Koloseum: turistické lákadlo, ale i místo plné příběhů o odvaze, touze a moci

Martina Kolníková Martina Kolníková, Průvodce Radynacestu.cz Vydáno 23. 1. 2017 • Přečteno 27175x

Koloseum je místem, kde soupeřili gladiátoři i odsouzení vězňové s divokými zvířaty. Dodnes má jedinečnou a tajemnou atmosféru, která vás pohltí.

Vyberte si z našich 18 zájezdů do ŘímaZobrazit zájezdy

Tip pro vás:

Vyhněte se dlouhému čekání a kupte si vstupenky do Kolosea předem. Využít můžete i pokladny u Fora Romana, neboť do obou památek se dostanete s jednou kombinovanou vstupenkou.

Je málo míst, která jsou tak ikonická, že stačí nakreslit siluetu a okamžitě víme, o co se jedná. Koloseum jednoznačně takovým místem je. Symbol Říma, pradávných časů, kdy město bylo centrem do té doby největší a nejvyspělejší říše a civilizace, kterou západní Evropa zažila. A určitě i jeden ze symbolů Itálie jako takové.

I když se v oblasti bývalé římské říše dochovaly i jiné amfiteátry, Koloseum navždy zůstane symbolem doby. Místem, kde zápasili gladiátoři o holý život, ale i o bohatství a slávu. A kde záleželo na náladě davu, který chtěl svůj „chléb a hry“ a rozhodoval o tom, jestli přežijete, nebo ne. Místo, které i přes krvavou historii dodnes fascinuje a přitahuje díky své důmyslné architektuře.

Zlatý dům

Prostory v KoloseuProstory v Koloseu

Stavba Kolosea začala roku 72 našeho letopočtu za vlády císaře Vespasiána. Nestavělo se však na zelené louce. V místě, kde se dnes amfiteátr rozkládá, stával kdysi monumentální palác. Říkalo se mu Domus Aurea neboli Zlatý dům. A nadsázka to určitě nebyla.

Rezidenci na ploše 300 akrů si nechal postavit císař Nero, který si v luxusu liboval. Na ničem se tedy nešetřilo. Zdi i stropy byly pozlacené, uvnitř paláce mohli hosté obdivovat vodopády, ale i výdobytky techniky jako otočné stropy nebo místnost, která svým pohybem kopírovala pohyb zeměkoule.

Právě v tomto paláci pořádal zvrhlé párty. Císař Nero je jednou z nejkontroverznějších postav římských dějin. Umělecky nadaný mladík si ze začátku přál být dobrým vládcem, ale nakonec se mu to tak vymklo z rukou, že se stal symbolem krutovlády a tyranie. Svůj krásný palác si neužil ani půl roku. Po jeho smrti byl zbořen, jedinou připomínkou zůstala 36 metrů vysoká bronzová socha císaře.

Stavba amfiteátru

Říkalo se mu Flaviánský amfiteátrŘíkalo se mu Flaviánský amfiteátr

V místě, kde se dnes nachází Koloseum, měl císař Nero obrovský bazén. Ten byl zasypán a za císaře Vespasiána se začalo se stavbou amfiteátru, která byla dokončena za jeho nástupců, císařů Tita a Domiciána. Proto se mu také říkalo Flaviánský amfiteátr.

Název Koloseum budova získala až později. Jednak podle své kolosální velikosti, elipsy s obvodem 527 metrů a výškou 52 metrů se jednalo o největší amfiteátr vůbec. Ale především podle obrovské sochy císaře Nerona, která se zde kdysi nacházela. Koloseum celkem pojalo asi 70 000 diváků. 

Čtení: Zájezdy do Říma – srovnání a doporučení

Z čeho se Koloseum skládá?

Koloseum tvořila čtyři patraKoloseum tvořila čtyři patra

Dnešní Koloseum je již jen ruina. Do dnešních časů se dochovala pouze asi jedna třetina původní budovy. Ale i tak má místo jedinečnou atmosféru, a právě díky odkrytí jednotlivých vrstev stavby je patrné, jak vlastně Koloseum bylo stavěno a z čeho se skládalo.

Koloseum tvořila čtyři patra. První tři byla od sebe oddělena sloupy. Třetí podlaží bylo zdobené sochami císařů a bohů. Na úplném vršku arény se nacházela konstrukce, po které bylo možné rozvinout plachtu a zajistit tak divákům stín. Do Kolosea se vcházelo celkem 80 vstupy, část byla pro VIP návštěvníky.

