Na severním cípu největšího norského jezera Mjosa se v podhůří Skandinávského pohoří krčí zdánlivě nenápadné město. Severněji položené hory však brání přílivu teplého vzduchu od Atlantiku, a tak je v Lillehammeru každoročně opravdová krutá zima. A tak není divu, že v roce 1994 se zdejší oblast stala hostitelem XVII. zimních olympijských her.
Norská Jizerská 50, jeden z nejtěžších laufových závodů
Traduje se faktický příběh ze 13. století, který tuto oblast již tehdy předurčil k zimním sportům. Za kruté zimy roku 1206 skupina vojáků na lyžích unesla nemanželského syna krále Hakona III. a putovala s ním z Lillehammeru do Trondheimu. Díky tomu, že tehdy malý budoucí král přežil v občanské válce, stal se nakonec králem Hakonem IV.
Sláva této události tak dala vzniknout jednomu z nejtěžších laufových závodů dlouhý 54 kilometrů, který se běží každoročně mezi městy Rena a Lillehammer. Závodníci mají na zádech po celou dobu závodu připomínku malého krále – zátěž 3,5 kilogramů. Kdybyste chtěli závod absolvovat, tuto norskou Jizerskou 50 hledejte pod názvem Birkebeinerrennet.
Historie Lillehammeru
Etnografické muzeum v Lillehammeru
Název města je odvozen od historického názvu původního osídlení někdy v 18. století. Lillehammer totiž znamená „malá farma – hamr“. Dnes je město poklidným místem zimních sportů a v létě východiskem do údolí Gudbrandsdalen a do Skandinávského pohoří, které se tyčí na severním obzoru. Lidé se zde většinou pouze ubytují a vyráží do okolí. Přesto je tu několik zajímavých muzeí a hlavně skanzen Maihaugen s téměř dvěma stovkami historických budov.
Pomůžeme s výběremZájezdy do Norska – srovnání a doporučeníXVII. zimní olympijské hry, první a jediné, které se konaly po dvou letech
V 80. letech 20. století rozhodl Mezinárodní olympijský výbor, že zimní a letní olympijské hry se nebudou konat ve stejném roce. Naposledy se tak stalo v roce 1992. V létě v Barcelóně a v zimě v Albertville. A tak po dvou letech po zimní olympiádě ve Francii vyrazili sportovci do norského Lillehammeru.
Dorazili tehdy závodníci z 67 zemí. Nejúspěšnější byli zástupci Ruska, Norska a Německa. Dodnes je tato olympiáda hodnocena jako jedna z nejvydařenějších a organizačně nejzabezpečenějších. Olympijské únorové události roku 1994 si můžete v oblasti Lillehammeru připomenout doslova na každém kroku. Nejen u skokanských můstků tyčícími se nad městem, ale například u unikátní hokejové haly vytesané ve skále v nedalekém městě Gjovik.
Lillehammer jako synonymum neúspěchů českých olympioniků
Při XVII. zimních olympijských hrách se Čechům příliš nedařilo. Československo bylo krátce po rozdělení, a tak se jednotlivé reprezentace Česka i Slovenska teprve formovaly. Největším úspěchem bylo páté místo hokejistů a sdruženářů. Tehdy už poměrně známá vycházející hvězda Kateřina Neumannová byla ve všech závodech v první desítce.
Lillehammerské olympijské hry tak nesou pro naši zemi neslavný prim. Z těchto her jako jediných si naši reprezentanti neodvezli ani jednu medaili.
