Víte, že…
Při stavbě Átreovi pokladnice nebyla použita žádná malta či podobný spojovací materiál?
O Mykénách jsme se všichni učili už na základní škole, protože právě tady vznikla tzv. mykénská civilizace, bylo zde používáno nejstarší známé evropské písmo (lineární písmo B) a snad každý ví, jak vypadá Agamemnonova zlatá pohřební maska.
Mnozí si také Mykény spojíme s tzv. Trójskou válkou, kdy místní král Agamemnon z Mykén vyrazil proti Tróji pomstít svého bratra Meneláa, kterému trójský Paris ukradl manželku Helenu. Mykény (řecky Μυκήνες) leží na trase mezi Korintem a Nafpliem, asi 90 km od Athén.
Archeologické vykopávky
Další známé jméno spjaté s Mykénami je Heinrich Schliemann, německý amatérský archeolog, který už jako malý kluk snil o tom, že jednou bájnou Tróju objeví. To (a nejen to) se mu splnilo. Kromě Tróji, čímž dal v podstatě Homérovým eposům pravdivý základ, objevil v roce 1874 právě i Mykény. Zde se jen potvrdila Homérova slova o „vynikajícím městě oplývajícím bohatstvím a zlatem“. Poklady, které zde Schliemann objevil, si návštěvníci mohou prohlédnout jak v místním muzeu, tak i v Národním archeologickém muzeu v Athénách.
Ještě než turisté dorazí k pokladnám a následně do archeologické lokality, narazí na Átreovu pokladnici, kruhovou pohřební stavbu. Přisouzení Átreovi je samozřejmě jen odkaz na slavné Homérovy eposy. Hrobka je atraktivní sama o sobě, ať už zde byl pohřben kdokoliv, díky své kuželovité kupoli s dokonalou ozvěnou. Překlad nad vchodem je tvořen dvěma obrovskými kvádry, které měří cca 9 metrů a odhadem váží 118 tun.
Návštěva Mykén jistě patří k úchvatným zážitkům, které by žádný milovník historie neměl vynechat.
