Britské korunovační klenoty: Nejstřeženější symbol moci

Britské korunovační klenoty vyvolávají i dnes mnoho otázek a emocí. Symbol královské moci je opředen tajemnou historií. Patří k nejstřeženějším předmětům světa a na rozdíl od jiných zemí je v Británii stále neodmyslitelnou součástí politiky země. Vidět jej přesto může v podstatě každý, kdo navštíví Londýn. Přidáte se?

Klenoty britské monarchie, na rozdíl od těch českých pečlivě ukrytých před zraky veřejnosti v chrámu sv. Víta, jsou uloženy v londýnské pevnosti Tower of London a k vidění jsou denně. Přesněji řečeno téměř denně, s výjimkou několika dnů v roce, kdy jsou užívány k takzvaným ceremoniálním účelům.

Ne jednou se tak stalo, že turista místo diamantové koruny nebo zlatého žezla nechápavě hleděl na cedulku s nápisem  „in use“ (tedy v užívání). Ve stejné chvíli se totiž nacházely pravděpodobně v parlamentu u příležitosti slavnostního zahájení nové parlamentní sezóny a tvořily součást královniny garderoby.

Symboly britské monarchie totiž ani dnes nejsou pouhými historickými artefakty, ale předměty, které monarcha nutně potřebuje k výkonu svého „povolání“. Již více než tisíc let jsou také jakýmsi potvrzením, že rozdělení rolí na panovníka a jeho poddané stále funguje.

Nedobytný Tower tehdy a dnes

{FO19255}

Pevnost Tower, která je zároveň královskou klenotnicí, najdete na levém břehu řeky Temže v samém srdci současného Londýna. Kromě běžných dopravních prostředků se sem můžete dostat i pravidelnou lodní linkou. Ostatně vodní cesta byla i v historii, především z důvodu bezpečnosti, hojně užívanou dopravní tepnou. A Tower byl přes soustavu vodních příkopů s řekou přímo spojen.

Na místo, které od nepaměti patří mezi nejstřeženější v zemi, denně proudí davy natěšených návštěvníků. Čas k prohlídce klenot je proto pečlivě odměřen pohyblivým pásem, na kterém pomalu projedete kolem vitrín z neprůstřelného skla. Žádné zastavování nebo zdržování se netoleruje.

Pojídači masa jsou ostří hoši

Místní stážci Beefeateři

Na bezpečnost klenotů dohlížejí takzvaní Yeomen Warders, známější pod neoficiálním jménem Beefeaters. „Beef eater“ doslova „pojídač masa“ je označení, které pravděpodobně vzniklo tak, že v minulosti měl tento oddíl strážců nárok na hovězí maso, což nebylo dopřáno jen tak někomu. Dnes jsou to příslušníci britských ozbrojených sil ve výslužbě, většinou elitní vojáci, kteří musí mít odslouženo minimálně dvaadvacet let v profesionální armádě.

Každý den je zakončen slavnostním uzavíráním pevnosti Tower, které probíhá bez jediného přerušení už více než 700 let. Eskorta, která doprovází Beefeatera s klíči, je večer co večer zastavována hlídkou u brány a tázána na totožnost. Pokaždé padnou ty samé věty, ty samé otázky a přesně ve 22:00 je pevnost neprodyšně uzavřena.

Jepičí život Anglie jako republiky

Westminsterské opatství je architektonickým unikátem

Až do poloviny 17. století byly korunovační klenoty uloženy v kostele Westminsterského opatství, který se do dnešních dnů stal svědkem 38 korunovací. V roce 1649 se však dostává k moci Oliver Cromwell – muž, kterému se jako jedinému v historii podaří přerušit britskou monarchii svržením panovníka a nastolením republikánského zřízení, takzvaného Commonwealthu.

Tehdejší král Karel I. končí na popravišti a nelítostný osud potkává i korunovační klenoty, které jsou, coby symbol nenáviděného království, zničeny. Koruna svatého Edwarda, kterou dnes klade na hlavu budoucího veličenstva arcibiskup z Cantebury, tak byla vyrobena až pro Karla II. v roce 1660, kdy Cromwellův politický experiment po jedenácti letech skončil a královská rodina se znovu dostala k moci.

Diamanty pro královnu impéria

Královna Viktorie s korunovačními klenoty

Během staletí nechávali králové a královny Anglie, a poté Velké Británie, zhotovit další a další koruny, které nacházejí uplatnění i v současnosti při různých významných příležitostech.

Mezi nejobdivovanější právem patří Státní koruna britského impéria, vyrobená pro korunovaci královny Viktorie roku 1837. Za jejího života zaujímalo impérium řízené z Londýna více než čtvrtinu zemské souše!

Kromě více než 2 800 diamantů, 273 perel, 17 safírů a 11 smaragdů korunu zdobí jeden ze dvou diamantů nazývaných Hvězda Afriky, vybroušených z dosud největšího nalezeného surového diamantu vůbec. I druhá Hvězda Afriky je součástí korunovačních klenotů – je zakomponována do královského žezla a se svými 530 karáty je jedním z největších opracovaných diamantů na světě.

O něco mladší je Indická císařská koruna, použitá poprvé a zatím naposled při příležitosti návštěvy britského krále a současně indického císaře Jiřiho V. v Indii roku 1911. Nese smaragd s více než 34 karáty a dalších 6 000 diamantů.