Vstup byl zdarma, ale bylo přísně rozlišené, kde kdo bude sedět. Nejlepší výhled na arénu byl asi čtyři metry nad ní. Zde se nacházela samozřejmě císařská lóže a místa pro kněží a senátory. Ty nejvýznamnější osobnosti. Nad nimi pak seděla jezdecká část římské armády. Dále nad nimi římští občané střední a nižší třídy a zbytek armády. V nejvyšším patře se potom mohli shromáždit cizinci, otroci a chudý lid. Ti však měli místa pouze ke stání.

Složitá konstrukce

Diváci zde měli veškeré pohodlíDiváci zde měli veškeré pohodlí

Diváci měli k dispozici veškeré pohodlí. Prodávalo se tu občerstvení a nechyběly ani toalety. Vykopávky odhalily 25 veřejných záchodů napojených na kanalizaci.

Samotná aréna se skládala ze dvou částí. Vrchní byla pokryta vrstvou písku, který dobře absorboval krev a další záležitosti. Pod ní se však nacházel labyrint chodeb a místností zvaný hypogeum. Odsud vedlo na povrch přes 30 poklopů, kterými se dle potřeby a choreografie do arény dostávala zvířata a další bojovníci, případně kulisy.

K jejich přepravě se používaly důmyslné nakloněné roviny, kladky a výtahy s protizávažím. Podzemí Kolosea bylo spojeno chodbami i s gladiátorskou školou nebo císařským palácem.

Pomalé chátrání

Budova přestala sloužit svému původnímu účelu v 6. stoletíBudova přestala sloužit svému původnímu účelu v 6. století

Budova přestala sloužit svému původnímu účelu v 6. století. Důvodem byl samotný zánik říše římské, jak ji starověk znal, ale hlavně nástup křesťanství, které násilné zápasy odsuzovalo. Na čas sloužilo jako pevnost, ale také jako „obytný dům“.

Jako ubytovací kapacity využíval Koloseum nedaleký klášter, ale žily zde i osoby mimo tento klášter. Bydlení si vytvořili v prostorách ochozů, arkád, ale i v podzemních částech.  Kromě toho zde byly i stáje, dílny, prodejní stánky, ale i zahrádky, kde se pěstovala zelenina.

Stavební materiál

Koloseum je významným symbolem ŘímaKoloseum je významným symbolem Říma

V polovině 14. století, těsně po velké morové epidemii, která zasáhla celou Evropu, prodělal Řím poměrně velké zemětřesení. Pravděpodobně poté se lidé báli v takto rozsáhlé a nezajištěné stavbě bydlet a Koloseum opustili.

Brzy si však Římané uvědomili, že zde vlastně mají obrovské zásobiště stavebního materiálu přímo pod nosem. A tak se začal kámen a cihly, ale třeba i olověné trubky z kanalizace využívat ke stavbě nových projektů, mezi které patřila například Lateránská bazilika, městské paláce šlechty, nebo dokonce Svatopetrská bazilika.

Rozebíráním stavby zůstala jen skořápka. Na konci 16. století papež Sixtus V. vymyslel projekt, jak Koloseu alespoň částečně vrátit život. Chtěl místo přebudovat na dílnu na zpracování vlny. Náklady by ale byly příliš vysoké, tak od nápadu upustil.

Vykopávky

V průběhu 19. století začaly probíhat první práceV průběhu 19. století začaly probíhat první práce

V průběhu staletí Koloseum začalo zarůstat bujnou vegetací, která se uchytila mezi kameny nebo i v zasypaném podzemí. V polovině 17. století začaly vznikat herbáře, které se věnovaly právě oblasti okolo Kolosea. Botanici napočítali okolo 400 různých rostlinných druhů, některé z nich i exotické, běžně se v Římě nevyskytující. Je možné, že se sem dostaly spolu se zvířaty, která v Koloseu s gladiátory bojovala.

V průběhu 19. století začaly probíhat první práce, při kterých se tehdejší historikové a archeologové snažili objevit, jaká tajemství stavba skrývá. Přispěly k tomu i tzv. kavalírské cesty, které podnikali mladí aristokraté jako zakončení svého studia klasické řečtiny, latiny, filozofie a historie. Ve 30. letech za Mussoliniho začaly systematické restaurátorské práce, a především odkrývání zasypaného podzemí.

Martina Kolníková

Martina KolníkováPrůvodce Radynacestu.czExpert Radynacestu.cz

Těmito místy Vás provedu osobně

Vyberte si z mých 2 zájezdů

Itálie (Řím)

Bude to jen váš Řím

Vyberte si jeden z našich 18 zájezdů do Říma

Zobrazit aktuální zájezdy do Říma

Nejbližší volný zájezd odlétá již 26. srpna



URL stránky: www.radynacestu.cz/magazin/koloseum/



Doporučujeme z Itálie

Nejnovější z Itálie



Přihlašte se do Newsletteru a cestujte výhodně!

Katalog 2021