídlo svých nejvýznamnějších bohů a právě odsud se příběhy Dia a dalších olympských bohů rozšířily do evropské kultury.
Dnes už k výstupu na Olymp nepotřebujete svolení bohů. Dobré pohorky, fyzická kondice a respekt k vysokohorskému prostředí jsou ale stále nezbytné.
