Víte, že…
Zvyk stavět betlém sahá až do 4. stol. n. l. Původně však byl zvykem ryze kostelním. Mezi lidové vrstvy se rozšířil teprve v 17. a 18. století v Itálii, odkud dále pronikl do všech katolických oblastí Evropy.
Tenhle betlém je prostě jiný. Ve všech směrech. Svým vzhledem vás zaujme, i když vás ony většinou trojrozměrné sugestivní ilustrace Kristova narození nechávají jinak chladnými. Betlém na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu je totiž výjimečný již na první pohled. Není v něm nic přehnaně okázalého a netvrdíme, že se musí líbit všem. Příznivce pomíjivé krásy písečných soch však osloví zcela určitě.
Pokud se vánočně vyzdobeným náměstím většinou širokým obloukem vyhýbáte, dejte letos šanci alespoň tomu Svatopetrskému ve Vatikánu. Ručíme vám za to, že tady vám nehrozí ani epileptický záchvat z blikajících světýlek, ani srážka se Santa Klausem a jeho soby.
Počátkem adventní doby tu byl rozsvěcen velký vánoční strom, jenž váží 4,5 tuny a do výšky 25 metrů rostl dlouhých 80 let. Červený smrk z lesa Foresta del Cansiglio (z provincie Pordenone) magicky září do tmy díky barevným světlům poslední generace s nízkou energetickou spotřebou.
Vánoční atmosféru utváří i betlém z tzv. jesolanského písku vytěženého v italských Dolomitech. Práce na něm byla svěřena 4 sochařkám a sochařům z USA, Ruska, Holandska, a dokonce i z České republiky. Sochaři museli silným upěchováním písek nejprve zpevnit, aby se nedrolil. Následovala stavba ochranné konstrukce. Po dokončení všech nezbytných příprav trvala samotná sochařská práce zhruba dalších 14 dní.
Poslední den v roce po slavnostním Te Deum k betlému zavítá také papež František. Zachována by tato krása z jemného písku měla být až do 13. ledna, kdy rovněž oficiálně končí doba vánoční. Z pískových soch zase časem vzniknou jiné sochy a dřevo z vánočního stromu poslouží jako materiál na ušlechtilé truhlářské výrobky.
